(12.50 hodin)
Poslanec Boris Šťastný: Ano, ale to přece víme. Proto v tom případě se tedy nemohou v rámci kvalifikačních předpokladů zúčastnit veřejné soutěže, nemohou usilovat o veřejné peníze. Prostě kdo chce usilovat o veřejnou zakázku, musí mít svou strukturu transparentní. A dá se to dát do zákona o veřejných zakázkách. Když prokáže, že jeho struktura je transparentní, tím, že doloží seznam akcionářů, může postoupit dál, splnit první kvalifikační předpoklad, ten základní. Jsou čtyři, jak všichni víme. Pokud ne, tak se nemůže zúčastnit a má smůlu. Vždyť přece to je tak strašně jednoduché.
A k tomu, co ještě říkal kolega Šeich, a k tomu, že může dojít k situaci, že se nepřihlásí ten daný akcionář, protože třeba v tu chvíli není znám atd. A vy to i potvrzujete, teď jste to sám potvrdil, prostřednictvím předsedajícího pane zpravodaji. No a co se stane v případě, že ten akcionář nebude znám? Ano, je tam institut, že ty akcie spadnou do určitého zaknihovaného režimu. No jo, jenomže ta společnost potom nemůže rozhodovat. A když máte společenskou smlouvu, ve které bude jasně napsáno, že k navýšení základního jmění je potřeba určitá kvalifikovaná většina, ke změně orgánů společnosti je potřeba určitá většina, a ta většina najednou neexistuje, pak ta společnost najednou přestává fungovat, přestává plnit svoji funkci, začne ztrácet obchody na trhu, začne ztrácet svoji hodnotu a může dojít i k bankrotu takové firmy. Logicky v takovém případě přichází na řadu arbitráž. Tam nemusí být nějaký nekalý úmysl. To může být například dědické řízení. A nebude jasné v rámci dědického řízení, kdo je v tu chvíli majitelem těch akcií. Na to vůbec v tom zákoně nepamatujete.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Žádná faktická, takže další řádně přihlášený je poslanec Pavel Suchánek.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, já nejsem ve střetu zájmů, i když vlastním jednu historickou akcii Břeclavského cukrovaru a je na majitele.
Pokud tento návrh zákona měl zamezit korupci u veřejných zakázek, pak si myslím, že do této oblasti zákonů nepatří. Spíše patří do oblasti zákonů, jako jsou progresivní daň, majetková přiznání a podobné věci, protože v podstatě jde jenom o to, aby všichni věděli, kdo co vlastní, kolik vydělává, a všichni budeme rozhodovat o tom, co bude dělat a za jakých podmínek.
Idea vzniku akciových společností, a není to český výmysl, je právě taková, že umožňuje vlastnit akcie firmy bez toho, aby byla známa totožnost držitele. Je to standardní způsob vlastnění akciové společnosti. Určitě tento způsob vlastnictví není příčinou zpochybňovaných veřejných výběrových řízení. Pokud tímto zákonem odstraníme možnosti vlastnit akcie na doručitele, určitě tím nezprůhledníme výběrová řízení a v mnoha případech ani nezjistíme, kdo vlastníkem akcie je doopravdy, zda je to fyzická osoba, nějaký zahraniční fond nebo zahraniční majitel. Je mnoho jiných způsobů, jak vlastnictví akcií zneprůhlednit, zamlžit nebo zatajit. Pokud se týká veřejných zakázek, jsou jiné možnosti, jak bychom transparentnost majetkových poměrů měli zajistit, například tím, že to bude neodlučitelným bodem výběrového řízení. Pokud bude mít tento anonymní majitel zájem zúčastnit se tohoto výběrového řízení, svoje majetkové poměry zveřejní. Pokud nebude mít zájem, tak se toho výběrového řízení nezúčastní.
Je tady mnoho legislativních závad u tohoto zákona, tak jak říkala paní ministryně. Já je nechci opakovat a z výše uvedených důvodů navrhuji tento návrh vrátit předkladatelům k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další řádně přihlášený je paní poslankyně Ludmila Navrátilová. Připraví se... Uvidíme. Prosím.
Poslankyně Ludmila Navrátilová: Vážení přítomní, akcie na majitele jsou v terminologii zákona o cenných papírech cennými papíry na doručitele, kdy práva s nimi spojená má držitel. Pokud by byla akcie na majitele vydána v listinné podobě, vykonává práva s ní spojená ten, kdo akcii předloží. Práva spojená se zaknihovanou akcií vykonává osoba vedená v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Akcie na majitele je převoditelná neomezeně a převádí se předáním. Převody upravuje zákon o cenných papírech.
