(11.20 hodin)
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, její prořídlé řady, dámy a pánové, premiér Nečas nedávno nazval rozpočet na příští rok, pokud jsem mu dobře rozuměl, rozpočtem škrtacím, nikoliv reformním. A dneska koneckonců i v jeho vystoupení a také ve vystoupení ministra financí to bylo skloňováno. Já bych dodal, že rozpočet na příští rok je nejen škrtací, ale také skrývací. Škrtá výdaje a skrývá chyby vlády ne tak dávno minulé. Neřeší problém, nereformuje, pouze škrtá.
I včera se vydala vláda jen touto cestou. Za přiznání nereforem, za upřímné přiznání škrtací strategie zaslouží premiér uznání. Za skrývání skutečných problémů, za pokrytectví, jakým se zbavuje odpovědnosti za doby ne tak dávno minulé, za nedomyšlené kladení překážek ekonomickému růstu však ocenění nezaslouží. Pánové premiér a ministr financí se tváří, jako kdyby neseděli v té předchozí vládě. Ale oni tam dlouho seděli. Ministra financí Janotu i v té vládě úřednické ovlivňovali.
Vládní koalice sama sebe nazývá vládou rozpočtové odpovědnosti. Znamená to, že jí předcházela vláda - z logiky věci - rozpočtové neodpovědnosti. Nebo spíše dvě takové vlády. V jedné byl ministrem současný poradce ministra financí, v druhé byl ministrem současný ministr financí. Vláda rozpočtové odpovědnosti napravující neodpovědné kroky vlády minulé. Zní mi to paradoxně, stejně jako argumentace, že v tomto rozpočtu nebyl na reformy čas. Čas reforem prý nastane až v roce 2012, jak jsem pochopil. A z dřívějších vyjádření dokonce rok 2013. Dneska jsem uslyšel, že se bude na věcech pracovat v příštím roce, takže ve 2012 už by to mohlo klapnout.
Jak snadno se vláda vzdala reformních kroků, zřejmě kvůli komunálním a senátním volbám! To, že nebyl čas, že byly jenom dva měsíce, nebo tři měsíce, to myslím není argument. Koneckonců, s panem ministrem Janotou z Fischerovy vlády jste si rozuměli velmi dobře. Vymlouváte se a slibujete: Zatím nebyl na reformy čas. A ty nastanou až tedy v roce 2012 nebo 2013. Slibem neublížíš.
A v jakých oblastech mají reformy nastat? Podle pana ministra financí Kalouska v daňovém systému. Znamenalo by to reformu systému, který v zásadě nastavila Topolánkova vláda svým batohem. Tehdejší reformu předkládal dnešní reformátor a známý bojovník proti deficitu - pan ministr financí Kalousek. V roce 2008, ještě v závěru roku, si nepřipouštěl, že existuje něco jako krize. Možná kdybychom měli reálný rozpočet na rok 2009 a ne ten rozpočet, který byl upravován v podstatě jenom opticky a z donucení v závěru roku 2009, že bychom také dopadli v roce 2009 trošku jinak. Ale vrátím se k té myšlence úvodní, tedy reformuji, co jsem reformoval. To se týká pana ministra financí. Odvolávám, co jsem odvolal.
V penzijním systému diskusi nad důchodovou reformou nastartovala ještě sociálně demokratická vláda. Dnes se uvažované reformy smrskly na jeden záměr a tím je v režii v zásadě lobbistů privátních penzijních fondů připravená privatizace důchodového systému. Bůh ochraňuj důchodce, bude-li první Kalouskova důchodová reforma stejně úspěšná jako první Kalouskova daňová reforma!
V sociálním systému reformovat se budou systémy, které měl v kompetenci nedávný ministr práce a sociálních věcí, dnešní premiér. Zreformuje to, co nereformoval.
Reformy zdravotního pojištění. Zde dosahuje vláda paradoxu. Reformovány budou reformy hlavního reformátora zdravotnictví Julínka.
Ovšem nic o uvedených reformách reforem koaliční vlády ODS 1 činěných koaliční vládou ODS 2 se v tomto rozpočtu skutečně nedočteme. Obsahuje však tu skrytě, tu otevřeně několik poselství.
