(14.50 hodin)
(pokračuje Hulinský)
Dále bych chtěl upozornit na to, že v tabulce B je uveden celkový přehled na krytí v operačních programech podle kapitol, ze kterého vyplývá, že podíl krytí ze státního rozpočtu na operační programy Praha - Konkurenceschopnost a Praha - Adaptabilita je navržen ve výši nula. Z navržené nuly se dá usoudit, že na rozdíl od ostatních regionálních operačních programů, kde stát hodlá dofinancovat svůj podíl u již schválených projektů, v případě pražských programů tak učinit nehodlá. Změna nastavené struktury tak ohrožuje projekty v realizaci. Týká se zhruba 600 projektů o celkovém objemu vyšším než 5,5 mld. korun, přičemž podíl státního rozpočtu u těchto projektů představuje 427 mil. korun. Pokud by nemělo dojít k ohrožení realizace projektů, bude muset Praha kromě vlastního finančního spolupodílu uhradit i podíl za stát. Opakuji, že se jedná o 427 mil. korun a navíc proti tomu, co již Praha ze svého rozpočtu na realizaci těchto operačních programů vydává.
Ptám se tedy, proč navržená nula se vyskytuje pouze v těchto případech operačních programů realizovaných hlavním městem Prahou. Pro ilustraci bych chtěl říct, že těchto 600 projektů jsou např. typové projekty neziskových organizací, podpora vstupu znevýhodněných skupin obyvatel na trh práce, sladění rodinného a pracovního života, mikroškolky, vzdělávání zaměstnanců, projekty škol, nemocnic a ostatních veřejných institucí, nové studijní programy, inovace výuky, vzdělání zaměstnanců atd. Byl bych velmi nerad, kdybych tady měl číst projekty, kterých se to týká, protože jsou to projekty, které hlavní město Praha ze svého podílu chtělo podpořit, a myslím si, že stát musí jednoznačně dát těmto projektům zelenou, a ne jim zpětně tyto finanční prostředky nepřiznat.
Když se začteme do rozpočtu, který nám vláda předkládá, tak nejen to, jakým způsobem by mělo být výrazně bito hlavní město Praha, tak určitě si všichni všímáme toho, že počítá s padesátiprocentní srážkou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011, a to u všech smluv o stavebním spoření. V dalších letech se bude jednat o jednorázovou daň nahrazenou přímo snížením státní podpory, která klesne na 2000 korun. Úroky ze stavebního spoření včetně bonusových úroků nebudou dále osvobozeny od daně. Stát začne danit úroky z vkladů na stavební spoření. Snížení objemu platů veřejných zaměstnanců o 10 %, které nebude jenom snížením o 10 % platu úředníků, hasičů, policistů, vojáků, ale zároveň se bude jednoznačně jednat také o zdanění příspěvků, které pobírají vojáci. Zároveň zrušení sociálního příspěvku - zruší se sociální příspěvek, který pobíraly nejchudší rodiny s dětmi, rodiny, které dostávají méně než dvojnásobek životního minima, k tomu přijdou měsíčně o 320 až 1200 korun.
Vážené dámy a pánové, myslím si, že takovýto rozpočet, který nám byl představen v prvním čtení, není rozpočet, o kterém by měla Poslanecká sněmovna jednat. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Slovo má pan poslanec Pavel Hojda a dalším vystupujícím poté bude pan Antonín Seďa. Pan poslanec Hojda má slovo, prosím.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji. Paní předsedající, pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já se vyjádřil k návrhu státního rozpočtu na rok 2011. Návrh celkově považuji z pohledu KSČM, ale zejména ze svého pohledu téměř ve všech oblastech za nepřijatelný. Návrh je zaměřen proti nízkopříjmovým skupinám, skupinám sociálně potřebným, ale jak už tady bylo několikrát řečeno, dokonce i proti středněpříjmovým skupinám. Utlumuje celkovou ekonomickou výkonnost v České republice, je základem dalšího možného negativního vývoje zaměstnanosti, a tím i prohlubování rozdílu mezi možnostmi státního sociálního systému, důchodového systému, systému podpory v nezaměstnanosti a potřebami zajistit bezproblémové financování právě v citovaných oblastech.
Protože se věnuji dopravě a zejména dopravní infrastruktuře, nemohu souhlasit ani s plány v rozpočtu v oblasti dopravy na zajištění výstavby, údržby a běžného chodu dopravní infrastruktury. Je mi jasné, že vlastní plán Státního fondu dopravní infrastruktury bude projednán a schválen až po schválení státního rozpočtu na rok 2011 ve třetím čtení. Přesto je zapotřebí zdůraznit, že i rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury je koncipován samostatně, a ač je koncipován samostatně, je přímo navázán na státní rozpočet, a tedy i na ukazatele státního rozpočtu, které předurčují možnosti tohoto fondu.
Je pro mě, a předpokládám i pro poslankyně a poslance jednotlivých krajů včetně hlavního města Prahy, nepřijatelné, aby došlo k redukci příjmů a výdajů z roku na rok o jednu třetinu, tedy cca z 96 mld. na necelých 61,3 mld. korun. Hlavní propad příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury se čeká jak z fondů Evropské unie na stavbách železniční infrastruktury, tak z úvěrů Evropské investiční banky. Takové oslabení finančního zabezpečení Státního fondu dopravní infrastruktury bude mít negativní vliv nejen na realizaci dopravních staveb, ale i na zaměstnanost ve stavebnictví a dalších navazujících oborech. Takovýto rozpočet prakticky zastaví potřebný rozvoj a modernizaci železniční sítě, zejména koridorů, plánovaných a potřebných akcí z prostředků operačního programu Doprava. Mimo jiné, když budu konstatovat, jaký je současný stav osobní železniční dopravy, která je navázána na Českou republiku, a vezmeme si, jaké jsou dopravní časy, tak řeknu příklad: Berlín-Praha 5 hodin, Praha-Vídeň 5 hodin, Praha-Brno 2,5 hodiny. Hovořím o rychlíku. Ale když si vezmu např. Cheb-Praha, tak 4 hodiny, ať jedete před Plzeň nebo přes Ústí nad Labem, jiná možnost ani není. A to je 150 km a je to rychlíkem. Myslíte si, že je konkurenční takováto železniční doprava? A my naopak ještě, co se týče dopravní infrastruktury, z této oblasti vlastně ubíráme a ještě tedy přijímáme taková opatření, aby tato její konkurenceschopnost se ještě zhoršovala.
A to nehovořím samozřejmě o nákladní železniční dopravě, která je na tom obdobně, a když si vezmeme hlavní dopravní toky, tak zjistíme, že je současná železniční dopravní infrastruktura pro ekonomiku českého hospodářství téměř - říkám téměř, protože ne úplně - nepotřebná. To je v příkrém rozporu se záměry oživit a zvýhodnit železniční dopravu oproti dopravě silniční, která je v některých částech republiky, ale i na tranzitu zejména západ - východ nebo sever České republiky, již neúnosná, a to jsme ještě v době, kdy se velmi silně ještě projevuje ekonomická recese a oživení ekonomiky a s tím tedy i dopravy je teprve pozvolné. Řada měst a obcí na hlavních tazích, kde nebyla dořešena struktura rychlostních silnic a dálnic, a tedy ani obchvaty těchto obcí, je prakticky paralyzována neúměrnou dopravní zátěží. A to nehovořím o následcích na životní prostředí a na zdraví obyvatel. Ostatně akce občanských iniciativ, např. v Náchodě, dávají dostatečně najevo, že situace je pro obyvatele tíživá a neúnosná. ***