(15.20 hodin)
(pokračuje Doktor)
Opakuji ještě jednou: Socialistická vláda sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody, to podotýkám jenom pro korektnost, zdaňovala zaměstnanecké benefity stejně, jako to navrhla vláda a schválil parlament v loňském roce při projednávání sněmovního tisku 887. Ti z vás, kteří říkají, že zločinný parlament něco takového učinil loni poprvé, neříkají pravdu. A prosím, upravte si tuto informaci.
V průběhu roku 2004 se v České republice objeví úředníci Evropské komise a říkají, že v tomto ohledu je Česká republika více vepředu, snad více pionýrská, více objevitelská, více spravedlivá a nevyvolávající distorze. A říkají: Proč něco takového máte? Tohle by odboráři ve Spolkové republice Německo a ve Francii nedopustili. A asi by nebylo dobře, aby v České republice něco takového bylo aplikováno. To by si toho totiž mohl, soudruzi, někdo všimnout. A socialistická vláda na konci roku 2004 projednává způsob, jak zdanění zaměstnaneckých benefitů zrušit. Od roku 2005 tedy zaměstnanecké benefity zdaňovány nejsou.
Najednou - v roce 2009 - se Evropa probírá a zjišťuje, že objem zaměstnaneckých benefitů nejen v České republice, ale v celé Evropě je tak obrovský, že jeho účinky vyvolávají obrovské distorze na trhu a únik DPH z poskytnutých slev je tak velký, že samozřejmě je velmi zajímavým a kýženým potenciálem výběru DPH pro státní pokladnu těch všech členských států.
Bohužel se stalo to, že v průběhu jednání zemí Ecofinu se z tehdy nepominutelné povinnosti stalo doporučení. To zase na nátlak odborářů těch zmíněných zemí.
A ejhle. A teď jsem u druhé části svého vystoupení. Je tu vláda České republiky, která 28. 4. 2009 dává tento návrh zákona, resp. zákon o DPH, tzv. euronovelu, která se mimo jiné zabývá i § 36 písm. a), k vnějšímu připomínkovému řízení. Odboráři to mohou vidět, ale nevidí. Bůhví proč. Projednáno a nezměněno. 13. 7., tedy 13. července 2009, schvaluje vláda legislativní proces, který je dokončen, a uvolňuje, resp. zasílá Poslanecké sněmovně 7. 8. 2009 návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, označený zde na půdě Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk 887, k projednání.
Dál samé zajímavé informace. Zpravodajem Poslanecké sněmovny se stává poslanec sociální demokracie Miroslav Svoboda. Očekával bych, že když sociální demokraté cítí takovou mimořádnou vypjatost kolem takové zločinné věci, kterou jsou zaměstnanecké benefity, bude její zpravodaj napojený na odbory sedící v sociální demokracii první, kdo něco tak zrůdného napadne a navrhne změnit. Nestalo se tak. První čtení proběhlo 29. 9., Sněmovna bezkolizně vcelku v brilantním krátkém režimu projednává návrh zákona. Ten opouští Poslaneckou sněmovnu. Senátu je postoupen 13. 11. Dne 18. 11. je přikázán výboru pro hospodářství, posléze nezměněn a projednán. 22. prosince 2009 je podepsán prezidentem.
Zdůrazňuji: Za celou tuto dobu - tři čtvrtě roku legislativního procesu - tu není jeden jediný poslanec inklinující k sociálně demokratickým názorům a člen odborů pracující v této Poslanecké sněmovně nebo v Senátu, který by se dotčené věci uchopil, navrhl ji změnit a nějakým výrazným způsobem kritizoval. A najednou jsme tu všichni vydíráni. Najednou je na nás všechny činěn nátlak, i pod pohrůžkou stávky, která má zablokovat ekonomický chod a život v celé republice, byť jen v řádu hodin, ale přece. Jsou tu na ulicích odboroví předáci a jsou tu kolegové poslanci, kteří chvátají tuto věc vyřešit. Já tomu nerozumím.
Možná, že sem přijde někdo ze sociální demokracie a řekne: Spletli jsme to, byl to omyl. Byl to především náš omyl, můžeme za to my. Může za to náš pan zpravodaj. Může za to sociální demokracie. Ale prosím, netahejte do toho druhou část Poslanecké sněmovny.
