(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Děkuji panu poslanci Nečasovi. Mám dvě faktické poznámky. První je poznámka kolegy Opálky, který se přihlásil elektronicky. Má tedy přednost před druhou faktickou poznámkou kolegy Urbana. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pak řádně přihlášená paní kolegyně Hašková po faktických poznámkách. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl jen krátce reagovat na vystoupení kolegy Nečase. Víte, to je problém. Tady se vyprodal obrovský majetek celého státu, přitom se vytvořil obrovský dluh, státní, veřejné dluhy a nakonec se apeluje, aby ti nejslabší vlastně byli na tom ještě hůř, než byli loni. A s tím samozřejmě mám problém, protože ti, kteří si mohou utrhnout něco od svých příjmů, tak těm se zabezpečily rovné daně, stropy na odvody na pojistné systémy atd. Takže toto zcela jasně odmítá klub KSČM. Je třeba hledat úspory na jiné straně.
A druhá poznámka k problematice České správy sociálního zabezpečení. Ano, je to pravda. Není tam situace jednoduchá, protože Poslanecká sněmovna nerespektuje technologické lhůty. Ale vzpomeňme si, prostřednictvím pana předsedajícího apeluji na kolegu Nečase, na rok 2006, kdy se přistupovalo z pozice nové vlády k odkladu zákona o nemocenském pojištění. Česká správa zainvestovala finance, my jsme to zastavili, museli se vrátit zpátky do režimu, s kterým vlastně už nepočítali, něco to stálo, a jsem zvědav, jestli to nebude i něco stát, protože z té doby vlastně je dneska provalený problém záloh a jejich placení nebo neplacení v roce 2007. Takže když už apelujeme na to, abychom se chovali k České správě seriózně, já s tím souhlasím, ale měli bychom vzpomenout i na vlastní chyby. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega Milan Urban a poté řádně přihlášená paní kolegyně Hašková. Po té pan poslanec Carbol. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, mě zvedla ze židle velká starost pana poslance Nečase o důvěru mezinárodních finančních institucí v Českou republiku a v její financování. Víte, já jsem si myslel, že v době hospodářské recese jsou dvě možnosti. Buď nedělat nic, a to jsem považoval za roli Občanské demokratické strany, tedy čekání na nějaké globální ekonomické oteplování, anebo se snažit v době hospodářské krize za prvé rozložit spravedlivě náklady, které jsou s tím spojené, na všechny občany, a za druhé hledat nějakou hospodářskou strategii, která nás povede rychlejšími tempy ven z této krize. Pochopil jsem, že existuje ještě jedna varianta. Kromě nedělat nic nebo se snažit dělat něco je tu ještě varianta škodit. A řeknu, proč si to myslím. Jestliže pan poslanec Nečas má na jedné straně starost, velkou starost o důvěru mezinárodních finančních institucí v Českou republiku, pak nemůže říkat veřejně slova, že brzy dojde k bankrotu v České republice. Pak Miroslav Kalousek nemůže říkat, že nás brzy čeká protektorát Mezinárodní měnové unie. Pak kolegové, ani jeden ani druhý, nemohou obhajovat ten vylhaný rozpočet z loňského roku, kdy bylo na začátku roku jasné, že 38 miliard je nesmysl pro českou ekonomiku. Takových příkladů bych mohl říct velmi mnoho.
Myslím si, že mít starost o důvěru mezinárodních měnových institucí či investorů v zahraničí je důležitá věc, ale je také potřeba pro to něco udělat. Kritizovat tady všechno možné, kritizovat vše, co se snaží udělat vláda či co se snaží navrhovat sociální demokracie, je samozřejmě možné, ale pak jste v totální opozici, pak mi vaše starost o důvěru kohokoliv v Českou republiku připadá jako laciný trik.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Monika Hašková, připraví se pan kolega Carbol. Paní kolegyně, máte slovo. Prosím.
Poslankyně Monika Hašková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, my tady dnes celou dobu hovoříme o dluhu, o deficitu, o reálném riziku bankrotu, kam by nezodpovědné kroky vedly atd. Hovoříme tady především také o zodpovědnosti a o nezodpovědnosti.
