(15.40 hodin)
(pokračuje Pecina)
Pan poslanec Pospíšil tady hovořil o panu profesorovi Šámalovi, o odborné diskusi na ústavněprávním výboru. Uznávám, že na bezpečnostním výboru, a pana poslance Boháče si velmi vážím za to, že jeho příspěvky jsou vždy k věci a jsou odborné. Já jsem na druhém projednávání nebyl, nicméně konstatuji, že z toho projednání nakonec nic nevzešlo, byť se to projednávalo poměrně dlouho, a první projednávání, kde jsme byli všichni, bylo přerušeno proto, aby byli přizváni další ministři.
Nicméně k věcné diskusi na ústavněprávním výboru. Já jsem zvyklý na jinou věcnou diskusi. Možná to je jenom zmatení pojmů. Chtěl bych upozornit na to, že tady se hovoří o tomto protikorupčním balíčku jako o něčem, co zásadním způsobem změní náš právní řád, k čemuž pan profesor Šámal skutečně přinesl čtyři stránky připomínek. Ubezpečuji vás, páni poslanci, že kdybychom panu profesorovi Šámalovi nebo jinému soudci Nejvyššího soudu předložili jakýkoliv platný zákon, tak by nám v něm našel minimálně stejné množství chyb. To, že pan profesor Šámal má na některé věci jiný názor, to přece není věc odborná, ale to je věc názoru, věc politického názoru. Přece není možné hovořit o tom, že není možné snížit hranici odposlechu nebo hranici výše sazby trestného činu, na který je možné nasazovat agenta a odposlechy policií, že není možné ji snížit na osm let, protože se staneme nedemokratickým státem nebo proto, že to zásadně něco v ČR nabourá. Nejenom proto, vážení páni poslanci, paní poslankyně, nejenom proto, že taková úprava tady byla do konce loňského roku, fungovalo to a byli jsme demokratickým státem a nic hrozného se nedělo! Ale chtěl bych upozornit, že původní návrh, připravený s pomocí pana soudce Šámala, obsahoval hranici osmiletou. Návrh na deset let, který výrazným způsobem komplikuje práci policie, byl změněn až zde ve Sněmovně! Já nevím, jak to pan profesor Šámal tedy může rozporovat odborně, když jeho původní návrh byl osm let! A dneska je deset let zásadní problém. Zásadní problém je změna daňového řádu. Dámy a pánové, tento daňový řád ještě platí dodnes! Děje se v tomto státě něco zásadního? My říkáme, že se něco zásadního bude dít po 1. 1. 2011, že policie nebude schopna zjišťovat informace o firmách!
Jediný institut, který je tam skutečně kontroverzní, je institut korunního svědka. Domníval jsem se, že tento institut kontroverzní nebude. Když jsem se snažil předložit protikorupční balíček, tak jsme skutečně vyselektovali jenom taková opatření, o kterých jsem byl přesvědčen, že prostě nebudou problematická, že nebude komplikované je v této Sněmovně prosadit. Jestli někdo hovoří o tom, že - pan poslanec Pospíšil - je zásadní problém s institutem spolupracujícího obviněného a že to není institut, který je běžný v evropských zemích, dovolil bych si připomenout, že tento institut (hovoří velmi nahlas) už je v našem právním řádu! (Hlasy zprava, aby ministr Pecina tolik nekřičel.) Je v našem právním řádu! Děkuji. Já budu mluvit tiše, pokud budu sám sebe slyšet. Děkuji.
Takže já bych chtěl upozornit, že skutečně jediná novinka, kterou zavádíme, je institut korunního svědka. Říkal jsem, že je to věc, o kterou mi jde nejvíc ze všeho, protože to považuji za skutečnou ránu organizovaným skupinám. Také jsem vždy řekl, že je lepší jedno upravené opatření z pěti, které předkládáme, než žádné. Tak pokud to skutečně páni poslanci, kteří tady vystoupili proti tomuto balíčku, myslí vážně, tak tedy dejme nebo dejte pozměňovací návrhy, které vyřadí instituty, které vám vadí - jestli vám vadí protikorupční agent, který, upozorňuji, již také v právním řádu je, jestli vám vadí spolupracující obviněný, jestli vám vadí korunní svědek, ale ptám se, jak vám může vadit změna odposlechů, změna trestní sazby, na kterou je možné používat úkony trestního řízení, když tento stav platil do konce loňského roku a byl součástí vládního návrhu trestního zákona. Skutečně věcnost vaši argumentů minimálně v tomto bodě nechápu.