A to, co je nejzajímavější, a to vám, kolegové, nemohu odpustit: Mám před sebou záznam hlasování ze 4. listopadu 2009. A mohu se teď dívat na každého jediného sociálního demokrata tady sedícího a mohu říkat: většina z vás kromě několika výjimek, a to nepřítomných, hlasovala pro přijetí. Komunisté bijící se za práva odborářů a zaměstnanců: všichni, téměř všichni do jednoho, kromě dvou nepřítomných.
Smutné. Smutné vyprávění o tom, jak pracuje parlament, jak pracují jeho poslanci. A daleko nejsmutnější je to vyprávění o tom, jak pracují odbory. Já tvrdím, že celé pnutí a pohrůžky stávkami daleko více souvisejí s tím, že v odborech jsou nějaké volby a že předáci potřebují být vidět. Celá ta pohrůžka stávkou a spojování se sociální demokracií a KSČM má více společného s květnovými volbami než s věcí samotnou. Protože kdybyste se chtěli chovat, kolegyně a kolegové, korektně, kdyby odboráři se chtěli chovat korektně a přistupovat k té věci jako solidní partneři, museli by říci: Byli jsme slepí, neviděli jsme to, byla to naše chyba a nemáme právo vydírat tuto zem pohrůžkami, které činíme.
Poznámka třetí a poslední a to jsou ty peníze, jakkoliv je pravda, že - a pan ministr financí to ve svém vystoupení asi potvrdí - státní rozpočet a jeho příjmová bilance nepočítá s tím, co může být vybráno na DPH v oblasti zaměstnaneckých benefitů. Vyčítám to však panu poslanci Sobotkovi, že tak nečiní. A vám bych chtěl, kolegyně a kolegové, říci, že tím připravíte státní pokladnu minimálně o půl miliardy korun. V tom horší případě, a to je ten prostor, kam se blíží Ministerstvo financí ve svých odhadech, se to může dotýkat až potenciálu 1 mld. korun. Jsme vydíráni odboráři za to, že Česká republika mohla - a patrně nevybere 1 mld. korun. Jsme vydíráni za to, že odboráři a odboroví předáci fungující na půdě parlamentu v sociální demokracii selhali při projednávání této věci. A já myslím, že je to neslušné a neprávem.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Doktorovi. Nyní mám faktickou poznámku, ale hlásí se též pan ministr financí. Faktická poznámka má přednost. Takže pan kolega Dolejš s faktickou poznámkou, poté pan ministr Janota. Pak jsem registrovala přihlášku pana poslance Škromacha. Ale domnívám se, že do řádné - už odešel. Uvidíme, jak to dopadne.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Já věřím, že panu ministrovi nezkřížím jeho plány na vystoupení. Já jsem chtěl jenom poznamenat ke kolegovi Doktorovi prostřednictvím paní předsedající, když už se naváží do těch, kteří údajně falešně a konjunkturálně bojují za odborářské zájmy, že benefity, to není žádná novinka, řešíme pokaždé, když je tady fiskální reforma a někdo pojme úmysl přifouknout daňový základ tím, že se seškrtají úlevy. Zajímavé je, že se vždy začíná u zaměstnaneckých benefitů. Tentokrát se tento problém objevil už na podzim. A jistě si vzpomene, sleduje problematiku, že to byl můj pozměňovací návrh, a to k daňovému titulu, přesněji řečeno k dani z příjmu, který tuto věc jednoduchým způsobem řešil. Není to moje chyba, že jsme od Vánoc začali pracovat takovým způsobem, že na - tuším - vládní návrh daně z příjmu vůbec nedošlo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní tedy požádám o slovo pana ministra financí Eduarda Janotu.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já se pokusím být velmi technokratický, možná že naštvu tady obě strany Sněmovny, ale budu hovořit pouze o faktech.
Platí to, co tady sdělil pan poslanec Doktor, že do roku 2004 situace byla taková, jak je navržena pro rok 2010. Za prvé upřesním situaci kolem návrhu novely DPH. V návrhu novely DPH bylo napsáno, že Evropská komise vyžaduje, aby prostě v případě benefitů bylo zdaňováno z vyšší částky, čili není to vina ani odborů, ani vás, kteří jste ho připomínkovali, protože v materiálu ministerstva to bylo. ***