(15.30 hodin)
Senátor Petr Pakosta: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se vás stručně seznámit s důvody, které vedly Senát k zamítavému stanovisku, co se projednávané novely zákona o dani z přidané hodnoty týče. Přestože je mi v této chvíli jasné, že zde je již rozhodnuto, že to, co teď bude následovat, včetně mého vystoupení, nebude mít vliv na výsledek hlasování o tom, zda budete souhlasit se senátním zamítnutím, či zda dáte prostor verzi z Poslanecké sněmovny, že se nic na tom nezmění, ale přesto se o to alespoň pokusím.
Okruhy důvodů, které Senát vedly k zamítnutí, byly zhruba dva. Byl to okruh politický, ale o tom zde hovořit nechci. Možná bychom se mohli dozvědět něco o sexuální orientaci některých přímo či nepřímo zúčastněných osob, možná bychom se mohli dozvědět něco jiného, ale to skutečně ne.
Ten druhý okruh, kterým se Senát zabýval, byl okruh věcný a tomu bych se teď s vaším dovolením chvíli věnoval.
Rád bych zde připomněl, že úpravu, podle které se zaměstnanecké benefity daní z ceny obvyklé, jsme v České republice měli po celá léta, přesněji řečeno tento systém zdaňování byl zaveden zákonem číslo 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a platil zde nepřetržitě až do dne předcházejícího našemu vstupu do Evropské unie, tedy do 30. dubna roku 2005. Zdanění zaměstnaneckých benefitů vedle další povinné aplikace cen obvyklých tedy u nás platilo celých třináct let a nikdy nevznikl nějaký významný problém, nikdy nikdo nepřišel s požadavkem tuto věc řešit.
Pokud se podíváme na dopad na státní rozpočet, který bude představovat projednávaný vládní návrh, který z § 36a vypouští v odstavci 3 písmeno d), byl vyčíslen v desítkách milionů korun. Z toho je zřejmé, že při počtu zaměstnanců v České republice to rozhodně nepředstavuje významné navýšení nákladů na jednoho každého z nich, a to i v případě, že by byli placením daně ve výsledku zatížení oni. Ani to nemusí být pravidlem.
Celý § 36a byl do zákona o DPH převzat ze směrnice Rady Evropy, která si klade za cíl usnadnit boj s daňovými úniky. Je mi líto, že když už leželo to řešení, které si vynucovaly odbory, na stole, vláda nezvolila systémovější řešení a nenavrhla vypuštění celého § 36a a případně jeho nahrazení jiným textem, který by ten cíl splnil, ale byl by jednodušší, srozumitelnější a více aplikovatelný. Rozhodně by to bylo řešení vhodnější, méně diskriminační vůči ostatním skupinám v tom § 36a jmenovaným. A dovolím si připomenout, že takový návrh dokonce v Poslanecké sněmovně byl předložen, a to na její prosincové schůzi při projednávání sněmovního tisku 959, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pan poslanec Dolejš zde předložil pozměňovací návrh na vypuštění celého § 36a s tím, že tento návrh má politickou podporu odborníků více parlamentních politických stran, a s tím, že byl i předjednán v Senátu. Sněmovní tisk 959 by na této vaší schůzi měl jít do třetího čtení.
Tím se dostávám k závěru svého vystoupení. Domnívám se, že tak jak tento tisk byl předložen, jak byl projednán v Poslanecké sněmovně, poté v Senátu, že to je vlastně zbytečná věc, kterou bychom se v normální legislativní práci vůbec zabývat neměli. Věřím, že neuplatníte své právo přehlasovat Senát a že tato norma, která podle mého názoru je zbytečná a nesystémová, světlo světa nespatří.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan poslanec Cyril Svoboda. Připraví se pan poslanec Doktor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, tady zřejmě již mluví přesvědčení. Já jenom řeknu tři argumenty, proč poslanci KDU-ČSL podpoří tento návrh, aby byl přehlasován Senát.
První argument je ten, že držíme vládu. Vláda se za tento návrh postavila. A teď i z vystoupení pana ministra Janoty platí, že to jsou čísla, která jsou tam historicky daná, že on je převzal od svých předchůdců, od svého předchůdce pana ministra Kalouska. To znamená že tato čísla platí, můžeme se o ně opřít a jsou v rozporu s tím, co jsme četli v novinách. To znamená že držíme nadále to, co řekla vláda. To je první argument.
