(12.00 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Úsporné balíčky, počínaje Topolánkovým batohem a konče páně Kalouskovými škrty, bohužel mají také jeden nedostatek - že se jde cestou, kde se škrtá z účetního hlediska nejsnadněji. Nehledají se chytré úspory, chytré řezy, řekl bych takovým tím jazykem sadaře. Ten, kdo se stará o stromy, ví, že když chce proklestit korunu, tak nemůže zplanýrovat každou větvičku, vysekat to a nechat holý klacek. Že to musí prosvětlit, aby ta koruna dávala plody. Ale toto prořezání koruny veřejných financí bohužel vede k tomu, že nebudou zajištěny ani dostatečné kapacity výkonu státní správy, že se může stát, že budeme bez pokrytí potřebné agendy.
Rovněž velmi negativní zásah, který se může projevit jako jojo efekt, to znamená nejdříve ušetříme, ale pak nás to bude v budoucnosti mnohem víc stát, je zásah do oblasti kvality, konkurenceschopnosti lidského kapitálu atd. Protože jestliže hovoříte, deklarujete velmi rádi, o tom, že nám jde o společnost vzdělání, společnost inovací, tak proč financování školství stagnuje. Přidali jste na regionální školství, to je pravda, ale také rostou výkony a nakonec v tom školství budou ty poměry stísněnější než před tím vaším symbolickým, ale bohužel ne reálným přidáním.
Pokud jde o vědu, výzkum, tak tady dokonce je absolutní úbytek. Ve školství je to šul-nul, ale ve vědě je to pokles na 98,4, čili o necelá 2 procenta. Takto má být zajišťována konkurenceschopnost České republiky? Nedopouštíme se dokonce nevratných kroků na naší kapacitě, výzkumné a vzdělávací kapacitě?
Prostě nehledá se tam, kde by se hledat mělo. Řezy jsou kontraproduktivní a obávám se, že takto sestříhaná koruna veřejných financí bude tak zubožená, že to vaše virtuální reformy těžko mohou nahradit. Verdikt je to smutný, jsem si toho vědom. O to smutnější, že prostě ten parní válec, který máte k dispozici, asi ještě nějakou dobu pojede. Ale aspoň se zamyslete nad tím, až budete řešit důsledky svých činů, a naslouchejte hlasům nejenom svým, protože možná i v té opozici se najde nějaký ten rozum a v tuto chvíli je to rozum zadarmo.
Děkuji za pozornost. (Tleskají poslanci KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak já také děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Semelová. Poté bude následovat paní poslankyně Ivana Levá.
Poslankyně Marta Semelová: Vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, návrh státního rozpočtu je nepochybně jeden z nejzávažnějších zákonů, který Poslanecká sněmovna každý rok projednává a schvaluje. Odráží stav ekonomiky a stanovuje hospodářskou a sociální politiku vlády, tedy státu na nejbližší rok. Musí, nebo měl by proto vycházet z analýzy posledního období a současného stavu ekonomiky, z makroekonomického rámce na rok 2011 a střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2012 a 2013.
To vše předložený návrh formálně obsahuje. Jde však skutečně pouze o formalitu, protože jsou uvedeny pouze základní makroekonomické údaje bez analýzy příčin současného stavu a stanovení východisek a priorit vedoucích ke zlepšení situace. V tomto směru nepřináší návrh rozpočtu nic nového, pouze opakuje obsah programového prohlášení vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.
Jak už jsem uvedla, v předloženém návrhu chybí analýza příčin současného stavu ekonomiky, který patří k nejhorším od konce druhé světové války. Státní dluh se blíží jedna a půl bilionu korun, což je historicky největší zadlužení. Tento dluh zavinila hospodářská politika všech polistopadových vlád. Pouze část tohoto dluhu souvisí s ekonomickou krizí vzniklou v roce 2008. Pravou příčinou je levný výprodej národního majetku v procesu privatizace a restitucí, při tunelování bohatství, které vytvořili lidé v průběhu celých desetiletí poválečného vývoje. Příčinou je i bezbřehá korupce a prachobyčejné rozkrádání státu. To vše je také příčinou rostoucího deficitu státního rozpočtu, který již v minulém roce dosáhl úrovně 200 miliard korun.
