(15.30 hodin)
(pokračuje Němec)
Máme dnes na stole poslanecký návrh stručné novely obchodního zákoníku, který jsem předložil společně s kolegy ze sociální demokracie, a to s cílem zahájit první krok ke změnám některých zákonů, jejichž účelem je citelně omezit soubor doposud značně se rozmáhajících nekalých obchodních praktik tzv. katalogových podvodů. Co nejrychlejší přijetí těchto změn považujeme za nutné, protože kromě toho, že touto cestou unikají ve svém souhrnu i nemalé veřejné finanční prostředky, jsou působeny nezanedbatelné škody především malým podnikatelům a živnostníkům, kteří nemají žádné reálné šance se účinně bránit. Nejedná se pouze o přímé škody finanční, ačkoliv tyto mohou být pro mnohé z těchto drobných podnikatelů likvidační, ale zejména o škody, které tyto katalogové podvody páchají na našem podnikatelském prostředí tím, že jej nepřijatelně deformují svou ostentativní ignorací přirozeného práva a výsměchem základním mravním hodnotám, na kterých stojí, či lépe měla by stát, vyspělá demokratická společnost.
Tolerováním těchto praktik zahajujeme cestu do Nigérie, a to jen ve velmi mírné nadsázce, neboť české dopisy zřejmě již brzy předčí po celém světě pověstné dopisy nigerijské. Bohužel však s o mnoho horšími důsledky. Katalogoví podvodníci nedělají fakticky nic jiného než klasičtí kapsáři či jiní zloději. Snaží se maximálně a leckdy velmi sofistikovaně oslabit pozornost svých obětí a v nestřeženém okamžiku jim podstrčí k odsouhlasení dovedně ukrytou smlouvu na nesmyslně velké finanční částky, ze které není úniku. Finanční plnění v této smlouvě je následně velmi bezohledně vymáháno. A pokud si ani takové instituce, jako je například Policejní prezidium, nevědí v této věci rady a raději zaplatí, jak si má vědět rady kadeřnice nebo cukrářka.
Každý z nás žije ve světě, kde má šanci absorbovat jen minimální procento z informací, které se na něj každý den valí. Přesto se posuzování přiměřené opatrnosti stále řídí šablonami z dob, kdy poštovní styk obstarávají téměř výhradně poštovní holubi. Kdo z vás nikdy neklikl na webu na odkaz, aniž by tu stránku odroloval až do konce, jestli tam náhodou není skrytý závazek? Kdo z vás se nikdy nikomu nepodepsal na památku v rámci předvolební kampaně? Kdo z vás nikdy nesmazal spam či zavirovaný email bez přečtení a nepřesvědčil se, že tím třeba nepropásl jedinou možnost k vyjádření se k nějaké nesmyslné rozhodčí doložce? Myslíte, že se ubráníte, když vám domů přijde úhledně zabalený rozhodčí nález ze Seychelských ostrovů nebo z Mexika od společnosti založené z Česka partou bezskrupulózních podnikatelů, specialistů na obcházení zákona? A i kdyby nakrásně ano, máte představu, jak dlouho to bude trvat, kolik vás to bude stát a jestli to tím opravdu pro vás skončí? I přes to všechno jste připraveni té kadeřnici nebo cukrářce říci, že se má bránit sama? Když dnes i právníci, kteří jsou na straně poškozených, se cítí podvodnými katalogovými firmami ohroženi?
Ať si o přiměřené opatrnosti myslíte cokoliv, nemůžete popřít, že jedna strana v takovýchto případech vždy usiluje o to druhou stranu uvést v omyl, tohoto omylu využít a obohatit se nikoliv o procenta, ale o desítky až stovky procent násobku toho, co lze ještě možnost přivřením obou očí považovat za marketingový trik. Jak dlouho v nás ještě bude zakořeněno totalitní kdo nekrade, okrádá rodinu, že jsme ještě stále ochotni tohle tolerovat a podfukářům poskytovat státní prostředky, soudy a exekutory k vymožení jejich pochybných pohledávek? Odmítneme snad trestně stíhat znásilnění a budeme znásilněným ženám doporučovat, aby pachatele žalovaly v rámci občanskoprávního řízení? Řekneme okradené důchodkyni, že si své okradení zavinila sama, protože si stále pro důchod chodí na poštu a doposud se nenaučila použít internetbanking?
