(17.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Budeme tedy hlasovat o přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 86, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 86, z přítomných 136 pro 121, proti 5. Návrh byl přijat.
Projednáme i návrh na zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů, a to v hlasování pořadové číslo 87, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti zkrácení lhůty k projednání? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 87, z přítomných 136 pro 74, proti 55. Návrh byl přijat.
I zde konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku a lhůta k projednání byla určena na 30 dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji paní zpravodajce a končím i bod 38.
Budeme pokračovat podle schváleného pořadu schůze, a to bodem 39, který byl jako třetí v pořadí zařazen na dnešní odpolední jednání.
39.
Návrh poslanců Václava Votavy, Jeronýma Tejce a dalších
na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 40/2009 Sb.,
trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb.
/sněmovní tisk 955/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Navrhovatelé žádají, aby bylo projednáno podle § 90 odst. 2. Upozorňuji na to a zatím nemám doručenou žádnou listinu, která by neumožňovala toto projednat ve zkráceném řízení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 955/1.
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali pan Václav Votava a paní poslankyně Eva Dundáčková, která je zpravodajkou pro prvé čtení. Zároveň prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Václav Votava. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pane premiére, vládo, dovolte mi, abych odůvodnil a provedl vás návrhem, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona 306/2009 Sb., tisk 955.
Tato novela řeší dva okruhy problémů. Jednak je to řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, za druhé je to řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění.
Nový trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., který vstoupil v účinnost k 1. lednu 2010, obsahuje podobně jako trestní zákon z roku 1961 ohrožení pod vlivem návykové látky. Podle základní skutkové podstaty tohoto trestného činu je trestný ten, kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou školu na majetku. Uvedené jednání jednotlivce podle zákoníku z roku 1961 však bylo trestné i při nedbalostním zavinění pachatele, kdežto podle nového trestního zákoníku z roku 2009 má být trestné jen při jeho úmyslném zavinění. Navrhovatelé se domnívají, že s ohledem na vyšší míru společenské škodlivosti těchto činů je na místě zachovat jejich trestnost i ve formě nedbalostního jednání.
Základní skutková podstata trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky se doplňuje tak, aby za tento trestný čin byl odpovědný i ten, kdo jej spáchal ve formě nedbalostního zavinění.
Podle § 15 zákoníku z roku 2009 je trestný čin spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí - nedbalost vědomá, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl - jinak také nedbalost nevědomá.
Zavádí se také zvláštní skutková podstata do ustanovení § 274 zákoníku z roku 2009, který upravuje trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Podle ní bude trestný každý, kdo bude ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, řídit vozidlo, za okolnosti, že by touto činností mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Za druhé, bude řídit vozidlo bezprostředně po požití návykové látky, to jest aniž by nutně musela být jeho způsobilost k této činnosti vyloučena.
Jak ukazují policejní statistiky, je spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky časté zejména při řízení vozidel motorových i nemotorových a v této oblasti také tato trestná činnost působí největší ztráty na životech či poškození zdraví, ať už jde o pachatele, jeho spolujezdce nebo ostatní účastníky silničního provozu.
Podle úpravy v trestním zákoníku nadto ke spáchání tohoto trestného činu je vyžadováno vždy úmyslné zavinění, k trestnosti tedy nestačí na rozdíl od úpravy předchozí zavinění z nedbalosti. Navrhovatel je přesvědčen, že postih pachatelů tohoto protiprávního jednání podle úpravy obsažené v zákoníku z roku 2009 je nedostatečný a neodpovídá vysoké míře škodlivosti těchto činů pro společnost.
Starý trestní zákoník z roku 1961 obsahoval mezi trestnými činy obecně nebezpečnými rovněž skutkovou podstatu trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. Byl to § 180d. To bylo zavedeno od 1. července 2006. Tohoto úmyslného trestného činu se dopustil ten, kdo řídil motorové vozidlo, ačkoliv nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákona, kterým je zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Trestem bylo odnětí svobody až na jeden rok, nebo peněžitý trest, nebo zákaz činnosti. Nový trestní zákoník, který vstoupil v účinnost k 1. lednu 2010, však bohužel skutkovou podstatu tohoto trestného činu nepřevzal. Řízení bez řidičského oprávnění tak bude postihováno pouze jako přestupek.
Nová, resp. staronová skutková podstata trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění se včleňuje do hlavy o trestných činech obecně nebezpečných. Nová skutková podstata trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění je formulována zcela stejně, jako bylo znění skutkové podstaty tohoto trestného činu obsaženého v bývalém trestním zákoníku z roku 1961, včetně následných úprav.
Jak ukazují policejní statistiky, je páchání trestného činu řízení bez řidičského oprávnění častou příčinou závažných dopravních nehod, mnohdy se smrtelnými následky či následky na zdraví pachatele, spolucestujících i ostatních účastníků silničního provozu. Navrhovatel je proto přesvědčen, že postih pachatelů tohoto protiprávního jednání pouze a jen v přestupkovém řízení neodpovídá vysoké míře škodlivosti těchto činů pro společnost a vyžaduje i sankci uloženou v řízení soudním. Druhým cílem novely je tedy zachovat v platnosti úpravu, která byla v předchozím zákoníku, a to postih řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění. ***