(12.20 hodin)
Poslanec David Rath: Děkuji. Pane předsedající, já chci skutečně reagovat na slova paní ministryně. Byla to obsáhlá řeč. Dozvěděli jsme se leccos, ale bohužel ne ty nejdůležitější věci. Nejdůležitější věcí je totiž zeptat se paní ministryně, proč se český stát v této věci spojuje s naprosto neznámou firmou, o které nevíme, komu patří, o které se nedá dohledat, zda má nějaké know-how vůbec k té věci. Byť vládní materiál, který k této věci zpracovalo ministerstvo, tvrdí, jak ta společnost má know-how a jak je na tomto poli skutečně špičková, nedaří se skutečně nikde dohledat ani zahraniční reference, ani projekty, které by tato firma realizovala.
Čili s firmou bez peněz, s firmou bez zkušeností, s firmou, o které nevíme, komu patří, se stát musí spojit. Český stát. To je prosím asi tak, jako kdyby pan Rockefeller kvůli tomu, že náhodou nemá v peněžence dost hotovosti, vyhledal bezdomovce zpod Brooklynského mostu a udělal s ním společný podnik.
Jestli tedy český stát potřebuje skutečně firmu, která sídlí v činžáku v Žižkově a je tam zastoupena jednou novinovou, tedy poštovní schránkou, tak bez ní skutečně se Česká republika neobejde a bez ní se nám zhroutí celý transplantační program a musíme tedy nakládání s tkáněmi svěřit takovéto firmě.
Já bych proto chtěl od paní ministryně jasnou odpověď. Jaké jsou reference té firmy? Co dokázala? S kým pracovala? Jaký má finanční obrat? Kolik desítek či stovek milionů do toho investuje ze svého? Ne že se půjde dožadovat dotací z Evropské unie, ale ze svého, ze svého rozpočtu. A to jsou otázky, na které tady musíme chtít slyšet odpovědi.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. V rámci rozpravy mám tři přihlášky. Jako první vystoupí paní poslankyně Fialová, dále je písemně přihlášen pan poslanec Hovorka a z místa se hlásila paní poslankyně Rybínová.
(O vystoupení žádá z místa pan poslanec Sobotka.)
O faktických poznámkách jsem hovořil před chviličkou, pane poslanče. Vy máte právo vystoupit jako předseda klubu s přednostním právem. Pochopitelně, ale... Trvám si na svém, že mám pravdu s výkladem jednacího řádu.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych ještě doplnil možná to, co zde řekl můj předřečník kolega David Rath, a vrátil se ještě k tomu brněnskému příběhu, jehož část jsme zde mohli slyšet v interpretaci paní ministryně zdravotnictví.
Já bych možná ten příběh ještě trošku rozšířil. Tady totiž nejde jenom o privatizaci některých činností spojených s Tkáňovou bankou nebo s Tkáňovým centrem, ale jde o změny v brněnském zdravotnictví, tak jak je prosazoval bývalý ministr zdravotnictví Julínek a ještě stále náměstek ministryně zdravotnictví pan Šnajdr. Ten příběh mohl znít také takto:
V centru Brna je Úrazová nemocnice. Tato Úrazová nemocnice vlastní lukrativní pozemky a budovy. Kdyby se prodaly, byl by to pravděpodobně výnos v řádu set milionů korun. Určitě by se našli investoři, kteří by o takovéto objekty měli zájem. Bohužel, tyto budovy ani pozemky nejsou volné, protože tam působí Úrazová nemocnice zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví. Tak jak se k těm pozemkům a budovám dostat? Zrušit Úrazovou nemocnici.
Ministr Julínek navrhuje svým rozhodnutím tuto nemocnici zrušit a činnosti převést jinam. No jo, ale kam tyto činnost převedeme, kam přemístíme traumacentrum, které je klíčové a které má nadregionální působnost, protože k Úrazové nemocnici se scházejí těžké úrazy nejen z Jihomoravského kraje, ale také ze Zlínského kraje a z Vysočiny? Co budeme dělat? No, musíme zřejmě to traumacentrum vybudovat někde jinde. Příhodnou se jeví Fakultní nemocnice v Bohunicích. No jo, ale kde vezmeme na traumacentrum finanční prostředky? Budeme tam muset přesměrovat peníze z investic Ministerstva zdravotnictví.
To znamená v zájmu zrušení Úrazové nemocnice v Brně se provádí masivní investice do traumacentra ve Fakultní nemocnici v Bohunicích tak, aby Ministerstvo zdravotnictví mohlo zrušit Úrazovou nemocnici a mohly se prodat lukrativní pozemky a budovy v centru Brna. Pak se člověk nemůže divit, že na jiné investiční priority už nejsou finanční prostředky.
