(16.50 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Já jen ve svém pozměňovacím návrhu potom říkám, že by asi stálo za úvahu, a překvapuje mě, že o tom zatím nikdo nemluví, prostě říci, že asi se jinak budu chovat ke zdrojům například do 5 kW, jinak se budu chovat třeba ke zdrojům do 1 MW, jinak se budu chovat třeba k velkým zdrojům atd. To znamená je zřejmé, že za prvé nejde o žádnou alternativu v těchto oblastech. To jsou všechno doplňkové zdroje, protože jsem schopen prokázat, že každý jeden zdroj potřebuje držet tvrdou zálohu. Potřebuje držet zálohu, a to v takzvaném teplém stavu. Není možné čekat, až to vypadne. To znamená, že uhelky v tomto případě třeba jezdí, buď jedna, nebo dvě, na 60 %, aby když to vypadne, mohla vyjet na 90 %. Paroplynovek máme málo, nicméně pár jich je. Ty mají tu nájezdní dobu daleko kratší, ty jsou schopny do hodiny najet a dodat tu energii, která vypadne díky tomu, že nefouká nebo nesvítí nebo cokoli jiného.
Tady by i předkladatelé měli říci, že se v tomto zákoně - na který jsou možná hrdí v rámci Evropy, a zaregistroval jsem, že se jím chlubí - přijala tři opatření dohromady. Tady nejen že je ochrana investice 15 let, nejen to, že je tu nastavena de facto pevná výkupní cena po celou dobu té investice, ale je tady ještě další věc: je tady v podstatě nastaven povinný odběr té elektřiny. To znamená ano, tento zákon je velmi konformní pro subjekty podnikající - teď říkejme - v obnovitelných zdrojích.
Po pěti letech se divíme, že nastala tato situace. Když jsem zde před těmi pěti lety vystupoval, protože jsem také v tu dobu byl ve Sněmovně, upozorňoval jsem na to, že lze předpokládat na základě tržních mechanismů, že dojde k tomu, že jednotkové ceny budou klesat, ale že přesto nás to bude stát velké prostředky. Tehdy byly ty odhady kolem 8 mld. korun ročně.
Nicméně já nechci polemizovat dlouho s kolegou Bursíkem o tom, jestli návrh vládní, nebo návrh hospodářského výboru je lepší. Já chci říci jednu věc, kterou on zde nezmínil. Celý mechanismus nastavení ceny je v rukou Energetického regulačního úřadu a ten tu cenu nastavuje tak, že ji cílí k 15 letům každý rok. Vychází z průměrů cen jednotlivých technologií, tzn. jednak pro vítr, geotermál, solárka, nebo chcete-li, fotovoltaiku, biomasu a další jiné. A v té oblasti to funguje tak, že můžete mít deset technologií, načtou se ty technologie, provede se průměr a řekne se: Ano, toto je nějaká průměrná cena. A kdyby se cena udržovala výrazně pod hranicí návratnosti 15 let, řekněme, někde kolem deseti dvanácti, tak může ubrat 5 %. Maximálně může ubrat 5 %. To je pravda. Ale také platí to, že on nemusí využít těch 5 % a může jít zpátky. On může jít zpět, když zjistí, že meziročně se ty technologie zdražily, což se mimochodem u větrné energie stalo.
Symbolika plus nahoru - ona je fakticky neomezená, nicméně z toho mého vystoupení bylo jakoby zřejmé, že ona je omezená těmi patnácti lety, jestli mi rozumíte. To znamená když dochází k nějakému pohybu, lze předpokládat, že ten koridor nebude širší.
Co se týče toho posledního - jestli banky budou, nebo nebudou nervózní v té záležitosti. Ptal jsem se pana ministra průmyslu a obchodu, jak to bude se zacílením ceny, když klesne pod 11 let, to je nový prvek, tzn. cena bude pod 11 lety návratnosti, dojde k přepracování - a dojde tedy k zacílení na 15 let, tak jak to má být? Nebo dojde někam mezi 11 a 15? Mělo by to být 15, ale na to nikdo přesně nakonec neodpověděl. Není to v zákoně. Je řečeno, že to je návratnost, ale regulační úřad může stanovit tu cenu tak, že se bude pohybovat klidně někde na letech 14, 13. Nic mu v tom nebrání podle toho pravidla. A bude zpátky v tom koridoru.
