(9.20 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych si dříve, než sdělím důvody našeho hlasování, dovolil trochu zapolemizovat s argumentem pana poslance Opálky, že natalita je přímo závislá na ekonomické vyspělosti a na solventnosti rodiny. Kdyby tomu tak opravdu bylo, tak by s největší pravděpodobností dvě třetiny toho světa, který hladoví a který je velmi chudý, vymíraly, zatímco mimořádně bohatý a prosperující euroatlantický prostor by prožíval populační explozi. To by byl logický důsledek toho argumentu, který tady zazněl. To znamená přímé souvislosti mezi solventností rodiny, mezi bohatstvím a natalitou. Ono to tak není, ono je to přesně naopak, takže to bude asi složitější, důvody možná budou někde jinde. Jsou možná v tom, že naopak ta bohatá společnost poskytuje široké spektrum ekonomicky nákladných možností jiných než mít rodinu a pro řadu lidí to lákadlo je takové. V každém případě, kdyby uvažovali naši předci tak, jak tvrdí teď pan poslanec Opálka, že lidé uvažují, tak jsme se tady nemuseli trápit. Protože bychom tu nebyli. Oni zaplaťpánbu uvažovali úplně jinak. A já prostě nevěřím, že rozhodnutí mít děti a demografická křivka a natalita přímo souvisí s mou ekonomickou situací. Je to čistě věc priorit, jestli dám přednost tomu mít děti, nebo dám přednost něčemu jinému. Je to pochopitelně věc názoru, já se o to nechci nijak přít. Jenom chci na praktickém příkladu euroatlantického prostoru a chudého světa ukázat, že to pravděpodobně není tak jednoduché, jak tady řekl pan poslanec Opálka, čímž samozřejmě nechci nijak protestovat proti prorodinné politice a proti ekonomickým stimulům. Ale nemůžeme tvrdit, že to stojí pouze na tomto argumentu.
A nyní dovolte, abych sdělil dva důvody, proč nebudeme hlasovat pro tento návrh zákona. Ten jeden důvod je procesní, druhý důvod je věcný.
První důvod je procesní a spočívá v politických dohodách, které jsou-li uzavřeny, mají být dodrženy. Spočívá v respektu vůči zákonu, který byl-li schválen, měl by být respektován a dodržen. Byl schválen tzv. Janotův balíček, promiňte, že to slovo používám, tedy soubor zákonů, díky němuž nebudeme mít deficit přes 230 miliard, ale Janotův balíček předpokládal 163. Pro tento balíček po dohodě hlasovaly s výjimkou klubu KSČM všechny politické kluby. Ten obsahoval samozřejmě i snížení mateřské o 23 procent. Následovalo projednávání rozpočtu, kde jako by některé politické kluby zapomněly na dohodu, kterou utvořily u Janotova balíčku, a prosadily pozměňující návrhy v celé řadě oblastí, které nerespektovaly předpokládaný deficit 163 miliard a výdaje zhruba o 12 miliard zvýšily.
My jsme nehlasovali pro - dovolte mediální zkratky, říkám-li Janotův balíček, budu říkat Paroubkův rozpočet, pan poslanec Paroubek jistě promine - my jsme nehlasovali pro Paroubkův rozpočet právě proto, že nerespektoval Janotův balíček a nerespektoval nezbytnou míru úspor, kterou Janotův balíček definoval. Přesto je to schválený návrh rozpočtu, je to zákon a my tento zákon respektujeme.
Nyní leží na stole další předloha zvyšující mandatorní výdaje, které jsou definované oním schváleným zákonem o státním rozpočtu. Je to tedy druhé porušení politických dohod, a budeme-li neustále porušovat politické dohody uzavřené v oblasti fiskální strategie, doplatíme na to jenom sami. To je tedy onen důvod procesní.
Důvod věcný, kvůli němuž nebudeme hlasovat pro tento zákon, je skutečnost, co skutečně míníme tímto krokem, ale to má skutečně dopady na prorodinnou politiku. Každý z nás se samozřejmě domnívá, že maminky zasluhují pomoc. Nicméně těch zhruba jeden a půl miliardy, které bude vyplaceno navíc, my nemáme. My je nedáváme na úkor někoho jiného. My si je půjčujeme na úkor budoucnosti. Neříkáme tedy tímto krokem nic jiného než: Milé maminky, ty peníze, kterými vám nyní aktuálně pomůžeme, ty bereme vašim dětem. Protože ty si od nich půjčujeme. A z každé tisícikoruny, kterou vy teď dostanete na svoji aktuální spotřebu, bude za 20 let, až vaše dítě bude plnoleté, zhruba 5000 korun dluhu, který mu výrazně zkomplikuje start do jeho života.
Je to zvláštní svět, je to zvláštní doba. Naši předci zakládali grunty, vysazovali lesy a zakládali rybníky, aby budoucí generace měly snazší život. Naše generace si půjčuje na svoji okamžitou spotřebu od svých dětí, aniž by se zamýšlela nad tím, jak to ty děti budou jednou splácet. Pokud nás za to jednou proklejí, bude to hořké, ale budou mít kus pravdy. A my dnes neděláme nic jiného, než že pomáháme maminkám tak, že ty peníze bereme jejich dětem. Já si nejsem úplně jist, jestli si to skutečně každá maminka přeje.
Myslím, že je, jak se říká, je vymalováno. Levicová koalice sociálních demokratů, komunistů a lidovců posílená i o hlasy zelených má jasnou převahu a je zcela jasné, jak toto hlasování dopadne. Nicméně přesto jsem pokládal za nutné říci, proč poslanci TOP 09 nebudou hlasovat pro tento zákon.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní pan poslanec Paroubek, poté pan poslanec Kováčik.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já jsem chtěl nejdřív reagovat na vystoupení svého kolegy komunistického poslance. Myslím si, že ten se ještě zachoval poměrně slušně v té své argumentaci a určitě se u něj také zastavím. Ale prostřednictvím předsedajícího se pochopitelně nemůžu nevěnovat panu poslanci Kalouskovi a jeho vývodům.
Já myslím, že pan poslanec už je poněkud vysílen po ránu, ale to se prostě někdy stává. Protože zapomíná, že díky jeho velkolepé činnosti jako nejlepšího ministra financí - teď nevím, jestli Evropy, nebo světa, a také nevím, kdo tedy tu soutěž uspořádal, protože bych chtěl skutečně vidět toho nejhoršího ministra financí v tom případě - tak Česká republika zaznamenala za loňský rok největší schodek státního rozpočtu nejen v dějinách České republiky, ale také Československé republiky. Po tomhle tom désaveu ze sebe ještě dělat ekonomického experta a hovořit tady o hospodárnosti, to je cynismus.
Já jsem si přečetl se zájmem ty sporé údaje, které se odvíjejí z hlav lídrů TOP 09 v programové oblasti. Zaujaly mě tam plánované operace, které by si měli občané financovat. Slepé střevo, samozřejmě zuby, to je pochopitelné, to jinak přeci nejde.***