Myslím, že vůbec nikdo nerozporuje, že proto, aby se vyhovělo legislativě Evropské unie a legislativě České republiky, je nutno zmodernizovat Tkáňovou banku ve Fakultní nemocnici Brno. Já myslím, že nikdo nerozporuje, že tato Tkáňová banka působí ve velmi nedůstojných podmínkách. Tak to prostě je. Já se jenom ptám, jakým způsobem byly stanoveny investiční priority na Ministerstvu zdravotnictví v uplynulých letech, když Ministerstvo zdravotnictví muselo vědět, že tady existuje problém v nedostatečném a nevyhovujícím zařízení Tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno, a přitom přesměrovalo své investiční priority jinam, například do investic do traumacentra, aby mohlo zrušit Úrazovou nemocnici v Brně.
Ten příběh skončil jinak, než si původně představoval pan Julínek a než si původně představoval pan Šnajdr. My jsme tady prosadili na půdě Poslanecké sněmovny, a já si toho velmi vážím, že jsme pro náš návrh získali i podporu jiných politických stran a poslanců z jiných politických stran, návrh zákona, který převedl Úrazovou nemocnici ze státu na město Brno a město Brno garantuje další rozvoj Úrazové nemocnice v tom místě, kde Úrazová nemocnice působila. To znamená nedošlo k tomu původnímu plánu ministra Julínka a náměstka Šnajdra na zrušení Úrazové nemocnice, nicméně byly realizovány investice do traumacentra ve Fakultní nemocnici v Bohunicích.
Myslím si, že tady mohlo dojít i k určitému plánu na to, jak vyvést část činností Tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno v důsledku toho, že se celá věc prostě podinvestuje, že prostě nebudou peníze na investice v této oblasti, ačkoliv investiční prostředky šly jinam, šly do jiných investičních projektů, i třeba mimo fakultní nemocnice, šly do některých krajských nemocnic, do modernizace, do rozsáhlé modernizace některých krajských nemocnic, ačkoliv třeba vůbec neexistovala taková naléhavost pro investice v řádu stovek milionů korun. A pak se nemůžeme divit, že chyběly finanční prostředky pro modernizaci Tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno.
Myslím si, že situace Tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno je kritická. V tomto směru souhlasím. Je ale otázka, jestli privatizace byla jediné řešení, které mělo Ministerstvo zdravotnictví k dispozici, a zda se tomuto nedalo předejít tím, že by Ministerstvo zdravotnictví našlo optimální formu rozvoje Tkáňové banky v rámci veřejného sektoru, v rámci veřejného zdravotnictví a nemuselo se uchylovat k faktické privatizaci části jeho činností.
Já nemám nic proti tomu, aby tady vznikaly PPP projekty, aby tady vznikaly projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti vědy a výzkumu a podpory vědy a výzkumu. To je určitě důležitá věc. A vzhledem k tomu, jak roste investiční náročnost výzkumu v oblasti zdravotní péče, je evidentní, že takovéto projekty tady budou muset vznikat. Velmi bych se ale přimlouval za to, aby v budoucnu probíhalo navazování takovéto spolupráce jiným způsobem, transparentním způsobem.
Mě velmi mrzí jako poslance v Poslanecké sněmovně i jako poslance zvoleného za Jihomoravský kraj, že jsme se o této věci museli dozvědět z novin, že Ministerstvo zdravotnictví vůbec nevěnovalo pozornost tomu, aby seznámilo veřejné činitele a odpovědné veřejné činitele tady v Poslanecké sněmovně nebo v Jihomoravském kraji s tím, že zde existuje problém Tkáňové banky, s variantami řešení, a že nehledalo jiné alternativy řešení krizové situace Tkáňové banky Fakultní nemocnice Brno. A jestliže už se rozhodlo pro PPP projekt, pak tomuto projektu měla předcházet vysvětlovací kampaň. Celá věc neměla proběhnout utajovaným způsobem na posledním jednání vlády a měl být zcela jasně a transparentně proveden výběr partnera pro takovýto PPP projekt.
Současně paralelně s tímto procesem v minulých letech byly vynakládány poměrně velké finanční prostředky na to, aby byla zpracována metodika PPP projektů v rámci veřejného sektoru. Ministerstvo financí pracovalo minimálně od roku 2005 i v těch uplynulých letech na tom, aby zde byla k dispozici standardní metodika, jak připravovat PPP projekty, jak uzavírat smlouvy tohoto typu na straně vlády.
Já bych se rád zeptal paní ministryně, zdali při řešení tohoto problému byla využita metodika pro zpracovávání PPP projektů tak, jak byla připravena na Ministerstvu financí a schválena vládou České republiky, zdali byly dodrženy všechny postupy, které metodika pro PPP projekty požaduje, nebo zda celá věc proběhla nadstandardně, mimo tuto metodiku. To je myslím také důležitá otázka, na kterou bychom měli znát odpověď. ***