(12.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
Ale ještě jednu poznámku. Jak jste hovořil o těch zaměstnavatelích, kteří hledají práci pro naše občany - já myslím, že je třeba si vážit každého podnikatele, který rozvíjí zde aktivity a samozřejmě nabaluje na tyto aktivity i zaměstnance. Ale myslím si, že ten postup je trochu jiný. Ta motivace je v tom, aby dosáhl nějakého zisku. K tomu potřebuje nějakou činnost a až k té činnosti potřebuje ty zaměstnance. Takže on to nedělá tak jak v Slunečním státu v 19. století, to by zkrachoval, jenom pro tu zaměstnanost, ale především pro svůj zisk. A to je třeba mít na vědomí, protože tento systém stojí na zisku a ne na charitativním postoji. Proto si myslím, že je taky třeba zaměřit naši pozornost na to, jak motivovat odbyt domácí i zahraniční, a ne jenom uměle se snažit zaměstnávat lidi, pokud není produkce finalizována odbytem. (Upozornění na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Borise Šťastného. Pak ještě Bohuslav Sobotka.
Poslanec Boris Šťastný: Dovolte mi jenom krátkou reakci prostřednictvím předsedajícího na pana poslance Carbola.
Ale vždyť skutečně - ještě jednou opakuji - my chceme bojovat s těmi lumpy. Ale nedá se s nimi bojovat návrhem zákona, který to neřeší. Já jsem navrhl jasné řešení. To jasné řešení je změna zákona o veřejných zakázkách. Stanovit tam, že pokud je uchazečem akciová společnost s akciemi na majitele, ať už tedy podle současného stavu, nebo kdyby nedej bože tento návrh zákona prošel, tedy zaknihovanými akciemi na majitele, doložením seznamu všech svých akcionářů.
Druhou věcí bych chtěl reagovat na to, že někteří se hlásíte ke střetu zájmů. Já bych pouze chtěl podotknout, že povinností poslance je oznámit ostatním svůj poměr k projednávané věci. A poměrem k věci se rozumí zájem veřejného funkcionáře na výsledku projednávané věci, tedy zájem na tom, aby mu tento výsledek přinesl osobní či jinou výhodu, naopak zabránil vzniku osobní či jiné újmy.
Já přestože od devadesátých let podnikám v oblasti sportovního zboží, jsem majitelem akcií na majitele. Moje společnost nikdy neprodávala, nedodávala zboží ani služby veřejnému sektoru, v žádném případě se k takovému střetu zájmů nepřihlásím, protože jsem přesvědčen, že takové vlastnictví akcií na majitele nemůže v případě projednání takovéhoto zákona přinést mě ani nikomu jinému žádný prospěch a nemůže to způsobit ani žádnou újmu.
Tolik k vaší poznámce, pane předkladateli.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě prosím pana poslance Bohuslava Sobotku, posledního fakticky přihlášeného.
Poslanec Bohuslav Sobotka: To, že jsou akcie, listinné akcie na majitele zakázány v řadě zemí západní Evropy, není výsledkem třídního boje. Je to prostě výsledkem určitého historického vývoje a zkušenosti, kterou ty země učinily. Stejně jako my máme právo učinit a reflektovat určitou zkušenost. Tak to prostě je. A proč bychom se nemohli inspirovat v řadě vyspělých zemí včetně Spojených států?
Ale já se obávám, že pan poslanec Šeich neodpověděl na otázku, kterou jsem mu položil prostřednictvím pana předsedajícího. Já myslím, že tady máme unikátní možnost dozvědět se, co vlastně vede ty, kdo se uchází o veřejné zakázky, aby transformovali společnosti, které mají podobu společnosti s ručením omezeným, což je v zásadě dohledatelná věc, na akciové společnosti, které mají anonymní vlastnictví. Kolega Šeich s tím má osobní zkušenost ve věci firmy Eurovision. A já si myslím, že by stálo za to, aby se s námi o tuto svoji zkušenost podělil. Nic víc, nic míň. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Prosek se hlásí a pak pan poslanec David Šeich.
Poslanec Zdeněk Prosek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé dámy, vážení pánové, mně to přijde v této rozpravě trošku, jako že tu existují jacísi anonymní lumpové skrytí mezi svými akciemi na majitele, a nemluví se tady moc o tom, že vlastně korupce je transakce, která má dvě strany. A tu jednu stranu, která je korumpována a bez které by to nešlo, tvoříme my politici a nám odpovědní úředníci. Nikoliv ti, kteří jsou skryti v akciových společnostech a podnikají.
A já mám zkušenost s tím, že firemní kultura se tvoří shora. Je to něco podobného, jako schody se metou shora. A dokud budeme vystupovat tak pokrytecky, jako v případě projednávání kauzy gripenů postupoval pan předseda Sobotka, nebo tak cynicky a pragmaticky, jako v případě gripenů se vyjadřoval jako o banalitě pan ministr Pecina, a dokud budeme brát za samozřejmé, že je normální, že exministr za deset milionů koupí a za sto během pár týdnů prodá, tak se nezlepší úroveň korupce v České republice.
Děkuji vám. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní požádám poslance Davida Šeicha.
Poslanec David Šeich: Když se pan předseda ptá, tak mu odpovím. Já prostě nemohu vědět, co vede majitele k tomu, že mění formy. Já chápu, že když eseróčko má základní kapitál sto tisíc, tak akciovka má dva miliony, a někdo chce poskytovat větší ručení. Ale co vede akcionáře ke změně právní formy, já nevím. Ale vím to, že je transparentní a legitimní žádat, aby ten, kdo soutěží o veřejné peníze, se podrobil veřejným pravidlům, čili otevřel se a ukázal svou strukturu, aby například šéf oddělení IT si nepřidělil sám sobě zakázku. Tomu rozumím.
Na druhou stranu prostě je možné anonymně nabývat jiný majetek, kupovat umění, kupovat drahé předměty v aukcích a nemusí to prokazovat. Ty lidi k tomu vedou nejrůznější věci. Mohou je k tomu vést obchodní záměry, mohou je k tomu vést soukromé věci týkající se zášti jejich okolí. A je to jejich věc. Pokud nesoutěží o veřejné peníze, mají to právo. Je to jejich možnost.
Pokud samozřejmě tady chceme sešněrovat podmínky pro podnikání, tlačit na podnikatele, aby se přizpůsobovali nějaké právní formě, tlačit na zvyšování daní, tak oni odejdou a potlačí zaměstnanost. To prostě pochopte, že sešněrovávat podmínky pro podnikání znamená odchod zaměstnanosti z České republiky.
A já vám říkám, počítejte s tím, že to vyvolá samozřejmě obrovské arbitráže, obrovské náklady pro Českou republiku, protože pokud například bude akcionář šedesátiprocentní nějaká americká firma a čtyřicetiprocentní jiná, ten šedesátiprocentní neprovede tu změnu a tomu čtyřicetiprocentnímu zdevalvuje ten jeho majetek, protože se stanou jakýmisi neexistujícími dokumenty, které už nebudou mít podobu akcií, tak samozřejmě podle těch smluv, které jsme podepsali - budou to nizozemské firmy, americké - o ochraně investic, tak se budou, a la spor o Novu, a la Diag Human, budou se prostě soudit s českým státem, abyste jim to nahradil.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Jeroným Tejc je další přihlášený.
Poslanec Jeroným Tejc: Jenom prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Šeichovi. Ta přeměna, tak jak my ten návrh zákona předkládáme, by probíhala právě, pokud by ta akciová společnost tomuto nevyhověla, probíhala přímo ze zákona. A já myslím, že to je právě ta sankce, která tam přichází, pokud k té přeměně nedojde automaticky.
Ale teď ještě prostřednictvím pana předsedajícího si dovolím vyjádřit se ještě k tomu, co říkal pan kolega Prosek. Já souhlasím, že se vždy musí dbát na obě dvě strany, že to nemůžeme nechat jen na jedné straně, omezovat korupci a nabídku korupčního jednání ze strany těch případných podnikatelů, kteří se ucházejí o ty zakázky, ale musíme se dívat i na ty politiky. Já s tím souhlasím, že je potřeba začít zametat odshora ty schody. Ale prosím, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, začněte v ODS, začněte v Praze. Máte tady většinu a myslím, že to podle toho vypadá. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. A teď vidím Václava Votavu, který se tady přihlásil fakticky stále ještě dvouminutově.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych chtěl reagovat na pana poslance Šťastného. Pokud jsem dobře pochopil, tak tady řekl, že by si uměl představit, když se společnost, která tedy má akcie na majitele, uchází o veřejnou zakázku, že by předložila seznam akcionářů. Ale to je omyl. To bohužel management často neví, jaký je aktuální stav vůbec akcionářů. Management ani statutární orgán. (Hlasy z lavic.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Šťastný. ***