(11.40 hodin)
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. V zásadě uvedu pouze několik krátkých poznámek. V té první navážu na sdělení, které ve své řeči uvedla paní předkladatelka paní poslankyně Šojdrová. Chci zdůraznit ten bod, kdy nám kladla ke zvážení, a podtrhovala vážnost projednávané věci i tím, že tento návrh byl dán k projednání v Poslanecké sněmovně na podzim loňského roku.
Myslím, že jakkoli se lišíme v názoru na věc samu a to se samozřejmě projeví naším hlasováním, myslím, že to byl naprosto správný postup. Poslanecká sněmovna měla ovšem o této věci rozhodnout ještě do závěru loňského roku, tedy roku 2009, a rozhodně neměla pokračovat v projednávání tohoto zákona po schválení rozpočtu na rok 2010.
Chci vás, kolegyně a kolegové, upozornit na to, že jsme v pátém měsíci roku 2010, máme schválený rozpočet, který z hlediska bilance, resp. vyjádřeného salda, bude z pohledu celkového deficitu spíše horší nežli lepší už jenom tím, že část Poslanecké sněmovny odhlasovala další výdaje navíc, takže schválených 163 minus prostě pravdou nebude, bude to mnohem více, a to nám v tom ještě působí druhý faktor, a sice ten, že stát na daních vybírá daleko méně peněz, než předpokládal. Jinými slovy se teď jako řádní hospodáři máme bát toho, že deficit letošního roku bude ještě větší, než je ve schváleném rozpočtu, a vy nyní máte před sebou zákon, který se do parametrů schváleného rozpočtu ještě vlamuje dalšími výdaji. Já to považuji z pohledu zacházení a rozhodování řádného hospodáře za naprosto nepřijatelné, nesprávné a i netaktické, ale především z hlediska budoucích rizik za skoro nemorální, jakkoli mě trápí to téma samo o sobě a nechci, aby ta debata tady sklouzla do toho, kdo z nás podporuje jakou mateřskou, v jaké výši, protože pak ti příjemci jsou bráni jako rukojmí. Já to považuji za nepraktické a nesprávné v obecném slova smyslu.
Považuji za nemožné, aby poslanci, řádní hospodáři, a já myslím, že poslanci jimi mají být, v roce 2010, uprostřed roku, v roce, ve kterém je schválený rozpočet, zvyšovali výdaje státního rozpočtu daného roku schvalováním a měněním běžných zákonů tak, jak budete teď činit. Vy teď nepřímo změníte parametry státního rozpočtu. A já vás upozorňuji na jednu věc, a jakkoli vás varuji, spíše bych chtěl být špatným prorokem, ale obávám se, že budu mít pravdu. V říjnu letošního roku jakoukoli vládu, a to podtrhuji, bez ohledu na to, kdo bude vládnout po volbách, které nás čekají za pár dnů, čeká obrovské rozpočtové trápení. Parametry rozpočtu - tím, jak si tady někteří poslanci pohrávali s tou rozpočtovou alchymií a vybírali peníze z jednotlivých rozpočtových kapitol a přesouvali je jinam, např. pan poslanec Škromach svými návrhy, kdy z důchodového účtu odebíral peníze a posílal je ve prospěch jiných výdajů, ale i jiní kolegové zejména na levici, vybrali rozpočtové parametry a kapacity jednotlivých plánovaných výdajů státního rozpočtu. Faktor první. Faktor druhý: Stát nemá tolik peněz k dispozici, jak počítal, a vy ještě zvyšujete toto rozpočtové napětí tím, že přikazujete státu, resp. příjemcům vyšších mateřských příspěvků říkáte: vám bude stát povinen vyplatit vyšší peníze, a v rozpočtu na to nejsou peníze plánované.
