(Jednání pokračovalo v 11.01 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, neb při zařazování právě projednávaného bodu do pořadu naší dnešní schůze nebyl tento bod specifikován jako zpráva vlády o tendrech a hospodaření ve státním podniku Lesy České republiky, vláda nás svou zprávou o situaci v Lesích České republiky nepoctí, a já tedy zahajuji všeobecnou rozpravu. Do této rozpravy mám přihlášeny následující poslance: pana poslance Lišku, pana poslance Zgarbu, pana poslance Cyrila Svobodu a pana poslance Petra Krilla.
Jako prvnímu dávám slovo panu poslanci Liškovi a požádám ho, aby, bude-li to třeba, se event. i ujal role zpravodaje projednávání tohoto bodu. Vážený pane poslanče Liško, máte slovo.
Poslanec Ondřej Liška: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych zahájil debatu na téma zprávy vlády o tendrech a hospodaření ve státním podniku Lesy České republiky. To, že tady není přítomen pan premiér ani pan ministr zemědělství, to, že tento bod byl mj. z tohoto důvodu, kdy ve středu nemohli být přítomni, přesunut na dnešek, nemůže zastřít to, že tady dnes nikdo z nich není. Dozvěděl jsem se o tom, že důvodem, proč žádný člen ani členka vlády nemůže přednést zprávu za vládu k tomuto tématu, má být to, že název tohoto bodu, tak jak byl zařazen, neobsahuje slovíčko zpráva vlády. Já jsem ale ve svém vystoupení, kdy jsem požádal o zařazení tohoto bodu, jednoznačně a zcela věcně formuloval to, že mi jde o zprávu vlády, o postoj vlády. Požádal jsem jmenovitě pana premiéra a pana ministra zemědělství, aby k tomuto formulovali svoje stanovisko. Ze stenozáznamu je možné ověřit, že vláda byla požádána o formulování tohoto stanoviska, a formální název tohoto bodu nemůže zastřít fakt, že zde zpráva vlády chybí a že to je chybou vlády.
Dovolte mi tento bod zahájit krátkým vysvětlením, kde vidíme problém v současné situaci stran tendrů státního podniku Lesy České republiky.
Pan ministr zemědělství a příp. pan premiér by měli vysvětlit Poslanecké sněmovně, jak hodlají zařídit to, že státní podnik při plánovaných zakázkách zajistí zdravou péči o svěřené lesy a transparentní hospodaření v tomto podniku. Jsme v situaci, kdy antimonopolní úřad tyto tendry přerušil, ale samozřejmě se zabývá pouze dodržováním pravidel hospodářské soutěže ve vypsaných zakázkách. Neřeší a nemůže řešit neméně důležité ekologické a společenské důsledky ani zda jsou pravidla výhodná pro stát. A to je úkol pro Poslaneckou sněmovnu a to je také důvod, proč, jak jsem pochopil, jste i ostatní kolegové a kolegyně podpořili zařazení tohoto bodu na pořad jednání. Pojďme tedy využít přestávky, která v tendru vznikla po dobu, kdy věc šetří antimonopolní úřad, a pojďme se koncepčně pobavit o zadání těchto tendrů.
Problémem je to, že hrozí zcela vytlačení místních firem. Za prvé. Velkou část prací v českých lesích dělají malé místní firmy a drobní podnikatelé. Tendr je vypsaný tak, že se do něj mohou přihlásit pouze mamutí dodavatelské firmy, mamutí dodavatelské skupiny. Lesy České republiky tvoří 49 % českých lesů, takže tato zakázka rozhodne o velké části trhu a prakticky z ní vytlačí veškeré malé podniky. Dvě příslušné expertní skupiny Národního lesnického programu, který řídí Ministerstvo zemědělství, už ve stanovisku, které schválily jednohlasně, varovaly, že dopadem plánovaných zakázek bude - cituji tady z materiálu této expertní skupiny (ukazuje) - "likvidace mikropodniků na venkově a zánik pracovních míst". Ale k tomuto se určitě vyjádří ještě řada kolegů, kteří jsou přihlášeni do diskuse. Podle našeho názoru se jedná o tunel na státní lesy.
Druhá důležitá námitka je, že navržený způsob obchodu se dřevem je pro stát krvavě nevýhodný. Přesněji řečeno, reálně tu hrozí tunel v řádu miliard korun. Celá věc se točí kolem způsobu, jak státní lesy budou prodávat dřevo. Dovolte mi velmi krátký vysvětlující exkurs.
Dřevo lze prodávat třemi způsoby: Můžete nastojato prodat stromy v lese, aby si je dřevařská firma pokácela, prodala a podělila se se státem o zisk - tomu se říká na pni. Druhá, prakticky identická varianta je, že stát stromy nechá pokácet a rovnou poražený strom prodá obchodníkovi - to je metoda při pni. Mezi prvním a druhým není z obchodního hlediska podstatný rozdíl, leda by stát neprodával za předem sjednané ceny z tendru, nýbrž v aukci. A třetí možností je, že stát neprodává zajíce v pytli, ale stromy nechá nejdříve pokácet, vyvézt z lesa, roztřídí je podle sortimentu a prodá je ve vlastní režii přímo konečným odběratelům. Každý státní lesní podnik v každém sousedním státě používá tuto třetí metodu. Colloredo Mansfeld, pan Schwarzenberg, Kolowrat, Kinský používají tuto třetí metodu. České univerzitní lesy používají třetí metodu. Brněnské i Ostravské městské lesy používají třetí metodu. Státní lesy za první republiky používaly třetí metodu. Vojenské lesy a statky používají třetí metodu. Ale tendry, o kterých se tu dnes bavíme, jsou vypsány na druhou metodu. Jediný státní lesní podnik ve střední Evropě se rozhodl, že je chytřejší než všichni ostatní.
A není to poprvé. Lesy České republiky nějakou dobu prodávaly podle první, prakticky identické metody. Nejvyšší kontrolní úřad posléze v roce 2004 prověřoval hospodaření s majetkem státu v Lesích České republiky. Dámy a pánové, kontrolní správa Nejvyššího kontrolního úřadu je zdrcující. Kdo do ní chce nahlédnout, mám ji tady v ruce. Lesy České republiky tehdy prodaly 94 % dříví nastojato. Strana 30 kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu říká - cituji: "Zbývajících 6 % prodaly lesní závody především na odvozních místech a expedičních skladech. Při tomto prodeji dosáhly lesní závody vyšší zisk z prodeje za prodávanou jednotku dříví." Dále cituji stranu 31: "Forma tržního prodeje dříví prostřednictvím vlastních organizačních jednotek je pro Lesy České republiky efektivnější, než je prodej dříví nastojato jiným podnikatelským subjektům." To říká Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2004.
Navíc NKÚ odhalil ještě jednu věc. Některé firmy nedodržovaly dohodnuté objemy těžby a kácely více, než měly ve smlouvě, a to až o 40 %. Opakuji, že některé firmy kácely o téměř 40 % více, než měly dohodnuto ve smlouvě. ***