(Jednání pokračovalo ve 14.48 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, vážení členové vlády, dovolte mi zahájit odpolední jednání 67. schůze Poslanecké sněmovny. Než přikročíme k pevně zařazeným bodům, dovolím si rozšířit omluvy z našeho dnešního jednání o omluvu pana ministra Jana Dusíka.
Na úvod si dovolím zrekapitulovat rozhodnutí Sněmovny o pevném zařazení patnácti prvních čtení pro dnešní odpoledne a jednoho čtení druhého a sdělit vám alespoň pořadová čísla jednotlivých bodů, tedy 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46 a tak dále. Po těchto prvních čteních, až do bodu 50, potom ještě jedno první čtení 58 a druhé čtení bod číslo 36. Abychom věděli, jak bude vypadat naše dnešní odpoledne.
Mohu tedy přikročit k projednávání prvního pevně zařazeného bodu, kterým je
37.
Návrh poslance Zdeňka Škromacha a dalších na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem
zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010
/sněmovní tisk 946/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 946/1.
Prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Zdeněk Škromach. Hlásí se předseda vlády. Pane premiére, přejete si vystoupit ještě před zahájením tohoto bodu k celému bloku? Ano. Dámy a pánové, ještě před zahájením, tedy respektive úvodním slovem navrhovatele k sněmovnímu tisku 946 se o slovo přihlásil předseda vlády České republiky pan Jan Fischer, kterému tímto slovo udílím.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předpokládám, že všichni víte, proč jsem se přihlásil o slovo.
Začínáte projednávat sérii předloh, jejichž případné přijetí bude mít nezanedbatelný dopad na státní rozpočet. Moje odmítavé stanovisko k těmto návrhům je všeobecně známo, deklaroval jsem ho veřejně, deklaroval jsem ho po každé ze šesti schůzek s předsedy politických stran, s nimiž jsem na toto téma jednal. Přesto mi dovolte stručně vysvětlit důvody, které mě k tomuto postoji vedou.
Možná vás mnohé překvapí, ale souhlasím s těmi, kteří argumentují, že některá opatření v balíčku, který vláda prosadila koncem minulého roku a která si Sněmovna osvojila původně, jsou pro dotčené skupiny obyvatel nepříjemná a bolestivá. Ostatně vláda nikdy neříkala nic jiného. Jsem ale přesvědčen, že česká veřejnost byla připravena tato otevřená slova přijmout s plným pochopením.
Zejména snížení peněžité pomoci v mateřství může být a určitě je pro určité sociální skupiny opravdu tíživé. Uznávám i argument, že 1,5 miliardy Kč, které jsme zpřísněním podmínek pro čerpání mateřské dovolené získali, by se možná v rozpočtu dalo ušetřit méně bolestivým způsobem. Všechny tyto argumenty zazněly nicméně ve vládě, když předmětný poslanecký návrh projednávala. Přesto ale ani jeden z těchto argumentů podle mého soudu není důvodem, abyste navržené změny ve vyplácení mateřské schválili.***