Vážení kolegové, praktikám tzv. katalogových firem říkají poslanci sociální demokracie ne. Jsou jisté hranice, kdy ani sebeliberálnější stát nemůže rezignovat na jednu ze svých základních funkcí a musí prokázat, že je oprávněn od svých občanů vybírat daně. Podvodné katalogové firmy nemají žádné skutečné zákazníky, ale pouze podvedené klienty, kteří nikdy neměli v úmyslu uzavřít takto extrémně nevýhodné smlouvy. Není možné, aby stovky či tisíce osob udělaly při kontraktaci stejnou chybu, aniž by to bylo od samého počátku úmyslem toho, kdo jim návrh smlouvy předložil. Nelze za těchto okolností nechat plné břemeno této tíže na obětech těchto nekalých praktik. Uvědomme si, že částka, kterou katalogoví podvodníci požadují, je vždy o něco nižší než cena za obranu občanskoprávními prostředky. Výhodnější a levnější je tedy podvodníkům zaplatit. Tak učinilo i Policejní prezidium.
V rámci Evropské unie již došlo v nedávné minulosti k důležitým posunům, jejichž prvním výsledkem je zpráva Evropského parlamentu o nepoctivých katalogových firmách podnikajících zejména v prostředí kontinentální Evropy. Zpráva obsahuje popis tohoto poměrně závažného problému a doporučuje i některá řešení.
Zároveň bohužel musím přiznat, že tato zpráva adresně kritizuje Českou republiku za to, že zde jedna z podvodných katalogových firem vyhrála některé soudní spory, které vedla proti svým obětem. Dlužno také zdůraznit, že Česká republika byla prvním a dlouho i jediným státem Evropské unie, kde si něco takového tato jinde poměrně známá nepoctivá katalogová firma dovolila. Opravdu není jiné východisko a musíme těmto nepoctivcům poskytovat takovýto servis?
Uveďme si jeden příklad z praxe. Poškozená malá firma se poměrně draze bránila proti zcela evidentně podjatému rozhodčímu nálezu a využila skutečně poctivě a důsledně všech prostředků, které jí náš právní řád poskytuje. Podala žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a soud jako první krok odložil jeho vykonatelnost. Podvodná katalogová firma však zamlčela, že takovéto řízení vůbec probíhá, a u jiného soudu požádala o exekuci, která byla zahájena zablokováním účtu povinného. Ten účet je i dnes přes okamžité odvolání zablokován a poškozené firmě tím vznikají nemalé škody. Vše je ovšem v souladu s naší aktuální právní úpravou, která není schopna postihnout takovou maličkost, jako jsou podvodníky organizované průtahy v řízení.
Sociální demokracie nyní předkládá první ze série nutných návrhů, které by dosavadní tristní situaci měly alespoň trochu zlepšit. Návrhy vycházejí důsledně z doporučení zprávy Evropského parlamentu a z osvědčených právních nástrojů zemí s obdobným právním systémem. Mám tím na mysli Rakousko. Návrh má především za cíl výrazně posílit postavení obětí katalogových podvodů u soudů a výrazně tak zvýšit jejich vůli k obraně.
Než začnou právní puristé namítat přílišnou kazuističnost některé části navrhované úpravy, rád bych uvedl, že dokud české soudy budou ochotny v některých případech uznávat tyto smluvní vztahy jako neodporující pravidlům poctivého obchodního styku, pak jsou takováto východiska z nouze nutná. Přiznejme si, v sousedním Rakousku, kde jsme tedy hledali vzor, tato právní úprava prostě funguje a v žádné jiné zemi se doposud lepší řešení nalézt nepodařilo. Jaký lepší argument bychom si přáli?
Tato právní úprava nesmí zůstat poslední. Kromě masivní osvěty zaměřené nejen na prevenci, ale i na poskytnutí dostatečných informací pro oběti, které se chtějí bránit, musí následovat další legislativní, ale zejména aplikační kroky, které umožní veřejnoprávní zásah vůči nepoctivým katalogovým firmám a jejich managementu. Předkladatelé jsou proto připraveni reagovat v rámci jednání příslušného výboru a ve druhém čtení na připomínky vlády a také zváží možnost doplnění této navržené úpravy o další potřebné instituty směřující ke komplexnějšímu řešení problému tzv. katalogových podvodů.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že tato problematika nemá stranickou nálepku, není právně složitá, ale je nesmírně důležitá pro tisíce živnostníků, veřejných institucí, občanských sdružení. Ti jsou dnes nejvíce postiženi nepoctivými praktikami tzv. katalogových společností. Prosím proto o propuštění návrhu do druhého čtení, přikázání k projednání ústavněprávnímu výboru a zároveň žádám o zkrácení lhůty pro projednání ve výboru o 30 dnů.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já vám děkuji, pane poslanče. Kdo další si přeje vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Paní poslankyně Eva Dundáčková. Vážená paní poslankyně, máte slovo. ***