(15.30 hodin)
Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek Děkuji, pane předsedo. Dobrý den dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, smím-li vám takto ještě říkat.
Já jsem velmi rád, že jste umožnili, abychom mohli v druhém čtení projednávat tento tisk. Tisk byl mezitím projednán ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde byl doporučen k dalšímu projednávání a schválení. My jsme při projednávání ve výboru měli řešit ještě řadu věcí tak, aby tento tisk byl bezproblémový. Snažili jsme se využít tedy té doby, která nám byla dána, k tomu, abychom celou záležitost dovedli do takového stavu, aby s ním byli spokojeni i ti, kteří měli určité námitky proti tomuto návrhu zákona.
Jedná se, abych osvěžil paměť, o převod části budovy, kterou využívá v této chvíli Pardubický kraj, mimo jiné, protože částečně ji také využívá město Pardubice a částečně stát. Do vlastnictví Pardubického kraje tato budova tvoří nedílnou součást druhou polovinou, která je v nedílném vlastnictví Pardubického kraje. Cílem naším je dosáhnout toho, aby správce této budovy byl jeden, tak jak logicky vyplývá z charakteru této budovy.
Problémy byly v podstatě dva. Jakým způsobem se vypořádáme s těmi částmi, které užívá český stát. Tam jsme se dohodli a nabídli jsme státu dva objekty, které jsou v lepším technickém stavu jak ta stávající budova. Jsou po opravě generální a poskytují více prostor pro úředníky než ty, které v současné době stát používá. To znamená tento převod, samozřejmě bezúplatný, by následoval okamžitě po převodu této budovy do vlastnictví státu a byl by převeden na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Druhý uživatel budovy je město Pardubice, které užívá celkem sedmdesát pět míst pro úředníky. My jsme se v zásadě s městem Pardubice dohodli na tom, že tato část, to znamená těch sedmdesát pět, plus třetina ještě těch, které tam budou navíc, budou k dispozici městu Pardubice, a to za stejných podmínek jako doposud, protože stát dle reformy veřejné správy chce po městě Pardubice nikoliv nájem, ale pouze jenom platby za energie. To znamená za stejných podmínek bychom nabídli tyto prostory rozšířené statutárnímu městu, a aby nedošlo k mýlce, tak jsme připraveni uzavřít v tomto smyslu věcné břemeno.
Tím jsme myslím splnili všechny náležitosti, které byly otazníkem pro projednávání tohoto tisku, a proto bych prosil, jestli byste byli tak laskavi a propustili tento tisk do třetího čtení a tam s ním vyslovili souhlas.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane hejtmane. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 775/2. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Zdeňka Horníková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za udělení slova.
Myslím, že jenom zopakuji to, co říkal můj předřečník pan hejtman Martínek. Sněmovní tisk jsme obdrželi pod číslem 775, stanovisko vlády pod číslem 775/1. Tady jenom připomínám, že vláda vyslovila nesouhlas s tímto tiskem a popsala, ve kterých věcech tento tisk je v určitém rozporu s naším právním řádem. Ještě se k tomu vrátím. Tento tisk projednal výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj. Stanovisko bylo rozdáno pod číslem 772/2. Musím říct, že tisk byl jednou i vracen ze druhého čtení na plénu znovu do výboru.
A teď mi dovolte, abych vás seznámila s usnesením. Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj doporučuje Poslanecké sněmovně tisk 775 schválit.
Já bych si dovolila jenom pár poznámek. Zákon, podle kterého předkládá pan hejtman návrh na převod majetku, je zákon 219, o majetku České republiky, z roku 2000. Jedná se o převod majetku mezi státem a Pardubickým krajem. Chci upozornit, že tento zákon dává dvě základní podmínky, podle kterých může dojít k bezúplatnému převodu majetku ze státu na druhý subjekt. Je to trvalá nepotřebnost tohoto majetku pro stát a bezúplatný převod může proběhnout v případě veřejného zájmu.
Já jsem už v prvním čtení říkala, že o tento majetek, o kterém jednáme, mělo zájem celkem víc subjektů. Byly to tři složky, objekt používá celkem devět složek. V okamžiku, kdy jsme tento návrh zákona dostali na stůl, nebylo zcela vyjasněno, v jakém vztahu tyto složky jsou. Snad bych měla jmenovat, že máme ve hře tři základní subjekty, a to je stát, kraj a obec čili Pardubice. Musím ale konstatovat, že ten čas téměř jeden rok byl využit na to, aby pan hejtman jednal s magistrátem, aby jednal s obcí, aby jednal s dalšími subjekty, které mají zájem o využívání těchto subjektů, aby jednal o možnosti převodu, ale zároveň také o výměně, aby jednal o bezúplatném převodu, aby jednal o vlastně vyřešení situace, kdy Pardubický kraj má objekty v trvalé výpůjčce, a musím v tuto chvíli konstatovat, že i výbor pro veřejnou správu dostal odpovědi na všechny otázky, které měl. Protože došlo k vzájemné shodě a našlo se řešení mezi krajem, obcí a dalšími složkami, proto výbor přijal usnesení tento zájem Pardubického kraje schválit.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Otvírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se taktéž nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Závěrečná slova - pan hejtman? Paní zpravodajka? Nechtějí.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které taktéž nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se také nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu mohu ukončit.
Táži se na závěrečná slova. Pane hejtmane? Máte slovo.
Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, já bych vám chtěl poděkovat jenom za projednání tohoto bodu a poprosit vás, abyste mohli zařadit třetí čtení tak, jak je možné, abychom mohli projednat ještě na této sněmovně třetí čtení, ať už po uplynutí lhůty tento týden, nebo příští týden. Já se samozřejmě přizpůsobím vašim možnostem, ale prosil bych, aby někdo z poslanců potom navrhl tohle řešení. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane hejtmane. Paní zpravodajka má slovo. Prosím, paní poslankyně Horníková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Pane předsedo, vzhledem k tomu, co řekl předkladatel, bych si dovolila dát návrh, aby lhůta k projednání mezi druhým a třetím čtením byla zkrácena na 48 hodin.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Paní poslankyně, učinila jste tak až v závěrečném slově. Návrh prostě nepadl v podrobné rozpravě, tudíž je nehlasovatelný. Jedině že bych poprosil paní ministryni Kopicovou nebo někoho z vlády, že by otevřel znovu rozpravu.
Pan ministr Vondruška.
Ministr pro místní rozvoj vlády ČR Rostislav Vondruška Děkuji, pane předsedo. Žádám váženou Sněmovnu o možnost vystoupení pro paní poslankyni Horníkovou.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, tímto byla otevřena rozprava, tedy podrobná rozprava. Prosím paní poslankyni, aby přednesla návrh v podrobné rozpravě.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, děkuji za udělené slovo. Dovoluji si jako zpravodaj navrhnout, aby lhůta mezi druhým a třetím čtením u tohoto tisku byla zkrácena na 48 hodin. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, děkuji, paní poslankyně. Ukončím podrobnou rozpravu.
Máme před sebou hlasování o zkrácení lhůty pro třetí čtení, a to na 48 hodin.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 159. Z přihlášených 148 poslankyň a poslanců pro návrh 88, proti 11. Konstatuji, že lhůta pro třetí čtení byla zkrácena na 48 hodin.
Končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu hejtmanovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 43. ***