Ještě jednou opakuji, budu velmi rád, pokud projde jenom něco. Budu samozřejmě nejradši, pokud projde vše. A jak jsem řekl, o institut korunního svědka mi mimořádně jde, protože je to velmi účinný nástroj, a mj. není pravda, že by byl ve Spolkové republice zrušen. Ve Spolkové republice dále funguje, pouze je omezen na užší okruh trestných činů, a funguje v mnoha dalších státech a jsou s ním velmi dobré zkušenosti. Nicméně to, o co jde v tomto okamžiku především, abychom dále nepodráželi policii nohy, a to jsou dva instituty, kterými jenom napravujeme to, co se bohužel v posledních dvou letech v této Sněmovně stalo, a to je omezení pravomocí oproti stavu, který měli v roce 2009, a v případě daňového řádu, který ještě dnes. Čili tolik k věcné části.
Pokud se chceme bavit věcně, pak konstatuji, že pan profesor Šámal ve svém prvním vystoupení hovořil jen a pouze o tom, že tento návrh nebyl řádně projednán, neprošel Legislativní radou vlády a že to je propolicejní balíček - k čemuž se samozřejmě hlásím, to samozřejmě je propolicejní balíček, protože si nemyslím, že bychom policii měli za naší stávající situace dále a dále omezovat pravomoci, naopak že bychom jí potřebovali pravomoci zvýšit - a že tento zákon je předkládán proto, že se domnívám, že v této bouřlivé době před volbami projde a jindy by neprošel. Pravděpodobně i v tomto má pan profesor Šámal pravdu. Takže pokusím se tento zákon prosadit ještě v této Sněmovně a pokusím se prosadit maximum. Ale ještě jednou opakuji, budu rád za každý institut, který bude z tohoto balíčku schválen. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Čepelka - a pan poslanec Boháč jako první? Ano. Pane poslanče Boháči, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Boháč: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, jenom krátce. Znovu zopakuji možná trochu historii projednávání tohoto materiálu na výboru pro bezpečnost. A jenom prosím své kolegy z výboru pro bezpečnost napříč politickým spektrem, aby mě napomenuli, pokud bych měl špatnou paměť a něco zkresloval. Na prvním jednání, kde byl přítomen pan ministr vnitra Pecina, jsme skutečně z hlediska odbornosti diskutovali jednotlivé kapitoly. Já jsem sám ve svém možná půlhodinovém monologu upozorňoval na některé skutečnosti, které jsou spojeny jednak s oblastmi - ať už to bylo Ministerstva financí, spravedlnosti, Ministerstva vnitra; nechci to opakovat, mám tento materiál před sebou, ale nechci ztrácet čas a znovu načítat něco, o čem jsem hovořil jednak na výboru pro bezpečnost, a jednak v prvém čtení jsem vystupoval možná dvakráte po dvaceti minutách. Jenom upozorňuji na to, že to skutečně byly odborné připomínky a na základě těchto připomínek jsme se rozhodli všichni napříč politickým spektrem - to není o ODS, ani sociální demokracii - napříč politickým spektrem ve výboru pro bezpečnost přizvat na druhé jednání ministryni spravedlnosti, ministra financí a ministra vnitra. Pan ministr vnitra byl v zahraničí a účast tedy potvrdili ministryně spravedlnosti a ministr financí. Ti akceptovali naše připomínky a zase, naprostou shodou, kolegové ze sociální demokracie, v rámci politického spektra jsme přerušili projednávání tohoto materiálu a ponechali to k projednání dalším výborům parlamentu s tím závěrem, že se budeme této problematice velice pečlivě a důkladně věnovat... (V sále je velký hluk.) Stejně mě nikdo neposlouchá...
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já se vám velice omlouvám, pane poslanče. Váš předřečník se snažil... (P. Boháč: Křičet nechci, pane ministře...) ... intenzitu hlukového pozadí ovlivnit intenzitou svého hlasu. To se některým kolegům a kolegyním nelíbilo. Já tedy prosím, abyste nenutili pana poslance Boháče, aby přistoupil k témuž jako pan ministr. Potom ho budete okřikovat, bude se vám zdát, že příliš křičí. Dámy a pánové, upřímně vás prosím! (Hladina hluku v sále se téměř nezměnila.) Bez šance o ztišení! ***