Proto si myslím, že je možné použít návrh, který jsme předložili my v hospodářském výboru. V něm říkáme, že je možné snížit až o 25 v jakémkoliv typu. A to neznamená, že bychom podtrhli ostatní zdroje energie z obnovitelných zdrojů energie, protože Energetický regulační úřad to upraví vždy jenom tak, aby platila ta druhá teze, a to že návratnost musí být 15letá. Takže tam jsou mechanismy, které zajišťují investorovi naprosto jasný koridor, kudy se bude pohybovat. On prostě nepoužije celých 25 ve větru, když je nepotřebuje. Proč by to dělal? Když potřebuje 3 %, tak použije 3, protože on to musí dokládat. Prosím vás, ta vyhláška jasně říká - to už není zákon, to říká vyhláška - že on musí doložit ten průměr a že musí říci a musí být schopen kdykoli meziročně prokázat, že zaciluje tu návratnost k 15 letům. Já používám slova zaciluje, protože on to měří teď, ale ve finále se může stát, že se tomu dotyčnému nějaké ceny posunou tak, že on například své provozní náklady sníží nebo cokoliv jiného a může to mít zpátky za 12, za 13 let. Zacílení na základě technologie, ten výpočet, je vždycky na 15 let. A je to každý rok takto. Nemusí být tedy obava taková, že to pásmo, nebo resp. nikoli pásmo, ale abych byl přesný, to snížení z 5 na 25 % je nějaké nebezpečné.
To je vše. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde nyní tři žádosti o faktickou poznámku. První pan kolega Škromach, poté pan kolega Maršíček, poté pan poslanec Petr Nečas. Zároveň bych vás chtěla informovat o tom, že bych dala prostor nyní těmto třem faktickým poznámkám. Poté, jak požádal pan premiér o pauzu na hodinu jednání vlády, bych přerušila jednání Poslanecké sněmovny do 18 hodin a potom bychom tento bod doprojednali.
Prosím, jako první má slovo s faktickou poznámkou pan kolega Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, když tak poslouchám tu debatu, kdo kdy kde způsobil, vypadá to, jako kdyby tady čtyři roky nebyla žádná vláda, jako kdyby tady nebyl žádný ministr průmyslu, který měl možná už před rokem, před dvěma se otázkou vztahu mezi slunečními elektrárnami, cenami za kW z těchto elektráren za elektřinu a podobně zabývat, a už dávno měl možná že ten, který to tady teď před chvílí kritizoval, ještě jako ministr předložit návrh na řešení a nečekat, až situace dojde tak daleko. Na druhé straně je potřeba, a to měla vyhodnotit už možná minulá vláda, říci, že se změnily podmínky za těch pět let. Vývoj jde kupředu a ceny těch fotopanelů se změnily a zájem se také změnil. A výhody, řekněme, zisk, profit z takové investice se zvýšil.
Situace je ale taková, jaká je. A v této chvíli bychom na to měli rychle reagovat, protože dopad špatného nastavení v této chvíli, po pěti letech vývoje cen, vede k tomu, že může dojít k výraznému zvýšení cen energií, což má své velmi negativní dopady.
A jenom taková poznámka. Když jedu po silnicích a po dálnicích a kolem jsou ty krásné billboardy se slunečním elektrárnami, kde je napsáno Sluneční energie zdarma, jenom přemýšlím, kdy tedy bude zdarma i ta elektrická energie z těch slunečních elektráren. Nebo přinejmenším by měla být levnější než elektřina například z těch elektráren dneska zatracovaných, jako jsou atomové nebo tepelné. A o tom je potřeba asi uvažovat - zda ty systémy pobídek a celkový systém financování je v tuto chvíli správně nastaven. Pan bývalý ministr se usmívá. Já věřím, že navrhne i vhodná řešení a že určitě dojdeme k vhodnému řešení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Pan poslanec Maršíček neměl faktickou poznámku, ale faktickou poznámku má připravenu pan poslanec Petr Nečas. Prosím tedy o vaše slovo, pane kolego. ***