Z hlediska akciové společnosti jsou majitelé těchto akcií anonymní, neboť společnosti není známo, kdo momentálně akcie drží, a nemá možnost převody těchto akcií sledovat ani ovlivňovat. § 156 obchodního zákoníku a § 3 zákona o cenných papírech. Z citace zákona jasně vyplývá, že hypoteticky by se například mohla o veřejnou zakázku ucházet firma, jejíž akcie ve skutečnosti vlastní zadavatel, jehož úřad soutěž vypsal. Například miliardové veřejné zakázky získává ministrova firma s momentálně neznámým vlastníkem, akciemi na doručitele. Zdejší právní systém totiž umožňuje založení firmy, u níž nelze zjistit, kdo ji vlastní.
Na jedné straně umožňuje tato vysoce ceněná anonymita neprůstřelnou ochranu, na druhé straně ovšem může znamenat závažné problémy. Nevýhodou tohoto institutu je jednoznačně to, že anonymizované akciové struktury umožňují praní špinavých peněz. Hlasy mnohých odborníků říkají, že by bylo vhodné upravit současné znění zákona, aby tyto firmy byly odstaveny od veřejných zakázek. Zrušení anonymních akcií na majitele doporučují i nevládní protikorupční organizace. Netransparentní forma akcií na majitele v listinné podobě je podle nich jednou z hlavních příčin neprůhledných vlastnických vztahů akcionářů. Mnoho zemí už podobné druhy cenných papírů odbouralo. Tlak na zrušení tohoto institutu je v rámci vyspělých zemí velký. Je jen otázka času, kdy se tohoto problému aktivně chopí Evropská komise a legislativně to zakáže.
Snaha zrušit akcie na majitele ale samozřejmě naráží na odpor aktérů zainteresovaných v tomto neuvěřitelném byznysu. V praxi by to znamenalo rozkrytí stávajících majetkových struktur a to by byl samozřejmě pro některé problém, minimálně by museli mít anonymní důvěryhodnou osobu, na kterou akcie převedou. Ale to se ví, nikdo není anonymní a důvěryhodný zadarmo.
Je zajímavé, jak vadily spořitelní knížky na heslo a musely se rušit, nebyl totiž přehled o tom, kolik normální lidé mají naspořeno. Když jde o vyvolené, najednou je tady mnoho důvodů, proč není třeba nic dělat. Mafie přece nepotřebuje ukazovat své financování. Současná praxe netransparentních listinných akcií na majitele by měla skončit a každý, kdo myslí boj proti korupci vážně, by měl tento zákon podpořit do druhého čtení. Samozřejmě to není všelék na zamezení korupce, ale je to jedno z důležitých opatření.
Možná že jsme se někdy ptali našich rodičů a prarodičů: A proč jste s tím tehdy něco neudělali? Připravujme si dnes odpověď pro naše děti, protože se nás jednou zeptají také. Dnes by všichni voliči měli naslouchat této diskusi, aby si sami mohli udělat obrázek o tom, kdo chce chránit veřejné finance a kdo z nich chce jenom profitovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ještě požádám Petra Braného, řádně přihlášeného do rozpravy. Pravděpodobně to bude asi poslední vystupující. Prosím, ještě tedy pan poslanec Petr Braný.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, sledoval jsem velmi pozorně hektická vystoupení, která zde byla, zejména ta dvouminutová, kdy se reagovalo někdy i velmi emocionálně na předložený tisk, a budu se snažit být velmi věcný. Ale přesto mi dovolte jenom pár poznámek. Je to i vystoupení z hlediska pohledu na tuto problematiku klubu KSČM.
Já už tady nebudu rekapitulovat, proč se tyto věci činí, jsem ale osobně toho dojmu, že je to určitá objednávka společenská, která narůstá a chce, aby se tento problém řešil při vědomí - nebudu zde opakovat, řada věcí už zde padla - jak toto opatření, i když toto přijmeme, jde obejít. My jsme tu ale od toho, abychom se snažili věci korigovat a reagovat i na to, co se ozývá stále silněji. A teď nejsem pod vlivem jenom nějakých tiskových článků, ale i diskusí s občany.
Domnívám se, že zde nesmí zapadnout, že náš tisk 954 je zároveň i spojen obsahovostí blízkou s tiskem 987. Klub KSČM je pro to, aby se v rozpočtovém výboru projednaly tyto dva tisky a výhrady vlády, které k tomuto materiálu jsou a jsou samozřejmě legitimní, a z tohoto se vytvořil velmi rychle materiál, který bude reagovat na problematiku, tak jak tady byla přede mnou již diskutována. Samozřejmě jsem si vědom toho, že každý budeme mít určité pozice, které budeme držet a upřednostňovat tu liberalizaci, tu větší centralizaci, tu určité omezení vlastnických práv a podobně. Ale měla by převážit ta společenská objednávka v tom dobrém slova smyslu. ***