(12.20 hodin)
Poslankyně Věra Jakubková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, členové vlády a osazenstvo klubu číslo 5, já bych se nejprve vyjádřila k předřečníkům.
K návrhu Pavla Hojdy. Myslím, že jeho návrh zachovává penězovody v systému. Nemá za úkol stavět rychlé, levné a kvalitní silnice a dálnice, má za úkol pouze proinvestovat peníze.
Vystoupení Ondřeje Lišky zkrátí mé vlastní vystoupení. A jsem upřímně ráda, že zelení si konečně vzpomněli na svou odborně zdatnou dopravní sekci, s níž jsem ráda a intenzivně spolupracovala, a prezentují výstupy její práce veřejně.
Ráda bych se také vyjádřila ke kolegovi Plachému, a to k vodním stavbám, u kterých se předpokládá financování priority 6 operačního programu Doprava. Bude-li Ministerstvo dopravy argumentovat, že vodní projekty budou financovány z OPD až do výše 85 % a že priorita 6, zvýšení multimodality v nákladní přepravě a zlepšení vnitrozemské vodní dopravy, je součástí schváleného OPD, a že pokud nebudou projekty na vodě realizovány, peníze nebudou vyčerpány, já budu protiargumentovat: Když je projekt nesmyslný, tak není důležité, kdo jej platí, ale to, aby se peníze použily účelněji. Například na multimodální logistická centra, vlečky, několik set chybějících obchvatů, zabezpečení několika tisíc železničních přejezdů, modernizaci nejvytíženější příměstské železniční jednokolejné trati v České republice Praha - Hostivice - Kladno s odbočkou na letiště Ruzyně a desítky dalších projektů. Peníze z priority 6 lze převést na projekty priority 4, zlepšení dopravy na silnicích první třídy mimo TEN-T, např. na chybějící obchvaty, nebo projekty priority 2, zlepšení železniční dopravy na síti mimo TEN-T, tedy modernizaci mimokoridorových tratí, zabezpečení přejezdů a tím zvýšení plynulosti a bezpečnosti železniční i silniční dopravy. Převod podléhá souhlasu Evropské komise, ale nepředstavuje problém s ohledem na menší společenský přínos vodní dopravy v podmínkách České republiky, zde zejména pro rekreaci.
Bude-li Ministerstvo dopravy nebo vodoposlanci namítat, že vodní, byť jen rekreační doprava přináší podporu turistiky a nových pracovních míst, tak já na to: zastánci vodních staveb asi žijí v jiném světě, když požadují tyto investice při tak hrozné zaostalosti silniční sítě a ještě větší zaostalosti železniční sítě. Lidé jezdí rozhrkanými motoráky i jen desetikilometrovou rychlostí, protože tam nejsou zabezpečené železniční přejezdy, a mimo přejezdy rychlostí 30 až 50 km za hodinu. Nejsou jednotky milionů na světelnou signalizaci na přejezdy. Nejsou statisíce na výměnu ztrouchnivělých pražců. Jsou stanice, kde chybí zabezpečovací zařízení a výpravčí tam při křižování vlaků musí sednout na kolo a jet několik set metrů na konec stanice, ručně přehodit výhybku a jet zpátky, a takové křižování pak trvá i 15 minut a lidé cestující do práce čekají ve starém motoráku. Jedná se přitom o veřejnou dopravu pro denní dojíždění lidí do práce, do škol a na úřady. To je podpora v zaměstnanosti - kvalitní veřejná doprava, ne rekreační doprava.
A teď jen prosím chvilinku, neb se mně tady rozsypal můj příspěvek, hned to dám do pořádku...
