(11.30 hodin)
(pokračuje Gandalovič)
Totéž samozřejmě je například prodej pozemků ve vztahu k nějakým architektonickým záměrům při rozvoji dané obce. Jistě si také dovedete představit, že pokud máte pozemek na náměstí, máte zájem, abyste na tomto příslušném pozemku měli hodnotného investora s nějakým hodnotným záměrem, protože zde, a možná se to netýká jenom mého města, ale celé řady jiných měst, právě je nebezpečí, že pokud použijete metodu nejvyšší ceny dosažitelné v daném místě a čase, tak ztratíte jakýkoliv vliv na ten záměr, který potom v daném pozemku nebo na dané parcele je. A znovu opakuji, jsem zvědav, jak se NKÚ vypořádá s takovými případy, jako jsou různé prodeje pozemků za korunu za těch a těch podmínek, že tam dotyčný investor postaví to a to. Dovedu si jistě představit, jak NKÚ sepisuje dlouhé úvahy na to, zda ten účel byl, nebo nebyl bohulibý, zda ta daná věc tedy byla, nebo nebyla efektivní a podobně.
Závěrem tedy, vážená Sněmovno, bych chtěl říci - opakuji slova z úvodu svého vystoupení. Já podporuji, aby byla rozšířena pravomoc kontrol NKÚ na hospodaření samosprávných celků, nicméně žádám, aby v následné debatě byly tyto velmi závažné argumenty velmi vážně projednány, a doufám, že ani jeden z těchto argumentů není vnímán a nebude mi podsouváno to, že bych jakýmkoliv způsobem chtěl udržet hospodaření obcí pod nějakou pokličkou. Opak je pravdou. A mohu vás ubezpečit, že já budu ten první, který bude chtít, aby se hospodaření obcí zprůhlednilo a i zde se odstranily jakékoliv pochybnosti o jakémkoliv klientelismu nebo korupčním jednání. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. S faktickou poznámkou paní poslankyně Navrátilová, poté místopředseda Poslanecké sněmovny pan Vojtěch Filip. Vážená paní poslankyně Navrátilová, máte slovo.
Poslankyně Ludmila Navrátilová: Vážení přítomní, já bych chtěla jenom do této rozpravy vnést takový pořádek. Bavíme se tady o účelovém využívání peněz samosprávných celků a nebo o zákonném využívání. Já si myslím, že samozřejmě se dá každý zákon vykládat dvěma způsoby, jedním, že vlastně každý hospodář musí prodávat svůj majetek třeba například za cenu v místě obvyklou, ale pokud se jedná o obec, tak si myslím, že obec také zastává nejenom hospodáře, ale zastává jakýmsi způsobem práva občanů, svých voličů, a podle toho musí rozhodovat.
Já si myslím, že tento zákon nebyl předložen z důvodu, že by měl vzniknout nějaký hon na čarodějnice, ale opravdu proto, protože svým způsobem je správné hlavně u těch menších obcí trošku kontrolovat. Vezměte si příklad. Já bydlím v takovém menším pětitisícovém městečku, a než jsem začala dělat v zastupitelstvu a v kontrolních orgánech, tak tam nebyl vlastně nikdo, kdo by to správně ohodnotil. Leccos se tam dělalo tak, jak jim to srdce říkalo, ale se zákonem to nemělo nic společného. Potom se to těžko rovná. A já si myslím, že ty informace zezdola bychom měli mít tady ve Sněmovně, aby se udělala nějaká opatření, možná třeba i vypracovala nějaká metodika, jakým způsobem spravovat obec tak, aby to bylo zákonné, a ne tak, jak se nám to líbí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní tedy místopředseda Poslanecké sněmovny pan Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, paní a pánové, já nevystupuji kvůli tomu, že bych se cítil snad nějak zhrzen tím, že jsem nebyl přizván k podpisu tohoto návrhu. Jsem rád, že projednáváme novelu zákona, nebo novelu Ústavy České republiky o postavení Nejvyššího kontrolního úřadu.
Poprvé jsem se zabýval tímto tématem v roce 1999, a to velmi vážně. Pamětníci vědí, že ten návrh poté doznal po projednání s tehdejším místopředsedou vlády a dnes předsedou Ústavního soudu panem Rychetským určitých změn a byl textem, který tady řekl bych byl zaparkován. O co šlo a o co jde dnes? V té době jsme všichni dobře věděli, že velká část pravomocí přejde v roce 2000 na krajské úřady, že majetek bude delimitován a že těch více než 120 zákonů, které byly se zákonem, který vlastně zajišťoval místní samosprávu, delimitovány na obce třetího stupně, půjde o to, jakým způsobem bude kontrolováno, jak nakládají tyto nové subjekty s veřejnými prostředky. Šlo o stejný článek 97, jako jde dnes, protože bez změny Ústavy nemůžeme změnit ani zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, a tedy ani dojít k tomu, abychom byli schopni efektivně vykonávat kontrolu nad veřejnými prostředky.
Předesílám, že vystupuji v prvém čtení právě proto, abych upozornil, že má dlouholetá zkušenost s fungováním Nejvyššího kontrolního úřadu jako systému kontroly v České republice mě nabádá k tomu, abychom se ve druhém čtení zabývali tím, co všechno má být předmětem kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. Víte, ta debata se nám neustále vrací, a vrací se nám právě proto, že v roce 1999, tedy před vznikem krajských úřadů, jsme neudělali tento krok, který znamenal v podstatě deset let fungování těchto systémů bez efektivní kontroly nakládání s prostředky, které přenecháváme v rámci daňových kvót jednotlivým subjektům veřejné správy.
Zůstává otázka, na kterou si musíme odpovědět, jakým způsobem se budou kontrolovat ty právnické osoby sui generis, které nakládají s veřejnými prostředky, jako jsou státní fondy, jako jsou takové právnické osoby, jako jsou například zdravotní pojišťovny či tyto systémy, které opravdu nakládají s majetkem zvíci 200, 300 mld. korun.
V tomto ohledu je tedy potřeba, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení, efektivně se jím zabývali, a dokonce jsem přesvědčen, že pokud chce alespoň trochu zmírnit Poslanecká sněmovna ten špatný obraz našeho jednání před občany, měli bychom zkrátit lhůtu k projednání, a to také navrhuji, alespoň o 30 dnů a poslat do Senátu tento text ještě v tomto volebním období. Jsem přesvědčen, že k tomu vůle v Poslanecké sněmovně vzhledem k počtu navrhovatelů, jejich politickému rozložení je dostatečná a že by to mohlo tedy po těch více než deseti letech fungování bez kontroly vyjít, a docela se na to těším.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane místopředsedo. Nyní vystoupí ministr vnitra pan Martin Pecina. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Vážený pane ministře Pecino, máte slovo.
Ministr vnitra vlády ČR Martin Pecina Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem původně neměl v úmyslu k tomuto bodu vystupovat vůbec, s tím návrhem souhlasím, nicméně byl jsem zde jmenován a myslím si, že přímo vyzván panem poslancem Úlehlou, který hovořil o tom - a používal to jako argument, pokud jsem to správně pochopil, proti této novele Ústavy - přímo o rozhodnutí úřadu pod mým vedením. ***