Za prvé. Budou nižší platy ústavních činitelů a soudců. Osobně s tím nemám vůbec žádný problém, dokonce jsem hlasoval před necelým rokem pro vyšší variantu snížení, pro 20 %. Nižší platy ústavních činitelů, to je ovšem jakási úlitba za přenesení odpovědnosti za zpackané reformy na hasiče, lékaře, vědce, policisty, zdravotní sestry, zkrátka veřejné zaměstnance, formou škrtů jejich platů. A někde bych řekl, že dochází ještě k určité soubornosti škrtů. Jsem zpravodajem novely zákona o dani z příjmu a z návrhu jsem se dozvěděl, že se vlastně počítá i s určitými škrty například u vojáků z povolání. Určitě se nejedná o skupinu, která se obecně ve veřejnosti těší nějaké mimořádné popularitě. A tam se počítá se škrty, například pokud jde o příspěvek na bydlení. Takže - škrtne se 10 % platu a ještě se škrtne další příjem. To už je docela hezká částka pro takovouto domácnost.
Za druhé. Má být zavedena povodňová daň, což je ten nejbrutálnější způsob plošného zvýšení daní. Prý na jeden rok. Stovka měsíčně. Ona Nečasova pověstná krabička cigaret a dvě piva měsíčně, neboli ve skutečnosti 1200 korun ročně, což je kroužek pro děti u těch nízkopříjmových domácností, které budou muset přemýšlet, jestli to dítěti mohou dopřát, či nikoliv, nebo na druhé straně další lahev šampaňského. Zase ne tak úplně nejdražšího by mně možná někdo z mých kolegů z pravice řekl. A měl by pravdu u vysokopříjmových domácností oslavujících nejnižší daně z příjmu široko daleko.
Za třetí. Má být zpětně zdaněno stavební spoření, neboť spořícího je zřejmě třeba trestat za jeho spořivost. Postihnout širokou skupinu obyvatel tímto opatřením jde dost lehce. Postihnout úzkou skupinu fotovoltaických spekulantů už tak lehce vládě nejde. Stavební spoření má mnoho obyčejných občanů. Fotovoltaické elektrárny pouze vybraní. Bude zajímavé vědět, kteří to vlastně jsou.
Ale návrh rozpočtu obsahuje i dobré zprávy. Například daň z příjmu právnických osob klesla v roce 2010 z 20 na 19 % a dále klesat nebude. Nebude se ale ani zvyšovat. To je odvaha vlády! S příjmovou stránkou rozpočtu není třeba nic dělat. Vystačíme přece se škrty ve výdajích. Škrty se dotknou širokých vrstev lidí, daňová sazba by se dotkla i nejbohatších. To spravedlivé v očích vlády není. Podle mého by ale spravedlivé bylo, aby ti s vyššími příjmy, mezi něž počítám všechny poslance kromě jiných, platili daně vyšší. Myslím, že by nám to neublížilo tolik, jako když sebereme 10 % platu hasiči, zdravotní sestře, policistovi, vojákovi, úředníkovi.
Další dobrou zprávou je to, že se neprovede plánované snížení odvodů zdravotního a sociálního pojištění. Ono kdyby se provedlo, srazí to náš důchodový systém i české zdravotnictví na kolena.
Podnikatelům, kteří uplatnili 50procentní slevu na dani za zaměstnávání zdravotně postižených lidí, již nikdo nebude závidět. Sleva nebude a motivace zaměstnávat zdravotně postižené tak bude již čistě otázkou morální. Musím říci, že jsem v předchozích měsících navštívil řadu chráněných dílen a hovořil jsem s řadou těch, kteří tyto dílny vedou, i s řadou zaměstnanců. A musím říci, že už v roce 2008 došlo k výraznému zásahu. To, co je připravováno - myslím právě v novele zákona o dani z příjmu - je špatná zpráva pro tato zařízení, pro lidi se zdravotním postižením.
Tato vláda při sestavování rozpočtu spoléhala na morálku obyčejných lidí, na to, že unesou, že nečinnost Topolánkovy vlády, jejímiž klíčovými členy byli právě pánové Nečas a Kalousek v době krizové, se odrazila na propadu příjmů státního rozpočtu nemajícím obdoby. Spoléhá na to, že obyčejní lidé vystrašení paranoidní rétorikou blížícího se virtuálního bankrotu a zdecimované země, jakéhosi druhého Řecka - tedy do voleb, po volbách už se o tom tolik nehovořilo -, ponesou všechny chyby politiků na svých bedrech. Že si dokonce koupí i tu opencard, že přispějí na minomety či jiné legrácky současných náměstků ministrů a ministrů.***