(17.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Musím zmínit především dva faktory, které z tohoto pohledu hrají základní roli, a sice otázku, kdy Poslanecká sněmovna, respektive Senát, vyjádří nesouhlas s trestním stíháním poslance nebo senátora, tak na základě stávajícího znění Ústavy České republiky je podle článku 27 odst. 4 ústavy vyloučeno trestní stíhání navždy. Což znamená, že vlastně Poslanecká sněmovna, respektive Senát, v tomto případě fakticky zastavují navždy trestní stíhání, a tím zamezí důsledné přešetření případného trestného činu, kterého se případně může dopustit poslanec či senátor.
Dalším problémem, který je negativně vnímán českou veřejností, je otázka přestupkové imunity. Tady musím říci, že v mnoha ohledech bychom neměli zapomínat na jeden faktor, a tady si neodpustím ho zmínit, a sice že v této zemi je, dámy a pánové, téměř 80 tisíc občanů a občanek České republiky s přestupkovou imunitou. Protože se jedná o všechny příslušníky ozbrojených a bezpečnostních sborů, příslušníky, kteří pracují podle služebního zákona, v ozbrojených silách a v dalších složkách, všechny soudce, státní zástupce a podobně. Čili z tohoto pohledu je tato přestupková imunita poměrně široce zastoupeným privilegiem pro poměrně značné skupiny občanů České republiky. Čili ten omyl, ve kterém žije část médií i část české veřejnosti, že se to týká 200 poslanců, 81 senátorů, případně ústavních soudců a soudců obecných soudů, je věc, která je ve skutečnosti trošku jiná, trošku složitější.
Nicméně tak jako je tomu u platů ústavních činitelů, tak podobně u přestupkové imunity je tady českou veřejností nastaveno jiné měřítko ve vztahu k příslušníkům zákonodárného sboru než k těm zbývajícím skupinám, čítajícím řádově desítky tisíc občanů. A já jsem přesvědčený, že je správný krok zrušit tuto přestupkovou imunitu. Mimochodem, jsem hluboce přesvědčen o tom, že každý rozumný poslanec, každá rozumná paní poslankyně i ve stavu, který je v současné době podle ústavy, stejně dá přednost standardnímu přestupkovému řízení u příslušného orgánu jako kdokoli jiný, než aby dopustil nebo dopustila převedení tohoto řízení před mandátový a imunitní výbor Sněmovny.
Já považuji za správné, že tyto dvě věci v našem ústavním systému budou řešeny. Samozřejmě musíme i náležitým způsobem vyřešit otázku ústavních soudců. Toho se týká další ustanovení tohoto návrhu. A musíme také vzít v potaz i otázku, na kterou upozornila Legislativní rada vlády, respektive vláda, ve svém stanovisku, a sice že je nezbytná delší legisvakance z hlediska nutnosti úpravy některých podzákonných norem včetně jednacích řádů komor Parlamentu České republiky, zákona o Ústavním soudu a podobně.
Dámy a pánové, já bych si vás dovolil požádat o to, abychom propustili tento návrh ústavního zákona do druhého čtení, abychom ho pak případně upravili některými případnými kompromisními návrhy, protože je to ústavní návrh zákona, který vyžaduje širší shodu v obou komorách Parlamentu. Jsem přesvědčen, že jeho přijetí přispěje k politické kultuře v České republice a jeho přijetí, po kterém volá veřejnost, by mohlo pomoci alespoň v částečném, možná drobečkovém, ale přesto posunu pozitivním ve smyslu vnímání obou komor Parlamentu České republiky i politické reprezentace jako takové.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost a ještě jednou vás chci požádat o podporu tohoto návrhu. (Potlesk v části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Stanislav Křeček. Jenomže poslance Stanislava Křečka tu nevidím, tak zřejmě požádám předsedu mandátového a imunitního výboru, aby nějakým způsobem navrhl... (Hlasy z pléna.) Ústavněprávní? Takže prosím pana poslance Bendu, omlouvám se panu poslanci Tejcovi... (Hlasy z lavic.) Taky nic s tím nechce...? Ještě paní poslankyně... Omlouvám se velice tedy, ještě jsem se nezorientoval v novém volebním období. Prosím paní poslankyni, jestli by navrhla řešení, o kterém bychom ale my museli hlasovat jako Sněmovna. Protože o změně zpravodaje v prvém čtení musí Sněmovna rozhodnout hlasováním.
