(11.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mám tady sice faktické poznámky pana místopředsedy Zaorálka, pana poslance Křečka a pana poslance Urbana, ale protože hlasování Sněmovny o tom, jak se bude řídit dnešní pořad schůze, už je dáno, přerušuji tento bod, aniž bychom vyčerpali rozpravu, a budeme se tímto bodem zabývat jako přerušeným po případném skončení bodu číslo 165.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny byl zařazen bod
165.
Současná situace na Nejvyšším kontrolním úřadu
Po skandálním stavu, který se stal, je potřeba, abychom rozhodli o tom, jak bude tento bod probíhat.
Nejdříve je potřeba hlasováním rozhodnout o souhlasu s přítomností prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala při projednávání tohoto bodu. Podle § 52 odst. 3 jednacího řádu naší Poslanecké sněmovny se mohou jednání zúčastnit i další osoby, projeví-li s tím Sněmovna souhlas. Předsedající jim může udělit slovo. To je první věc, kterou musíme rozhodnout, abychom řádně mohli zahájit tento bod.
O návrhu, který jsem přednesl, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 209, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s přítomností prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 209. Z přítomných 154 bylo pro 114, proti nikdo. Pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal je tady, protože bude o něm jednáno, vezme si místo u stolku zpravodajů. Prosím, pane prezidente.
Na lavice vám byl rozdán materiál k tomuto bodu. Prosím předsedu kontrolního výboru Poslaneckého sněmovny Vladimíra Koníčka, aby se ujal slova. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil se situací, do které se dostal kontrolní výbor a tím pádem i Poslanecké sněmovna v otázce kontroly hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu.
Na své 59. schůzi dne 12. června 2009 přijala Poslanecká sněmovna usnesení č. 1278, ve kterém pověřuje kontrolní výbor ve smyslu § 33 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, kontrolou hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu kapitoly 381 NKÚ. Kontrolní výbor následně na své 47. schůzi dne 2. října 2009 přijal usnesení č. 337, ve kterém ustanovuje v souladu s kontrolním řádem kontrolního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky šestičlennou kontrolní skupinu poslanců, kterou pověřil provedením kontroly hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu. Dále kontrolní výbor schválil poslance Libora Ježka vedoucím kontrolní skupiny a schválil také, že pověřená kontrolní skupina může provést vybrané úkony prostřednictvím vybraného uchazeče z výběrového řízení.
Na konci listopadu uzavřela Kancelář Poslanecké sněmovny smlouvu s firmou KPMG Česká republika, audit, s. r. o. V pátek 4. prosince vedoucí skupiny zaslal na NKÚ oznámení o zahájení kontroly dne 8. prosince a požádal o připravení některých dokumentů k tomuto datu. V úterý dne 8. prosince se na NKÚ dostavila skupina poslanců zmocněná k provedení kontroly a zahájila kontrolu. Pan prezident hned v úvodu odmítl součinnost s odůvodněním, že situace neodpovídá ústavě, že proces kontroly není nastaven žádným zákonem, jen usnesením kontrolního výboru.
Stanovisko pana prezidenta z úterý vám bylo rozdáno na lavice, takže máte sami možnost posoudit důvody odmítnutí součinnosti ze strany pana prezidenta.
Současný stav jsme nechali posoudit právníkům a mám k dispozici tři právní stanoviska, která se shodují na tom, že postup Poslanecké sněmovny a jejího kontrolního výboru byl plně v souladu se zákonem, naopak ten, kdo porušil zákon, je prezident Nejvyššího kontrolního úřadu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi kontrolního výboru Vladimíru Koníčkovi a otevírám rozpravu, a to nejdříve všeobecnou. O slovo se přihlásili zatím písemně pan poslanec Libor Ježek a pan poslanec Jaroslav Fiala. Slova se ujme pan poslanec Libor Ježek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, každá instituce, každý ústavní činitel v jakékoli vyspělé demokratické zemi podléhá kontrole a musí nést důsledky svých činů. Stejně tak i náš Nejvyšší kontrolní úřad, přestože je institucí nezávislou, podléhá kontrole činnosti a hospodaření a jeho zaměstnanci nesou za toto hospodaření zodpovědnost.
Již několik měsíců se hovoří o podezřeních, která činnost Nejvyššího kontrolního úřadu provázejí. Jsou to podezření závažná. Nejen proto, že se jedná o milionové částky ze státního rozpočtu, ale především proto, že oslabují důvěru v nezávislost a spravedlivost Nejvyššího kontrolního úřadu a tím oslabují, a dokonce bych řekl ohrožují ústavní pořádek a důvěru občanů v demokracii a její principy.
Každý státní orgán podléhá kontrole a zodpovídá se ze své činnosti. To je základní demokratický princip a Nejvyšší kontrolní úřad není výjimkou. Institucí, která vykonává autoritativní dozor nad hospodařením Nejvyššího kontrolního úřadu, je právě Poslanecká sněmovna.
Nejsme soudci, abychom vynášeli rozsudky a udělovali tresty. Náš legitimní požadavek, který se opírá o zákon, je, aby Nejvyšší kontrolní úřad umožnil rychlou a účinnou kontrolu svého hospodaření, která závažná podezření buď potvrdí, nebo jednoznačně vyvrátí. Tuto kontrolu umožňuje zákon a je na nás, na poslancích, jaký při pří zvolíme postup. Žádný kontrolní řád, jak mylně uvádí prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, není třeba, neboť pro takovou kontrolu platí obecně právní principy, které její správnost a nezaujatost zajišťují. Obecně právní principy, na které se odvoláváme, zahrnují a překračují právní purismus, jejž ve své argumentaci využívá pan František Dohnal. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu však v rozporu se zákonem a s obecně právními principy autoritativní dohled nad hospodařením znemožnil. Tím nejen nevyvrátil nesmírně závažná podezření, ale ohrozil důvěryhodnost Nejvyššího kontrolního úřadu i ústavního pořádku samotného a podle mého názoru porušil své povinnosti dané zákonem.
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, situace v Nejvyšším kontrolním úřadu je znepokojivá a neudržitelná. Je proto zcela nezbytné, aby Nejvyšší kontrolní úřad bez prodlení umožnil kontrolu své činnosti a hospodaření, je nezbytné, aby jednání prezidenta Dohnala, které má všechny znaky kárného provinění a kterým porušil své zákonné povinnosti, přezkoumala kárná komise Nejvyššího kontrolního úřadu. ***