Vážené dámy a pánové, ministr dopravy pan Gustáv Slamečka podle vlastních slov považuje má vystoupení k rozpočtům SFDI za jakýsi lakmusový papírek. Ověřuje si při něm, a cituji, zda je v pořádku. Aby nenastala mýlka, mám na mysli ten rozpočet, pochopitelně. V tom se shodneme. I já chci, aby rozpočet SFDI byl v pořádku. Jenom je stále nejasné, jaký pořádek má pan ministr na mysli. Stalo se totiž veřejným tajemstvím, že pořádek, který panuje při rozdělování peněz na investice v dopravě, nekoncepčností jejich výběru a předražováním zakázek, kterými jsou realizovány, vlastně žádným řádem není. Je to dlouho kritizovaný neřád. Proto se ozvu vždy, když úředníci, kteří byli povoláni k tomu, aby spravovali tento stát, jednají, jako by rozpočet tohoto státu byl jejich pořádek, a nikoliv pořádek lidí této země. Udělala jsem to před třemi lety, potom každý rok. A protože se toho zase až tolik nezměnilo, kromě toho, že pan Gustáv Slamečka se z ředitele SFDI, tedy z člověka, který rozpočet utrácí, stal ministrem, tedy člověkem, který zajišťuje, aby se měšec fondu zase naplnil, musím to udělat i dnes.
Dříve než se přihlásím ke svým pozměňovacím návrhům a přednesu jejich zdůvodnění, shrnu námitky a vysvětlím svůj kritický postoj k rozpočtům SFDI v tomto volebním období. Rozpočet na rok 2010 je posledním, k němuž se vyjadřuji z pozice poslankyně, neboť je notoricky známo, že jsem ještě před vstupem do Sněmovny své politické angažmá omezila jedním volebním obdobím. Pro přesnost a úplnost uvádím, že jsem v roce 2006 kandidovala za Stranu zelených bez politické příslušnosti a v současné době nejsem členkou žádné politické strany ani poslaneckého klubu.
Zelení ve volebním programu slibovali: Změníme poměr investic do silnic ve prospěch rekonstrukcí a modernizací těch stávajících. Co nejvíce nákladní dopravy převedeme na železnici. Podpoříme raději stavbu moderních dvoupruhových silnic, které budou hotovy za pět let, než dálnice, jejichž stavba trvá 50 let. Topolánkova vláda se v koaliční smlouvě zavázala vypracovat harmonogram výstavby dopravní infrastruktury a určit v něm priority jednotlivých staveb dle jejich dopravního a ekonomického přínosu a vlivu na životní prostředí. Bohužel, tady končí úspěchy zelených v oblasti dopravy.
Ministr dopravy Aleš Řebíček nevyužil tzv. multikriteriální analýzu, kterou nechala vypracovat předchozí vláda, a nestanovil na základě výsledků této analýzy priority v dopravních investicích. Rozhodl, že bude pokračovat ve stavbách dálnic podle plánu ze 70. let minulého století i minulého politického zřízení, přestože hrozilo, že stát utratí desítky miliard na nepotřebné stavby, např. dálniční úsek na D47 na polské hranice. A ty, na něž lidé čekají, např. rychlostní silnici z Hradce Králové do Olomouce, ty zůstanou pominuty. Je možné, že měl Aleš Řebíček příliš mnoho starostí se svými domy v Toskánsku či Dubaji anebo se svou firmou Viamont, vlastnictví jejichž akcií odmítl vyvrátit, a proto byla většina kompetencí na Ministerstvu dopravy svěřena podnikateli s odpady se středoškolským vzděláním Jiřímu Hodačovi. Ministr měl k němu tak velkou důvěru, že netrval ani na bezpečnostní prověrce a učinil jej prvním náměstkem, jak s oblibou říkával, pro špinavou práci. Ministr Řebíček brzy svůj tým obohatil o bankéře pana Gustáva Slamečku a svěřil mu vedení SFDI. A na dnešní průšvih bylo zaděláno. Dnešní průšvih je nedostatek peněz ve fondu na výstavbu dopravní infrastruktury.
Pan ministr Slamečka mě označil za lakmusový papírek. Podívejme se tedy, jak dopadly mé námitky z uplynulých let.
S odstupem času můžeme konstatovat, že pozměňovací návrhy, které jsem podala, byly opodstatněné. Ze staveb, které jsem navrhovala nefinancovat, např. R52, R55, R1 severozápadní část pražského okruhu přes Suchdol, D3 přes Posázaví, v návrhu na rozpočet SFDI na rok 2010 tyto stavby nejsou vedeny. ***