Pan poslanec Tejc. Ovšem, to bychom s vámi museli souhlasit, pane poslanče. Takže mi dovolte, abych o tom nechal hlasovat. Tedy budeme hlasovat o té změně, že zpravodajem pro prvé čtení bude Jeroným Tejc.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby poslanec Jeroným Tejc se stal zpravodajem pro prvé čtení tohoto návrhu zákona? Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 28, přihlášeno 158, pro hlasovalo 139, proti žádný. Takže návrh byl přijat.
Prosím pana poslance Tejce, aby se tedy ujal své role. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážené kolegyně a kolegové, děkuji za důvěru, věřím, že ji nezklamu. Budu velmi krátký. Pan premiér Nečas tady již uvedl tento návrh zákona. Rolí zpravodaje je, aby provedl procedurou. Já bych si dovolil ještě nad rámec toho, co tady bylo řečeno, poukázat na možné komplikace, které by mohly přijít po schválení této novely ústavy.
Je například potřeba vypořádat se s tím rozhodnutím Ústavního soudu například právě ve věci zrušení voleb, a tedy to, jestli je možné měnit podmínky výkonu mandátu poslance a senátora v průběhu onoho volebního období. Tedy je otázkou, jaká by měla být účinnost tohoto návrhu zákona, tak aby nebylo možné jej napadnout úspěšně u Ústavního soudu, a zda by měla platit pro toto období, tedy začít platit v průběhu tohoto období, nebo by měla být účinná až pro období příští. To je věc, se kterou se legitimně musíme vypořádat na půdě ústavněprávního výboru. Musíme mít jistotu, že nebude tato věc zpochybněna, a myslím, že také bude dobré diskutovat o tom, jakým způsobem případně onu přestupkovou imunitu, pokud už ji Sněmovna chce zrušit, zrušit skutečně u všech typů povolání a u všech typů funkcí, tak jak o nich tady bylo hovořeno.
Pokud se týká procedury, tak v tomto případě jedná se sice o ústavní změnu, která vyžaduje souhlas 120 poslanců, nicméně protože se jedná zatím o přikázání výborům, tedy o to, aby tento návrh postoupil z prvního do druhého čtení, bude zde vyžadována většina prostá, tedy většina přítomných. Pokud padne návrh na zamítnutí, takový návrh jsem zatím nezaznamenal, samozřejmě uvidíme, jak bude probíhat rozprava. V případě, že takový návrh nebude, budeme hlasovat o přikázání výborům.
Já bych navrhoval, aby tento návrh byl poukázán výboru ústavněprávnímu a také výboru mandátovému a imunitnímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá, takže také mandátový a imunitní. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu. Pan poslanec Antonín Seďa se přihlásil už písemně do obecné. Prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh ústavního zákona, který je nám předkládán a kterým chce současná vládní koalice omezit imunitu zákonodárců a soudců Ústavního soudu, je v této podobě právním paskvilem. Opravdu se divím, že návrh podepsalo pět členů vlády, která sice dala svůj souhlas, ale zároveň tak jak zdůvodnil nebo zdůraznil pan premiér, upozornila na kolizi s právními předpisy České republiky.
Návrh ústavního zákona má nabýt účinnosti dnem vyhlášení, přitom neřeší novelizaci návazných právních norem. Vláda sice šalamounsky návrh nezamítla a doporučila prodloužil lhůtu účinnosti zákona tak, aby byla dána přiměřená lhůta pro přípravu nezbytných novel právních předpisů, ale sama vláda si musí být vědoma, že existují pouze dvě legislativní cesty, jak toho docílit: buď připravit nový návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím tohoto ústavního zákona a navrhovanou novelu pozdržet v Poslanecké sněmovně, například prodloužením lhůty při projednávání, nebo připravit komplexní pozměňovací návrh a ten vpašovat přímo do návrhu současného zákona. ***