(17.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla interpelace. Poprosím paní ministryni, kdyby se pustila do odpovědi. Prosím.

 

Ministryně zdravotnictví vlády ČR Dana Jurásková Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o téma, které projednáváme na půdě Poslanecké sněmovny už poněkolikáté, přestože jsem ve funkci poměrně krátkou dobu, dovolím si využít pravděpodobně veškerý čas, který mám k dispozici.

Ministerstvo zdravotnictví i vedení přímo řízených organizací, jimiž jsou krajské hygienické stanice, Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy, při koncepci řízení včetně oblasti podpory veřejného zdraví vycházejí a postupují zcela v souladu s programovým prohlášením vlády ze dne 17. ledna 2007 bodu 2, který se týká reformy veřejných rozpočtů, daní a daňové správy. Vláda se v tomto prohlášení zavazuje, že sníží počet zaměstnanců státní správy do roku 2010 nejméně o 3 % ročně a bude vycházet ze základny k 31. 12. 2006. Jelikož snižování počtu zaměstnanců Ministerstva zdravotnictví a jím přímo řízených organizací je plně v souladu s tímto dokumentem, dovolím si několik čísel.

Na konci roku 2006 bylo zaměstnáno na Státním zdravotním ústavu celkem 583 úvazků, počet zaměstnanců v tuto chvíli je 547 úvazků, to znamená ke konci roku 2009. Jedná se tedy o 36 úvazků méně než v roce 2006. V roce 2008 bylo převedeno na Státní zdravotní ústav ze zdravotních ústavů celkem 90 pracovních úvazků na 21 regionálních pracovišť podpory zdraví. Na konci letošního roku je na těchto pracovištích 58 úvazků a dalších 20 i na podporu zdraví je na centrálním pracovišti Státního zdravotního ústavu v Praze, tedy celkově aktivity v oblasti podpory veřejného zdraví zajišťují odborní pracovníci Státního zdravotního ústavu v počtu 78 pracovních úvazků, kteří jsou rozmístěni na 22 pracovištích. Provozní náklady spojené s činností těchto pracovišť jsou vysoké a jejich personální obsazení je na některých pracovištích v počtu jednoho až dvou pracovníků.

Hlavním cílem restrukturalizace a snížení počtu těchto terénních pracovišť je zejména zefektivnění jejich činnosti se zaměřením na týmovou práci. Od 1. března vznikne šest plně funkčních pracovišť podpory veřejného zdraví se sídlem v Praze, Plzni, Liberci, Jihlavě, Brně a Ostravě. Odborní pracovníci zde budou nadále formou týmové práce a ve spolupráci s dalšími 14 odbornými pracovníky pro oblast zdravotní politiky a podpory veřejného zdraví z jednotlivých krajských hygienických stanic realizovat veškeré aktivity, které vyplývají z naplňování strategických dokumentů vlády pro oblast veřejného zdraví, zejména z oblasti programu Zdraví 21.

Vedoucí úlohu strategií a řízení podpory veřejného zdraví má Ministerstvo zdravotnictví, které garantuje její naplňování jak činností přímo řízených organizací, tak podporou aktivit nevládních organizací, které se projekty v oblasti podpory zdraví také zabývají. Prostřednictvím dotačních programů, zejména dotačního programu Národní program podpory zdraví, projekty podpory zdraví a dotačního programu Národní program k řešení problematiky HIV, AIDS, Ministerstvo zdravotnictví současně dlouhodobě finančně podporuje, metodicky vede a odborně garantuje činnost celé řady nevládních organizací, které se podílejí na realizaci primární prevence a podpory veřejného zdraví prostřednictvím projektů zaměřených na prevenci nemocí a podporu zdravého životního stylu. Tyto nevládní organizace svými aktivitami v regionech doplňují a nadále budou doplňovat činnosti pracovišť podpory zdraví Státního zdravotního ústavu, který se zaměří zejména na realizaci aktivit celorepublikového a nadregionálního rozsahu, čímž nebude docházet k dublování aktivit ve vládních a nevládních sektorech.

Krajské hygienické stanice. V roce 2010 nedojde ke snížení počtu pracovníků, počet 2416 stanovený na letošní rok je dodržen. Krajské hygienické stanice mají zhruba 80 % odborných pracovníků a 20 % technicko-hospodářských. U krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť nedochází ke slučování pracovišť.

Já bych možná ještě na tomto místě ještě shrnula veškeré aktivity a veškeré kontakty, které jsme s Poslaneckou sněmovnou na toto téma měli.

Za prvé. Ministerstvo zdravotnictví informovalo opakovaně konkrétně pana poslance Hovorku jak písemně, tak ústně, byl zajištěn kontakt s vrchní ředitelkou Šedivou, která má na starosti krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy.

Za druhé. Poskytli jsme výboru pro zdravotnictví komplexní analýzu krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů jak odbornou, tak ekonomickou.

Za třetí. Projednávali jsme toto téma jako bod výboru pro zdravotnictví a dohodli jsme se za přítomnosti hlavního hygienika a vrchní ředitelky Šedivé, že bude uspořádán seminář na toto téma, aby mělo Ministerstvo zdravotnictví dostatek prostoru předložit všechny potřebné informace.

Na tomto místě jsme také odmítli jakékoliv osočování z toho, nebo spekulace o tom, že by snad poklesla v České republice primární prevence.

