(15.30 hodin)
(pokračuje Vlček)

Budeme hlasovat o následujícím usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu o krajském referendu a o změně některých zákonů, podle sněmovního tisku 737/7." Připomínám, že k přijetí usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 22. Z přihlášených 191 poslankyně a poslanců pro návrh 104, proti 70. (Potlesk v lavicích ČSSD.) Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.

 

Tím končím bod číslo 1. Budeme pokračovat dalším bodem a tím je bod číslo

2.
Zákon, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1059/4/ - vrácený prezidentem republiky

Stanovisko prezidenta republiky s odůvodněním jeho nesouhlasu s tímto návrhem zákona vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1059/5. Nejdříve se táži navrhovatele pana ministra financí Eduarda Janoty, zda se chce vyjádřit ke stanovisku prezidenta republiky. Pane ministře, chcete se vyjádřit? (Nechci.) Nechcete. Takže chce se ke stanovisku prezidenta republiky vyjádřit zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Bohuslav Sobotka? Nechce se vyjádřit.

Otvírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí paní poslankyně Dundáčková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedo, páni a paní ministryně, dámy a pánové, při vědomí toho, s jakou rychlostí jsme schválili předchozí návrh zákona, který vetoval prezident republiky, zejména s poukazem na skutečnost, že tak dojde k naprostému rozmělňování celostní politiky v České republice a bude možné, aby jednotlivé kraje přistupovaly k rozhodování o zcela podstatných otázkách velmi odlišně, a nezazněla tady ani zpravodajská zpráva, ale ani vyjádření prezidenta republiky, který poukazoval na závažné okolnosti, pro které tento zákon vetoval, dovolte mi, abych v tomto případě veto prezidenta, jakkoliv bylo nám rozdáno jako tisk číslo 1059/5, zde přečetla. A to i při vědomí toho, že i zprávy jednotlivých výborů, přestože je také dostáváme rozdané, zpravodajové zpravidla před Poslaneckou sněmovnou předčítají a ostatní poslance s nimi seznamují.

Dovolte mi, prosím tedy, abych konstatovala, že prezident České republiky vrátil tento zákon Poslanecké sněmovně s následujícím odůvodněním:

Ač se ve veřejnosti vytváří dojem opačný, změnou zákona o dani z přidané hodnoty z prosince loňského roku nedošlo k rušení zaměstnaneckých benefitů. Benefity nikdo formou zákona neruší, pouze se z nich od 1. ledna 2010 vypočítává daň nikoliv z ceny, za kterou si benefity kupují zaměstnanci, ale z ceny obvyklé. Změnou zákona se sledovalo zabránit krácení daně prostřednictvím účelu vyplácení části mzdy ve formě méně zdaněných benefitů.

Prosím vás, pane předsedající, abyste zajistil klid v Poslanecké sněmovně, protože já v tuto chvíli mám problém slyšet i sama sebe za tím mikrofonem.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Paní poslankyně, to jsem měl celou dobu, když jsme projednávali návrh programu pořadu. Já tak učiním. Poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, aby mohla pokračovat.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Dundáčková: Velmi vám děkuji, pane předsedo.

Za pozornost stojí i to, konstatuje dále prezident republiky, že tato nyní platná změna zákona prošla v prosinci 2010 naším Parlamentem jednohlasně - ve Sněmovně poměrem 142 : 0, v Senátu 48 : 0. Tato změna přijatá v prosinci loňského roku byla projednána i s odbory, které tehdy ke změnám zdanění benefitů žádnou námitku nevznesly.

Za druhé. Prosincovou změnou zavedený způsob zdanění benefitů, což bylo navíc provedeno v souladu se směrnicí Evropské unie, článek 80, směrnice Rady 2006/112/ES, není v naší zemi něčím novým. Naopak. Zdanění benefitů dle ceny obvyklé platilo po celé období let 1992 až 2004 a nic nenasvědčovalo tomu, že by šlo o stav nenormální či snad nechtěný. Ke změně došlo až v roce 2004, kdy se benefity začaly zdaňovat ze zvýhodněné ceny, za kterou byly poskytovány zaměstnancům. Zaměstnavatel tak přiznáním benefitů poskytoval zaměstnancům určité přilepšení a zároveň část své produkce mohl zdaňovat ve výši, jakou si sám určil.

Za třetí. I když se ve veřejnosti nejvíce diskutují režijní jízdenky, zákon má dopad na zdanění všech benefitů. Benefitů je velké množství různé povahy a záleží na praxi, jak plátci před finančním úřadem obhájí svou takzvaně obvyklou cenu. Jde o úpravu, jejíž dopad na příjmy státního rozpočtu není možné předem přesně vypočítat. Z toho plyne dnešní spor o velikost výpadku příjmů státního rozpočtu. Negativní dopad pro příjmy rozpočtu může mít v řádech několika desítek milionů až jedné miliardy.

A za čtvrté. Rychlost, s jakou byla změna zákona navrhnuta, musí vzbuzovat podezření. Po pouhých dvou měsících platnosti zmíněného zákona přišla jeho další novela, aniž by byly známy dopady a důsledky provedených změn. Novelu předložila stejná vláda, která předkládala i zákon, který má tato novela měnit. Zákon byl projednáván urychleně a pod tlakem odborářské zájmové skupiny. Mezi předložením zákona a přehlasováním Senátu Poslaneckou sněmovnou uplynulo jen osm pracovních dní. Evidentně šlo o zneužití institutu takzvané legislativní nouze.

Za páté. Novela má podporu určité skupiny zaměstnanců i zaměstnavatelů, neboť jim má přidat z veřejných rozpočtů. Je však nespravedlivá, protože vede k tomu, že třetí osoby, daňoví poplatníci, připlácejí jedné skupině zaměstnanců na zaměstnanecké benefity domluvené výhradně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Z těchto důvodů se prezident republiky rozhodl novelu vrátit Poslanecké sněmovně s nadějí, že se tentokráte tomuto problému bude věnovat důkladněji. A já vás znovu prosím, abyste zvážili skutečnosti, které jsem přečetla.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Pavel Němec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, já si myslím, že pokud by pan prezident uznal za vhodné, že by nás chtěl seznámit podrobně s odůvodněním své zprávy, tak tady mohl dneska být a mohl nám to říct a nemusel za sebe posílat spojku. Já si myslím, všichni jsme to četli, všichni víme, o co jde, máme to na webových stránkách a pan prezident má právo účasti na jednání této Sněmovny. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský. Další přihlášky nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Kolegyně a kolegy poprosím, aby se ztišili. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, už jsem minule upozorňoval v souvislosti s reakcí na stanovisko prezidenta republiky, že jsem osobně přesvědčen, že jedná v rozporu se svým prezidentským slibem, který říká, že bude jednat v zájmu všech občanů. Myslím, že prezident v řadě svých stanovisek z poslední doby se vyloženě staví na určitou politickou stranu. Nemohu říci, že to je přímo porušení jeho ústavního práva, a v tomto směru samozřejmě nebudu dávat žádný návrh, aby Senát se tím zabýval z hlediska podnětu Ústavního soudu. To by bylo směšné. Ale je třeba, abychom si uvědomili, jaká je reálná role prezidenta republiky.

Nevím, zda to souvisí - to už je poznámka na okraj - že uvažuje znovu o tom, že by se stal čestným předsedou ODS.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Další přihlášky nemám. Mám - pan poslanec Tejc. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP