(15.00 hodin)
(pokračuje Pecina)
To, že je ten balíček málo ambiciózní, to je pravda, k tomu se přiznávám. Tak to prostě je. Nicméně myslím, že i průběh projednávání tady ve Sněmovně mi dává za pravdu, že je to snad maximum možného, na čem se můžeme nějakým způsobem domluvit. Já zopakuji, že Fischerova vláda tady nedisponuje hlasy poslanců, nikdo z nás nemá poslanecký mandát a musíme se spoléhat na to, co jsme schopni ve Sněmovně prosadit, čili jaký konsensus jsme schopni nalézt. A já se obávám, že jakýkoli ambicióznější balíček, kdybychom do něj přidali další instituty, o kterých jste hovořila, například zákon o lobbingu, by projednávání tohoto zákona v Parlamentu ještě ztížilo. Proto ten balíček je skutečně málo ambiciózní, proto vláda do toho balíčku vybrala v zásadě pět opatření, o kterých jsme si skutečně mysleli, že nevzbudí kontroverze při jednání na plénu Poslanecké sněmovny ani ve výborech. Samozřejmě ho budeme upravovat, budeme o tom diskutovat, ale byli jsme přesvědčeni o tom, že jsme schopni se na širokém politickém spektru na těchto opatřeních shodnout. Uvidíme, jestli tomu tak skutečně bude.
Druhý balíček - ten se budeme snažit připravit pro příští vládu. Já si nedělám ambice, nemyslím si, že bychom ještě do řádných voleb byli schopni touto Sněmovnou balíček protlačit, protože by musel jít v mimořádném režimu a na ten bychom zase potřebovali daleko větší politický konsensus. Čili připravit ano, provést opatření, která můžeme udělat exekutivním způsobem, ano, navrhnout novely zákonů, možná se ještě pokusíme dát do tohoto parlamentu novelu zákona o zadávání veřejných zakázek na zvětšení transparentnosti, na to, ať se opět čtou ceny, tak jako to bývalo v zákoně 199, ať je povinné zveřejňování údajů, které nám ze zákona v průběhu jeho novelizací vypadlo. Takže určitě se budeme snažit ještě v této věci něco udělat.
Pokud jste se zmínila o zákonu o lobbingu, jsou tady další zákony a jsou v parlamentu, které my podporujeme. Já jsem říkal mockrát, myslím, že jsem to zmiňoval i včera při svém úvodním slově, že já za největší problém České republiky ve vztahu ke korupci považuji dvě věci. Jednou je to, že snad jako jediný stát na světě máme menší úroveň daně z příjmu fyzických osob, než je daň z příjmu právnických osob. To se nebavím o daňové kvótě, na tom se nemůžeme shodnout. Ale nikde na světě nefunguje to, že jestliže si podnikatel, který vlastní společnost s ručením omezeným, vydělá sto milionů korun a chce si ty peníze vybrat anebo je chce nechat ve firmě, tak že nejefektivnější způsob je vyplatit si je jako mzdu, jako prémii, a potom je třeba přinést do firmy a dát je do firmy jako vklad. Já vám garantuji, že to je naprostý unikát. Čili toto je jedna věc, ale na té jistě uznáte, že se prostě tato Sněmovna neshodne.
Druhá věc jsou akcie na majitele a ty nejsou, zrušení akcií na majitele, které považuji za skutečně fatální problém, fatálně zneužívané v České republice, tak ty v Poslanecké sněmovně jsou. Proto nejsou součástí protikorupčního balíčku. Vláda k nim dala kladné stanovisko a věřím, že jeden z těch dvou návrhů, který jeden dal jeden poslanecký klub, druhý poslanecký klub KDU-ČSL, já jsem se k tomu včera vyjadřoval, tak věřím, že jeden z nich projde, bude mít podporu této vlády a věřím, že se na rozumném kompromisu tato Sněmovna dohodne.
Zákon o lobbingu - k němu dala vláda záporné stanovisko, to je pravda. Dali jsme k němu záporné stanovisko ne proto, že bychom pochybovali o důležitosti tohoto zákona. Dali jsme k němu záporné stanovisko, protože jsme se obávali, legislativci, Legislativní rada vlády se obávala, že ten institut je prostě v praxi velmi těžko realizovatelný, tak jak je. Ale vláda k němu dala záporné stanovisko a zároveň obsáhlý soubor připomínek, které k tomuto zákonu má. V případě, že budou v průběhu legislativního procesu ve výborech změněny, tak my zákon o lobbingu přivítáme. Také to považujeme za věc, která je samozřejmě problematická. Součástí protikorupčního balíčku není prostě proto, že už ve Sněmovně byl a návrhy, které tady byly, jsme do našeho legislativního balíčku nedávali.
Vy jste hovořila ještě - o tom se už zmíním skutečně velmi krátce, protože to skutečně přímo nesouvisí - co způsobilo postoj vlády ke změně zákona o ovzduší. Nezměnilo. Zákon o ovzduší zcela jistě pan ministr životního prostředí přinese do vlády, a pokud budou splněny ty požadavky, na kterých se vláda shodla se sociálními partnery, to znamená bude to transpozice evropské směrnice, bude to věc, která určitě občanům České republiky pomůže, ale nepůjde nad rámec transpozice Evropské směrnice, potom vláda, předpokládám, k němu zaujme kladné stanovisko a takto jsme se dohodli. Není tam prostě jakoby tvrdé veto proti zákonu o ovzduší. Ale je tam tvrdé veto pro to, abychom podnikatele zatěžovali dalšími povinnostmi nad rámec Evropské unie.
Takže tolik k odpovědi na váš příspěvek. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře.
Mám dvě informace. Ta první je, že nutně pro naše jednání potřebujeme místopředsedu vlády nebo předsedu vlády. A druhá informace, neméně závažná, je, že pan poslanec Doktor má náhradní kartu 32.
Paní ministryně mi poskytla informaci, že pan premiér a pan vicepremiér jsou těsně v dosahu Poslanecké sněmovny a vzápětí jeden z nich přijde, takže počkáme... Mezitím se může připravit pan poslanec Krupka, samozřejmě.
Pan vicepremiér už je přítomen, takže pan poslanec Krupka může začít se svým příspěvkem. Připraví se pan poslanec Severa.
Poslanec Jaroslav Krupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, myslím si, že teď jsme trošku ve zvláštní situaci, že chybí kontinuita s tím včerejškem a možná i s tou atmosférou, protože já jsem se rozhodl, že svůj příspěvek změním z pohledu referátu spíš na reakci na některé body, tak abych ušetřil čas a víceméně reagoval na některé věci, se kterými buď souhlasím, či nesouhlasím.
V prvé řadě musím říci, že asi se všemi vystupujícími, kteří tady byli, je naprostá shoda, že je s tím fenoménem něco třeba dělat. Ten pohled je odlišný v tom, jakým způsobem. Já - a to je teď ta reakce - bych se pokusil na některé body svým způsobem reagovat.
Pan kolega Bublan se zmínil o jedné věci, že největším problémem pro ty, kteří by se řadili do té skupiny zabývající se chováním, které by se dalo označit jako korupční, mají největší strach, že budou odkryta peněžní konta. Já si myslím, že tohle nemusí být až taková ta klasická obava, protože ten, kdo umí, umí. Typickým příkladem je bohužel toho konání, které by možná mohlo být takto označeno, bývalý premiér a ministr vnitra v jedné osobě, kdy před televizními kamerami, kdybych to téměř přehnal, dávám to do uvozovek, se dají legalizovat prostředky, které jsou z obchodních transakcí, které možná nad sebou vznášejí dodneška otazníky.
Shodou okolností vystupující pan kolega Šlajs mě uvedl na jeden podnět dalšího charakteru, kdy se zmínil v reakci na vystoupení pana exministra Langera, který poukazoval na to, že jeden z korupčních charakterů může být objem přerozdělovaných finančních prostředků, a pan kolega Šlajs to dává do kontrastu, že skandinávské země, které velmi přerozděluji, jsou paradoxně typické tím, že je tam nejmenší korupční prostředí. Já bych se od takového pohledu možná zeměpisné šířky vrátil na úroveň naší zeměpisné šířky a porovnal bych a tam bych hledal možná tu příčinu, a to je trošku reakce na předchozí vystoupení pana ministra Peciny, kdy když porovnáme na jedné zeměpisné šířce českou kotlinu a třeba německé prostředí, tak pro Němce je typické takové prušácké dodržování zákonů, kdežto bohužel musím říci, u nás je téměř geneticky z předchozího období 40 let zakódováno "kdo nekrade, okrádá svou rodinu" a bohužel se některé ty znaky nesou dále. Takže já si myslím, že se nedá tak úplně jednoduše říct, že Skandinávie tím, že hodně přerozděluje a paradoxně je tam nejmenší korupční prostředí, že by to mohlo být vnímáno tak, že čím níže jdu, že se poměry mění. ***