Návrh rozpočtu na rok 2011 projednáváme za situace, kdy pokračuje ekonomická krize. V minulém roce byl zaznamenán pokles ekonomiky, HDP o 4,1 %, klesla spotřeba domácností, jak se konečně konstatuje i v předloženém materiálu, klesla životní úroveň sociálně slabší většiny obyvatelstva. Výrazně vzrostla nezaměstnanost. V tomto roce daný stav pokračuje a při mírném meziročním růstu je i nadále celková úroveň ekonomiky hluboce pod předkrizovou úrovní.
Nezaměstnanost je dnes u nás na rekordní úrovni kolem 700 tisíc osob. Oficiálně je sice vykazováno na úřadech práce 500 tisíc evidovaných uchazečů o zaměstnání, avšak z evidence se každý měsíc vyřazuje 20 až 30 tisíc lidí, aniž by nastoupili do nového zaměstnání. Proto je skutečný počet lidí bez práce daleko vyšší, než vykazuje oficiálně Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nakonec dokazují to i čtvrtletní šetření Českého statistického úřadu.
Vláda proti tomu nedělá nic. Naopak. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti výrazně redukuje, a to na 60 % ve srovnání s rokem letošním. Uvedená situace nadále pokračuje a nezlepšuje se, a to proto, že poslední vlády od Topolánka po Nečase nereagují na ekonomickou krizi a nepřijímají proti ní žádná účinná opatření.
Jistě si pamatujete, jak v roce 2008 vládní představitelé tvrdili, že nás se ekonomická krize netýká. Při návrhu rozpočtu na rok 2009 se předpokládal dokonce meziroční růst ekonomiky o 4,8 %. Skutečností v roce 2009 byl však její pokles o 4,1 %. Tedy rozdíl mezi očekáváním a skutečností téměř 9 procentních bodů. Tak katastrofální omyl v prognózování je snad světovou raritou. Vláda se však nepoučila a v politice ignorování reálného vývoje ekonomiky pokračuje.
Všechny ty plošné škrty, tedy úspory ve výdajích státního rozpočtu, jsou činěny v naprosté většině ve prospěch velkých podnikatelů a bohatých lidí na úkor sociálně slabších. Nazývejme to tak, jak to ve skutečnosti je. Vy nenavrhujete nic jiného než ožebračování těch, kteří už nemají kde brát a kteří současnou krizi nezavinili. Namísto toho, abyste sáhli do kapes bohatým, kteří na to mají a z nichž mnozí bůhvíjak ke svým těm milionům přišli, snižujete výdaje na podporu v nezaměstnanosti, což bude mít ničivý sociální dopad, ale i pokles koupěschopnosti. A to navíc v situaci, kdy na mnohých místech republiky stojí na jedno pracovní místo deset až patnáct lidí ve frontě na pracáku a kde bez práce je po zkrachování jediné fabriky v širokém okolí kolikrát celá rodina.
Šetříte na státních zaměstnancích, kterým chcete snížit platy, takže mnozí vysoce kvalifikovaní pracovníci odejdou. Rušíte a snižujete sociální dávky, příspěvky na nemocenskou. Berete peníze zdravotně postiženým, kteří se nemohou bránit. Chcete šetřit na dětech, když mladým rodinám omezujete, respektive berete porodné a snižujete rodičovský příspěvek. Na seniorech, kteří celý život pracovali a tvořili hodnoty a teď musí platit za doktora a za léky, bez nichž se neobejdou. A ještě jim všem zvýšíte dolní sazbu DPH, což povede ke zdražení potravin a dalších základních životních potřeb. Čili výrazně to zatíží rodinné rozpočty. To má být politika vlády, která sama sobě dává přívlastek vláda zodpovědnosti? Tomu tedy říkám troufalost. Nebo spíše drzost!
Politika zaměřená na redukci sociálního státu v žádném případě nemůže přispět k ekonomickému růstu, který těsně souvisí se zaměstnaností. Skloubit sociální stát s podporou ekonomického rozvoje a zároveň s oddlužením však očividně není cílem předloženého návrhu rozpočtu ani cílem této vlády. ***