(15.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A nyní tady máme bod číslo
10.
Návrh poslanců Zdeňka Jičínského, Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotky,
Michala Haška, Miloslava Vlčka, Lubomíra Zaorálka a dalších na vydání
ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 332/ - třetí čtení
Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy předneseny nebyly, takže otevírám rozpravu v tomto třetím čtení tisku 332 a do rozpravy se hlásí pan poslanec, zároveň navrhovatel Zdeněk Jičínský. Prosím ho, aby se ujal slova.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, nejprve bych si dovolil přece jen, i když to není úplně běžné, navrhnout jednu legislativní změnu, pokud jde o termín účinnosti: posunout o dva roky, to znamená místo 2009 2011. Vím, že to není zcela normální, ale mějme na zřeteli to, že tento návrh zákona byl předložen už téměř před třemi lety, takže pochopitelně jsme předpokládali normální průběh legislativního procesu, a proto došlo k této vadě tohoto návrhu, na kterou tady upozorňuji a chci ji tímto způsobem zhojit, pokud s tím Sněmovna vysloví souhlas. (V sále je velmi rušno.)
Chtěl bych ale se od této trochu formální poznámce obrátit ještě k věci obsahové, to znamená k vlastnímu návrhu zákona. Hovořil jsem o tom už v rámci druhého čtení, ale přesto považuji za potřebné...
Pane předsedající, opět vás požádám, abyste zasáhl k tomu, abych....
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já vám rozumím, je to opravdu pro vás taky únavné. Já se omlouvám, prosím ještě jednou poslance: myslím si, že schůze se už chýlí k závěru, tak na vás apeluji, abyste ještě chvíli vydrželi a vyslechli, protože určitě podle mne už schůze za chvíli skončí, tak prosím o chvilku klidu.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Když byly sděleny informace o tom, že organizační výbor se rozhodl do dnešního programu zařadit i tři body, návrhy poslanců sociální demokracie, tak pan předseda poslaneckého klubu ODS se velmi kriticky v této věci vyjádřil, že jde o předvolební agitaci. Já jsem už minule o tom hovořil, že v podstatě už delší čas všechno, co tu je projednáváno, má povahu předvolebního zápasu nebo stává se to součástí předvolebního zápasu. Ale v této věci těsně před volbami by bylo opravdu dobré, kdyby si všechny strany, které se formálně hlásí k tomu, že chtějí přímou volbu prezidenta, v této věci zaujaly naprosto jasné stanovisko. A ten návrh na přímou volbu prezidenta, jak dobře víte, nebyl jediný z dílny poslanců sociální demokracie, podala jej v určité podobě i koaliční vláda Mirka Topolánka. V poměrně pozdější fázi ji podali i poslanci za Stranu zelených. A jestliže tedy všechny strany se hlásí k tomu, že jsou pro přímou volbu prezidenta, pak by jim skutečně nemělo činit potíže vyslovit se pro tento návrh. A to proto, že tento návrh se velmi striktně drží toho, že jde o změnu způsobu volby prezidenta a do změn dalších ustanovení Ústavy zasahuje jenom nepatrně, a to tím způsobem, že zpřesňuje některé prezidentovy kompetence ve smyslu těch diskusí, které po dlouhá léta v naší společnosti v občanské i odborné veřejnosti probíhají. Takže nemyslím si, že by, jakkoli jsem si vědom toho, že není běžné schvalovat změnu Ústavy na poslední schůzi Poslanecké sněmovny těsně před volbami, vzhledem k tomu, co jsem říkal o povaze tohoto návrhu, nemyslím si, že by to bylo v rozporu nějak s určitými ústavně-politickými principy fungování Poslanecké sněmovny. A vzhledem k tomu, že i v Senátu tyto věci byly diskutovány, nemyslím si, že by tento návrh měl narazit i na nějaké závažné námitky ze strany senátorů.
Připomínám, že svého času, na začátku volebního období této Poslanecké sněmovny, předseda Senátu pan senátor Sobotka svolal do Senátu veřejné slyšení nebo konferenci, na které mluvili všichni představitelé parlamentních stran a vyslovili se k tomu, zda jsou, nebo nejsou pro přímou volbu prezidenta. A všichni se vyslovovali pozitivně, že si přímou volbu prezidenta přejí. Takže já respektuji toto řekl bych převažující politické mínění parlamentních stran a v tomto smyslu jsem také i za skupinu poslanců sociální demokracie předložil a obhajoval tento návrh. Ale znovu opakuji, byli jsme si vědomi toho, že nechceme nějak hlouběji zasahovat do Ústavy, byť by to bylo žádoucí, protože taková obecná shoda o tom, jak by se měla Ústava měnit, tu není. A nebyla ani žádná zjevná politická vůle se ústavními otázkami zabývat.
Já jsem nejednou kritizoval to, že to považuji za chybu, že tím, že se nevěnujeme důležitým ústavním otázkám a že je přehlížíme, jako by důležité nebyly, že projevujeme vlastně neúctu k Ústavě. Čili je před volbami 14 dní a měli bychom aspoň přístupem k této věci dát najevo, že nám ústavní principy a ústavní instituty lhostejné nejsou, a že jestliže ve smyslu obecně projevované vůle občanů chceme jim vyhovět tím, že přinášíme návrh na změnu způsobu volby prezidenta republiky a na to, aby prezident byl volen přímo, že tedy tento řekl bych závazek vůči občanům míníme vážně, a doufám, že i poslanci v této Sněmovně jej budou takto honorovat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Připomínám, že probíhá stále rozprava, takže se ptám, kdo se hlásí. Do rozpravy se hlásí poslanec Jiří Paroubek. Tak prosím poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nebudu diskutovat věčně - věcně - věčně už vůbec ne (smích a potlesk v sále), ale velmi krátce jenom k výkladu jednacího řádu. Je zcela zřejmě a zcela jasně napsáno, že nelze předložit jiný návrh než opravu legislativně technických nebo pravopisných chyb anebo předložit návrh o opakování druhého čtení. Změna účinnosti nepatří mezi návrhy, které lze předložit ve třetím čtení. Možná pana kolegu Jičínského zmátlo, že ve starém jednacím řádu skutečně bylo možné předložit ve třetím čtení i změnu účinnosti, ale nový jednací řád už tuto možnost nepřipouští. ***