(12.40 hodin)
(pokračuje Bursík)
Paní poslankyně Jakubková zde načetla pozměňovací návrh starostů obcí, kteří žádají, aby jejich stanovisko bylo neopominutelné - tedy právo veta. Je to srozumitelné, je to věc, kterou také podporuji. Mám za to, že obce, které mají samosprávu a také pravomoc dbát na životní prostředí, měly by být účastníky řízení s tímto právem. Považujte toto jako kompromisní návrh, který se dlouhou dobu rýsoval v debatě v minulé vládě. Jde o to, že účastenství v řízení podle správního řádu, § 27 odst. 3 správního řádu, znamená, že obce by mohly navrhovat důkazy, činit jiné návrhy, vyjádřit v řízení své stanovisko, vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí, nahlížet do spisů, podávat odvolání a podávat proti rozhodnutí dokonce i žalobu. Je to standardní účastenství v řízení.
Ke zdůvodnění. Problém je v tom, že jestliže úřad zahájí řízení, jediným účastníkem je žadatel, to znamená správa. Obec není účastníkem řízení. Jestliže se obec přihlásí do takového řízení, nedostane vůbec žádné informace a je odkázána na to, že se může poté starosta obce přihlásit do navazujícího správního řízení, což je územní řízení nebo řízení o vydání stavebního povolení, ale v tu chvíli se debata vede pouze o tom, jaký tam bude plot, jak bude vypadat zařízení, které je na povrchu, o jakou stavbu půjde, ale nedostane se k informacím, které se týkají potenciálního rizika z radiace, ohrožení a dalších informací, které občané obce v příslušném katastru mají zájem vědět. Jak víte z řady referend, která se konala v potenciálních místech úložišť, občané se vyjadřují zcela jednoznačně. Toto berte jako kompromisní návrh, který zajistí obcím, aby byly plnoprávnými účastníky řízení, měly přístup k informacím, mohly se vyjádřit, podávat odvolání i žalobu v případě, že to bude potřeba.
Svůj názor na tento zákon jsem vyjádřil v prvním čtení, kopíruje stanovisko ministra financí. Jaderný účet se zřizuje v tomto případě k tomu, aby bylo úložiště vybudováno, spravováno a poté likvidováno, a ne k tomu, aby se upláceli občané v okolí těchto úložišť. Tolik mé stanovisko. Bude-li pokračovat dále tento návrh v projednávání, tak načítám tento konkrétní pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Slova se ujme paní poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová. Připraví se pan poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Dámy a pánové, předstupuji před vás s návrhem podmíněným. Můj návrh bude platit v případě, že v rámci tisku 831 dojde k otevření trestního zákona, tedy zákona 40/2009 Sb. Chci se na jedné straně vyhnout přílepkům, ale na druhé straně bych ráda řešila velmi závažný společenský problém, pro který blokace Sněmovny v současné době nedává v tomto volebním období jiným způsobem prostor. Je to problematika pytláctví.
Jinak dokonalý trestní zákoník účinný od 1. ledna změnil vid nedokonavý "kdo loví zvěř" za vid dokonavý, "kdo zvěř uloví", a nastavil, jak prošlo určitě i kolem vašich uší, hranici způsobené škody na částku pět tisíc korun. Nechci zde podrobně zdůvodňovat, proč je pytláctví společensky nebezpečné, proč není nebezpečné pouze z hlediska škody, kterou způsobuje, tedy materiální škody, proč je nebezpečné pro nás pro všechny, proč ohrožuje přírodní bohatství našeho státu i budoucí generace. Chtěla bych tento problém řešit velmi jednoduše, tedy vrácením k předcházející úpravě.
Proto má změna, omlouvám se, že vám nebyla rozdána, že ji pouze načítám, doporučuje nové znění § 304 Pytláctví, které by znělo:
Odstavec 1: Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem, nebo zákazem činnosti, nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Odstavec 2: Odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let, peněžitým trestem nebo propadnutím věcí nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán
a) spáchá-li čin uvedený o odstavci 1 jako člen organizované skupiny,
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného větší prospěch,
c) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí,
d) spáchá-li takový čin zvlášť zavrženíhodným způsobem, hromadně účinným způsobem nebo v době hájení, nebo
e) byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzce Bebarové-Rujbrové. Slova se ujme pan poslanec Jiří Pospíšil, poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dovolte mi jen poznámku, že téma pytláctví bylo velmi dlouze diskutováno při schvalování trestního zákoníku a teď už nebude šance tu změnu opět vydiskutovat. Ta úprava, která byla přijata, není náhodná. Teď mi ale dovolte můj pozměňovací návrh.
Doufám, že Sněmovna nepřistoupí k tomu, aby v rámci této novely upravovala trestní zákoník. Důvody jsou zřejmé. Ale přesto, kdyby se náhodou, a proto je můj návrh v zásadě podmíněný, Sněmovna rozhodla upravit trestní zákoník ve vztahu k mediálním kauzám, které zde byly prezentovány, pak platí teorie, ať je zásah pokud možno co nejmenší a legislativně co nejméně škodlivý. Proto si dovolím podat pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu pana poslance Lhoty. Takto mi doporučila legislativa, abych to formuloval.
Půjde o novou část 3., kdy za část 2. se vkládá nová část 3., která zní:
Část 3. Změna trestního zákoníku. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto:
Za prvé: V § 272 odst. 1 se za slovo "elektřiny" vkládají "ionizujícího nebo neionizujícího záření".
Za druhé: V § 273 odst. 1 se za slovo "elektřiny" vkládají slova "ionizujícího nebo neionizujícího záření".
Stručné zdůvodnění. Pokud se rozhodnete měnit trestní zákoník, a jak jsem řekl, doufám, že to nenastane, pak tedy prosím, abychom doplnili či zpřesnili trestný čin obecného ohrožení, který by stejně v praxi neměl činit problémy. Pokud činí, je to problém orgánů činných v trestním řízení. Pokud se rozhodnete zasáhnout, pak zpřesněme definici obecného ohrožení tak, že tam explicitně vypíchneme právě ono záření, a prosím, nezakládejme nové skutkové podstaty. Tolik filozofie mého návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pospíšilovi. To byl zatím poslední přednášející do podrobné rozpravy. Ještě někdo v podrobné rozpravě? Ano, pan zpravodaj dostane slovo. Ještě tedy stále v podrobné rozpravě, nikoli se závěrečným slovem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Špika: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když se podíváme na navrhovaný text navrhované změny zákona č. 18 a uvědomíme si rozsah téměř několikahodinové diskuse, která následovala na toto téma - i když na toto téma i zčásti nikoli, neboť jsme se dostali z atomového zákona až na pytláctví - nezbývá mi nic jiného, než konstatovat, že vystoupilo velké množství poslanců a poslankyň, kteří a které měli někdy velmi významné náměty na změny, a zároveň zaznělo devět pozměňovacích návrhů k danému tématu. ***