Druhý argument je, že tento postoj vedl k tomu, že nebyla stávka. Můžeme tady debatovat, kdo ustupuje nebo neustupuje odborům. A kdyby byla stávka, možná že by to stálo více než celé benefity, o kterých diskutujeme. To je také skutečnost, kterou je třeba vzít do úvahy.
A konečně pokud někdo má pocit, že chybějí peníze, stačí jedno hlasování a zpoplatnit hazard. Dneska jsem byl na zasedání rozpočtového výboru, bylo to velmi zajímavé. Položil jsem otázku zástupci Ministerstva financí, proč tak vehementně, tvrdošíjně, kategoricky a vytrvale odporují návrhu na zpoplatnění hazardu. Bylo mi řečeno, že to je moc radikální. Takže to není argument věcný
A bylo zajímavé, že když jsem se zeptal zástupkyně Svazu měst a obcí, jestli chtějí více peněz do měst a obcí, tak také řekli, že nechtějí. Je to zajímavé. Když jdete ke starostům a říkáte, co potřebujete, říkají potřebujeme peníze. A když sedí zástupce Svazu měst a obcí vedle těch, kteří provozují u nás loterie, sázky a kasina, tak říkají, že žádné peníze nechtějí. Takže stačí jenom sebrat odvahu, jedno hlasování a pokud by peníze chyběly, tak zas je tady návod. Ten zákon tu leží a lze to vyřešit.
Takže náš postoj je konzistentní, konzervativní a také podle mne správný. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní se o slovo přihlásil pan ministr, poté pan poslanec Doktor.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Já bych chtěl reagovat na poslední připomínku pana předsedy Svobody. Já jsem přece předložil vládní návrh úpravy loterijního zákona na jednání rozpočtového výboru, kde byli zástupci i jiných výborů. Jednání vedl pan předseda Sobotka a já jsem řekl: Tady je naše představa, vládní představa, a my budeme akceptovat cokoliv, co si vy politické struktury schválíte. Čili jestliže chcete vyšší zdanění hazardu, tak si ho navrhněte. My jsme to zvýšení hazardu navrhli v té podobě, že jsme ty nejnižší sazby, to znamená 6 a 8 procent, navrhli vypustit a navrhli jsme ponechat sazby 10, 15, 20. Ale já jsem jednoznačně konstatoval: Shodnete-li se na tom, že je správné, aby hazard byl zdaňován jednotně třeba 20 procenty, Ministerstvo financí toto bude akceptovat. Takže tolik k tomu, co bylo tady řečeno na vrub hazardu.
Druhá připomínka, kterou tady měl pan senátor Pakosta. Ano, vypuštění § 36a v celé podobě by znamenalo velmi velké riziko. V takzvaném hospodaření spřízněných subjektů, spřízněných osob by vytvořilo velký prostor pro určité spekulativní chování.
Tolik jsem chtěl jenom dodat. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou pan poslanec Cyril Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Cyril Svoboda: Pane předsedo, já tady nechci teď otevřít debatu na téma hazard, ale jsem rád, když slyším to, co říká pan ministr, protože to je něco jiného, než co dneska řekl na rozpočtovém výboru jeho podřízený. Ten jasně řekl: nesouhlasíme a jsme proti. Takže já jsem rád, že pan ministr v tomto ohledu je otevřenější a že můžeme třeba debatovat o výši. Ale ne že říkáme, že v žádném případě ne. Takže to jsem moc rád a doufám, že to, co říká ministr, slyší i jeho zaměstnanci. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Doktor, připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Doktor: Dámy a pánové, dovolte, abych řekl několik poznámek k projednávané věci, která myslím je vám naprosto zřejmá. Jedná se o narovnání dnešního systému, respektive snahu zbourání toho narovnání dnešního systému zdanění benefitů, která byla prosazena novelou zákona o dani z přidané hodnoty prosazenou v loňském roce. Chci vás ujistit, že nebudu opakovat své velmi rozsáhlé vystoupení z úvodního projednávání. Na druhou stranu zcela podtrhuji vážnost věcí a některé logické souvislosti, které jsem tady uváděl a na které jsem upozornil. ***