Já si dovolím teď jedno takové velmi polopatistické sdělení. Dovolím si vypůjčit parafrázi na tituly filmů Ireny Pavláskové Čas dluhů, Čas sluhů. To, proč tady tolik brojíme proti těm dluhům, to, proč je považujeme za tolik nebezpečné, je nejen to, co všechno tady zaznělo, ale také především to, že když člověk se zadlužuje, jak tady zaznělo, z jedné miliardy za 20 let 2,5 miliardy zpátky - kdo z nás by takovéhle půjčky bral jako soukromá osoba? Kdo by takhle chtěl vystupovat a jednat? Kdo by neměl strach, jak ty násobky splatí? A především, a to je to polopatistické sdělení: Prosím, když tady někdo hovoří o té zodpovědnosti, představme si, kolik věcí se dá pořídit za ty vyhozené peníze, za tu dluhovou službu, za ty úroky. Říkáme, že chceme zajistit a podpořit ty skupiny obyvatelstva, tamty skupiny obyvatelstva, že chceme udělat něco pro důchodce. Kolik by se dalo jenom postavit domovů důchodců za ty zcela vyhozené a umořené peníze, které půjdou potom na to, abychom ten dluh vůbec nějakým způsobem splatili a udrželi! Prosím, mysleme na to. To jsou ty konkrétní věci. A o to nám jde, aby se ty peníze nevyhazovaly, ale užívaly tak, jak zdá se, tady je ten konsensus v tom, že to všichni myslíme dobře. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Monice Haškové. Nyní zatím poslední, řádně přihlášený pan kolega Carbol. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Carbol: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a vážení kolegové, já předpokládám, že dneska bude pan premiér České republiky Fischer dobře usínat, protože tady slyšel ujištění o tom, jak velkou podporu má jeho vláda.
Ale já bych chtěl hovořit o něčem jiném. Tady jsme byli obviněni jako poslanci KDU-ČSL, že jsme levice. Tak bych se k tomu chtěl jasně vyjádřit, protože mě to ani tak jako nestraší možná jak kolegu, který o tom mluvil. My jsme ryzí pravice. Uvedu to na příkladu. (Smích v sále.) V roce 2006 jsme před volbami slibovali zvýšení rodičovského příspěvku na 7800 měsíčně a teď v této době podporujeme navrácení mateřské na úroveň roku 2009. Druhý příklad. V roce 2006 jsme prosazovali dvě sazby daně z příjmu, stejně jako to máme nyní v našem volebním programu KDU-ČSL. Tak to jenom, abychom si řekli, že KDU-ČSL není žádná levice. Ale na druhé straně - pane kolego Doktore prostřednictvím předsedajícího - mně by to nevadilo. Budu klidně levice, když půjde o to, odstranit chybu, která se stala. A ta chyba, že se stala s tou mateřskou, o tom tady se hovoří zleva zprava. Takže jestliže mohu tu chybu odstranit, tak to prostě udělám.
Co se týče druhého návrhu, ošetřovné, ten poslanci a poslankyně KDU-ČSL nepodpoří.
A když se tady hovoří o tom, že nejsou peníze, že zvyšujeme schodek státního rozpočtu, tak bych chtěl připomenout situaci, která tady byla při schvalování státního rozpočtu v prosinci, kdy jeden z našich kolegů jen tak lehce se podíval do rozpočtu a našel tam dvě miliardy na medvěda. Tak já myslím, že za 1,5 miliardy na tu mateřskou, dorovnání, tam určitě bude.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Carbolovi, poslednímu přihlášenému do rozpravy. Rozpravu končím, protože žádnou přihlášku nevidím. Budeme pokračovat vzhledem k tomu, že došlo k vetu na projednávání podle § 90 odst. 2 běžným způsobem, to znamená, že se nejdřív zeptám na závěrečná slova.
Ještě v rozpravě, jsem tolerance sama, zástupce navrhovatelů. Prosím. Pan poslanec Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Já se omlouvám, ale já jsem to signalizoval už v úvodním vystoupení, že chci navrhnout u obou tisků zkrácení doby na projednání na 30 dnů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Mám poznámku od paní místopředsedkyně Talmanové, že tomu tak opravdu je. Je to poznamenáno v protokolu, takže ano v rozpravě je tento návrh podán. ***