Já vás varuji před zvyšováním rozpočtového napětí. Česká republika bude mít v říjnu letošního roku velké trápení, které vy svým hlasováním ještě zvyšujete.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Michal Doktor. Mám zde přihlášky ke dvěma faktickým poznámkám, nejprve pan kolega Hovorka, poté pan poslanec Cyril Svoboda.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane kolego, k tomu, co jste zde uvedl, prostřednictvím paní místopředsedkyně, bych chtěl jen říct, že pokud by se ODS skutečně chovala jako dobrý hospodář, tak by určitě podpořila návrh, který byl v původním návrhu Janotova balíčku od pana ministra financí na to, aby byli vyšším způsobem zdaněni lidé, kteří mají příjmy vyšší než 120 tisíc korun. Tam byla myslím navrhovaná sazba 24 % a byl to přínos pro státní rozpočet kolem 1,5 miliardy korun, čili nemuseli jsme problém, který zmiňujete, dnes vůbec řešit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Prosím pana poslance Svobodu též k faktické poznámce.
Poslanec Cyril Svoboda: Paní předsedající, já opakuji znovu to, co jsem říkal na začátku. Stačilo jedno hlasování - zpoplatnit hazard a peníze by tu byly. Já byl překvapen, když jsem byl na setkání se sportovními svazy pár týdnů poté, co tady neprošlo zpoplatnění hazardu, jak se představitelé politických stran zapřísahali, že tentokrát se hazard zpoplatní. Takže proti této položce určitě stačí jedno hlasování o zpoplatnění hazardu a peníze tu jsou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Nyní se vracíme k řádným přihláškám. Pan poslanec Jiří Paroubek bude mít slovo nyní, poté je přihlášen pan kolega Zdeněk Škromach.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážené dámy, vážení pánové, tvrdý boj o sociální stát jsme zažívali v této Sněmovně po čtyři roky a bojovalo se doslova o každý milimetr prostoru mezi sobectvím na jedné straně a lidskostí, sociální dimenzí a solidaritou na straně druhé. Tak jako mnohdy zde na jedné straně stály ODS a dnešní poslanci TOP 09 a na druhé straně často ti ostatní. Návrh poslanců Michaely Šojdrové, Ludvíka Hovorky, Jiřího Carbola a dalších, zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, jsme zde již projednávali vícekrát. Bojovalo se o jeho schválení zde v Poslanecké sněmovně, bojovalo se zde o přehlasování veta Senátu a bude se teď bojovat o přehlasování veta prezidenta republiky.
Pokud jde o teze podstaty zákona. Zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, došlo k některým změnám v oblasti nemocenského pojištění. Mimo jiné došlo pro období od 1. ledna t.r. do 31. prosince t.r. ke změně úpravy denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství tak, že se počítají do částky první redukční hranice 90 %. Současně došlo pro stejné období ke snížení výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den na úroveň 60 % denního vyměřovacího základu. Jedná se o nespravedlivé snížení peněžité pomoci v mateřství. Jde o přenesení dopadů ekonomických úspor na rodiny s dětmi.
Snaha předkladatelů je vrátit výši peněžité pomoci v mateřství na úroveň roku 2009, aspoň tak já to chápu. Matky, které v roce 2010 budou pobírat peněžitou pomoc v mateřství, nemohou za špatnou ekonomickou situaci státu. Naopak tím, že se chovají zodpovědně a starají se o budoucnost země, budoucí plátce do sociálního zdravotního systému, pomáhají řešit řadu problémů, s nimiž se sociální i zdravotní systém potýká. Jako příklad se dá uvést situace matky s průměrnou mzdou 20 000 korun hrubého, která porodí dítě v roce 2010. Ta by na dávce peněžité pomoci v mateřství ztratila 3 150 korun měsíčně oproti současnému stavu, tedy 23 %. To je nesrovnatelný dopad oproti snížení příjmů, o kterých se uvažuje u jiných příjmových skupin. Stát musí jít cestou úsporných opatření, nikoliv však na úkor těch nejpotřebnějších, navíc v době, kdy je velká nezaměstnanost, která postihuje řadu rodin, které se do této situace dostávají zcela nezaviněně. Ztráta zaměstnání v kombinaci se snížením peněžité pomoci v mateřství může přinést řadě rodin obtížně řešitelnou situaci. ***