(12.20 hodin)
(pokračuje Langer)
Konkrétně o trestný čin přijímání úplatků podle § 160 trestního zákona, trestný čin podplácení podle § 161 trestního zákona a trestný čin nepřímého úplatkářství podle § 162 trestního zákona. Ostatní podmínky použití agenta se nemění. Přijetí těchto změn jednoznačně vyloučilo pochybnosti o oprávněnosti použití tzv. protikorupčního agenta v případě podezření na trestný čin související s korupcí, který není trestným činem zvlášť závažným ani trestným činem spáchaným ve prospěch zločinného spolčení. Jinými slovy, my zde máme onen institut a myslím si, že v okamžiku, kdy nám ministr vnitra předkládá novou iniciativu, zřízení agenta provokatéra, potom dříve, než vůbec máme projednávat tuto novou iniciativu, znejme, chtějme odpověď na otázku: Tak jak to policie zvládá, pane ministře? Kde jsou problémy? V čem jsou úskalí, která lze odstranit exekutivními opatřeními? Kde jsou úskalí, kdy je nezbytné zasáhnout legislativními zbraněmi?
Současně také vláda v té době nezůstala pouze u tohoto rozšíření a zadala také analýzu právní úpravy institutu agenta v České republice a její srovnání s vybranými zahraničními právními instituty. Ta byla schválena usnesením vlády ze dne 16. června 2008 a já se jen ptám, zda z této analýzy - a možná by stálo za to zeptat se na to pana ministra Zářeckého - zda z této analýzy, která byla schválena usnesením vlády ze 16. ledna (?) 2008 č. 40, tento vládní dokument vychází, a pokud vychází, jak. Jak si bere za své zkušenosti a to pozitivní i negativní s právními úpravami v zahraničí? Jak ošetřuje rizika nadměrného vpádu do práv a soukromí osob? Jak se vypořádává s rozšiřováním pravomocí policie? Jakým způsobem se vypořádává s vybalancováním na jedné straně rozšíření pravomocí represivních orgánů státu a současně také posílení kontroly těch, kteří mají oprávnění vpadávat do soukromí občanů? Neznám odpověď na tuto otázku, kladu tuto otázku. A kladl jsem ji i minulý týden a opakovaně, kdy tato Sněmovna neprojednala, a je mi to velmi líto, blokací dvou poslaneckých klubů vládní návrh, kterým se zřizovala Generální inspekce bezpečnostních sborů jako nezávislá vyšetřovací instituce oprávněná zabývat se trestnými činy policistů a příslušníků bezpečnostních sborů.
Jestli na jedné straně chceme rozšiřovat pravomoci policie, proč se současně kolegové ze sociální demokracie devět měsíců tak usilovně bránili tomu, aby tento návrh zákona byl projednán a schválen? Proč z klubu poslanců a poslankyň sociální demokracie nepřišel ani jeden pozměňovací návrh, resp. připomínka v rámci toho předběžného připomínkového řízení, na kterém jsme se dohodli? Proč pouze kolega Maršíček na tuto věc reagoval? Proč jste, kolegové, devět měsíců bránili projednání tohoto návrhu zákona a zřízení nezávislé vyšetřovací instituce zabývající se trestnou činností příslušníků bezpečnostních sborů? Přece nemůžeme na jedné straně rozšiřovat pravomoci policie a na straně druhé rezignovat na přinejmenším rozšíření, zintenzivnění a větší nezávislost vyšetřování i možných koruptivních jednání příslušníků bezpečnostních sborů. A v tomto já vidím velké pokrytectví.
Nicméně moje otázka na pana ministra vnitra i pana ministra Zářeckého platí. Minulá vláda v rámci strategie boje proti korupci řekla: ano, zřizujeme protikorupčního agenta. Jak jsme na tom? Současně také řekla: nevyhýbáme se možnosti jít dále, ale proto také ukládáme zpracování této analýzy. Tato analýza byla zpracována, schválena a moje otázka zní, když vláda přichází s něčím jiným, tak zda to, co vláda schválila platí, nebo neplatí, a pokud to platí, tak nakolik a jak to z toho vychází.
Současně také bylo jako klíčové z důvodu efektivního postihu korupčního jednání personálně posílit specializované složky policie na Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování o příslušníky zrušené finanční policie. Myslím si, že tady bude mít problém každý policejní prezident, každý ministr vnitra, neboť v tomto smyslu nalézt dostatečně kvalifikované odborníky, dát jim dostatečnou motivaci pro to, aby nepodlehli lákadlům soukromé sféry, aby se rozhodli pracovat pro stát a současně žili s jistotou, že se jim to vyplatí pro stát, je téměř nekonečný proces. A podle mne nikdy, tak jako nikdy v minulosti neexistovalo konstatování: jsme v pohodě, máme lidí dost, máme kvalifikovaných lidí dost, máme technické vybavení na odpovídající úrovni, umíme je využívat, tak stejně tak nikdy takovéto konstatování nebude v budoucnu. Co ale nepochybně stojí za úvahu, je podívat se na to, zda např. některé informační systémy, které tento útvar měl k dispozici dlouhá léta předtím, nezůstaly zabaleny v krabicích ve sklepeních toho útvaru. Nakolik vedení toho útvaru s nimi skutečně pracovalo, a když už je dostali a měli k dispozici, zda s nimi pracovali, či nikoliv.
Základní podmínky pro personální a technické posílení v oblasti boje proti korupci na ÚOKFK SKPV byly vytvořeny 1. května 2006, kdy v organizační struktuře útvaru vznikl samostatný odbor korupce a ochrany zájmů Evropské unie v počtu 43 tabulkových míst pro policisty. Obdobně na územních expoziturách tohoto útvaru vznikly skupiny korupce a ochrany zájmů EU dle velikosti expozitury od sedmi do deseti policistů. Zrušení Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality ke dni 31. 12. 2006 a převedení většiny jeho příslušníků na ÚOKFK SKPV umožnilo posílení uvedených organizačních článků v útvaru oblasti boje proti korupci o další vzdělané policisty. V roce 2007 probíhalo průběžně vyhodnocování a analýzy stavu trestního řízení korupčních věcí a byla přijímána potřebná opatření, což se např. projevilo ve zkrácení průměrné doby jejich šetření od zahájení úkonů trestního řízení téměř o sto dnů oproti roku 2006. A následně proběhly další změny organizační struktury.
Myslím si, že tady je třeba se již dopředu vypořádat s tím obecným klišé tvrdícím, že zrušení jedné instituce vedlo ke zhoršení stavu v boji proti korupci a zabavování majetku pocházejícího z trestné činnosti. Statistiky hovoří jasně, a proto prosím a apeluji na každého, kdo bude chtít opakovat tuto tezi, že to byla chyba, že to vedlo ke zhoršení stavu, ať tato svá slova podloží čísly. Jsem přesvědčen, že i čísla, která má pan ministr vnitra Pecina k dispozici, dávají jasně za pravdu, že to byl z pohledu koncepce správný krok, že vedl k zefektivnění a že objem skutečně zkonfiskovaného majetku se nejen zvýšil, ale že se také změnil poměr toho, co bylo zabaveno na začátku a následně vzhledem k tomu, že trestní řízení nevedlo k potrestání a odsouzení pachatele, mu bylo také vráceno zpátky. To nejsou správná čísla, říci zadrželi jsme na začátku a zapomenout dodat - no a pak jsme 90 % toho museli vrátit zpátky. Tak tomu bylo předtím. Právě proto došlo k té změně a právě proto se poměr toho, co bylo na začátku zabaveno a co skutečně propadlo státu, změnil ve prospěch vyšší efektivity.***