Za další. V prosinci jsem hovořila s řadou ředitelů krajských hygienických stanic a zdravotních ústavů. Vámi popisované problémy neznám. Jednání ve Zdravotním ústavu v Liberci proběhlo počátkem tohoto roku a nevím o tom, že by dál pokračovaly nějaké problémy. Co se výpovědí týče, ani tuto informace nemám.

Osobně jsem navštívila některá z těchto pracovišť a ani tam jsem nezaznamenala žádné vámi popisované problémy. Žádám vás proto prostřednictvím předsedajícího, pane poslanče, o poskytnutí konkrétních informací, abych na ně mohla zareagovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, ještě prosím pana poslance, aby na tohle teď zareagoval on. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Já jsem za všechny ty podklady, které jsme dostali, poděkoval. Vítám také tu iniciativu, aby byl seminář. Doufám, že na ten seminář budou pozváni jak zástupci hygienických stanic, tak zdravotních ústavů, Státního zdravotního ústavu a také akademičtí pracovníci a lékaři, kteří se zabývají primární prevencí.

Chtěl bych slyšet, proč je porušován zákon, proč dochází k redukci zdravotních ústavů, proč se přesunují pracovníci z těch ziskových zdravotních ústavů do těch neziskových, proč je jim odebírána laboratorní činnost, jestli má dojít následně k odprodeji laboratoří zdravotních ústavů, nemovitostí zdravotních ústavů, protože víme, že zákon nebyl změněn, zákon zůstal stejný. Mění se statuty těchto zdravotních ústavů. Já se ptám proč. Já jenom chci, aby ministerstvo postupovalo podle zákona a neřešilo vlastně řadu věcí nějakým volným výkladem tohoto zákona, nebo obcházením tohoto zákona.

Já se domnívám, že odpovědi, které vám zpracovávají vaši podřízení, nejsou úplně v pořádku. Ale o tom se určitě pobavíme na tom odborném semináři. A teď bych chtěl slyšet tu odpověď, která se týká porušování zákona, protože evidentně v zákoně je něco stanoveno a něco jiného se děje od 1. 1. 2010.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Prosím.

 

Ministryně zdravotnictví vlády ČR Dana Jurásková Vážený pane předsedající, já se obávám, že moje odpověď pana poslance neuspokojí, protože Ministerstvo zdravotnictví je přesvědčeno o tom, že zákon neporušuje, a to je zřejmě skutečně téma, které bude dobré otevřít při diskusi, kdy budeme na to mít více času, protože všechny úkoly, které ministerstvo má stanoveno zákonem 258, budou plněny, dokonce na úrovni, která je vysoce překračující evropský průměr. O tom jste byl koneckonců ujišťován i na jednání zdravotního výboru.

Mě se velmi dotýká spekulace, kdy primárně reorganizací v této oblasti je podsouváno Ministerstvu zdravotnictví, že tím hlavním cílem je prodej majetku. Já jsem již řekla, že se jedná o zefektivnění činnosti zdravotních ústavů i krajských hygienických stanic. Státní zdravotní ústav má pro rok 2010 o 20 % snížený příspěvek. Ministerstvo zdravotnictví má celou kapitolu krácenou řádově o desítky procent, takže nemá dostatek prostředků, aby mohlo financovat všechny činnosti. Proto jsme přesvědčeni o tom, že i koncentrace těch činností, jejich jaksi vyčištění a zúčelnění povede k tomu, že budou tyto ústavy plnit pouze funkci, kterou ze zákona plnit mají, a k tomu bude také potřeba menší objem finančních prostředků. Jen pro ukázku. Za poslední tři roky jsme uspořili v této oblasti téměř 600 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak a tohle zřejmě ukončí tuto interpelaci, kterou tedy můžeme opustit, a bude interpelovat pan poslanec Petr Bratský ministryni Danielu Kovářovou ve věci zakázek Ministerstva spravedlnosti pro advokátní kancelář bývalého ministra Pavla Němce. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Jenom říkám, že paní ministryně je dnes omluvena.

 

Poslanec Petr Bratský: Jsem si toho vědom. My jsme s paní ministryní hovořili. Ona se mi přišla omluvit a jsme domluveni, že mi odpověď zašle písemně, takže děkuji. Přesto přečtu interpelaci.

Vážená paní ministryně, vážení přítomní, koncem loňského roku vzbudila pozornost informace, že Ministerstvo spravedlnosti a jemu podřízené složky, například Vězeňská služba, ale i další, v minulosti uzavřely řadu smluv a zakázek s advokátní kanceláří, jejímž společníkem se záhy po odchodu ze své funkce stal jeden z vašich předchůdců, exministr Pavel Němec. Vy jste tehdy uvedla, že všechny smlouvy necháte prověřit a ty pro ministerstvo, případně vaše složky nevýhodné vypovíte.

Rád bych se proto po více než měsíci zeptal, jaké jsou dosavadní výsledky prověřování, v jakém celkovém objemu byly zakázky s advokátní kanceláří Němec, Bláha a Navrátilová uzavřeny a které z nich se ukazují jako nevýhodné, případně budou vypovězeny. Rovněž bych se vás chtěl zeptat, zda obdobně jako někteří vaši starší předchůdci v čele Ministerstva spravedlnosti, například Karel Čermák, Otakar Motejl, sdílíte názor, že jde v případě takto získaných zakázek o jednání možná legální, avšak neetické a vykazující znaky střetu zájmů. A také, zda si myslíte, vážená paní ministryně, že lze legislativně podobnému jednání do budoucnosti zamezit, například že by podobné smlouvy mohly být bez náhrad vypovězeny. Děkuji za vaši odpověď.***




Přihlásit/registrovat se do ISP