(13.40 hodin)
(pokračuje Rath)
Názory tam předkládáme, tříbí se a opracovávají se a mění se v čase. To je přece správné a normální. To vy kritizujete a ukazujete a na tom dokazujete, že někdo je tak hrozný, že o něčem někdy diskutoval. Chápu, v ODS se nediskutuje, tam se jen plní rozkazy. Tam musí každý mít stejný názor. Jednou podle Klause, podruhé podle Topolánka, kdo jde jinak, nejde s vámi, šup, popravit!
V normální společnosti se vede ale diskuse a názory se tříbí. To je běžné. Ale víte, co je rozdíl a v čem je ten rozdíl? Směšovat tuto svobodnou debatu a diskusi, kterou může vést každý kdykoli kdekoli, zde, v lékařské komoře nebo někde jinde, a zapomenout na podvod na lidech. Podvod na lidech udělal váš předseda pan Topolánek tím, že podepsal smlouvu s voliči a tuto smlouvu záměrně porušil. To znamená on ji dokonce podepisoval v době, kdy ji nechtěl splnit. Protože co říkal? My nemůžeme voličům říci, co budeme dělat, protože by nás nikdo nevolil. To jsou slova vašeho předsedy. Čili nazvěte ho pravým jménem!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Rád bych, pokud se hlásíte k faktické poznámce, abyste dodrželi čas. Chápu pana Borise Šťastného, že se přihlásil k faktické poznámce? Ano, pak můžete vystoupit hned. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Boris Šťastný: Děkuji, budu jen stručně reagovat na svého předřečníka, prostřednictvím předsedajícího. Pane kolego Rathe, já se na vás nezlobím, já prostě pouze jsem... já se ztotožňuji s tím, co jste říkal před těmi lety. Nemyslím si, že to je tříbení názorů. Tříbení názorů je určitě v diskusi, když si o tom povídáme a hledáme nějaké řešení. Ale když jednou řeknu do novin, a opakovaně, že jsem pro regulační poplatky, tak já budu říkat navěky, že jsem pro regulační poplatky, protože jim věřím. Ale nemůžu říkat, že jsem pro ně, a pak za pár let už zase nejsem. To je asi špatně, že?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Miroslav Opálka, připraví se pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo, vzhledem k času budu taky stručný. Chtěl bych podtrhnout tu skutečnost, že opravdu nejde o regulaci, ale o hledání, jak nalít do systému zdravotnictví více peněz. Protože kdyby šlo o regulaci, tak jsme nemuseli, když jsme novorozence a pediatry vyloučili z těchto poplatků, hledat, jak jim nalít jinudy peníze, o které přišli.
Ale problém je taky v tom, že řada předpisů na léky je hledání diagnózy nemoci. A tak třeba u tlaku se hledá několik léků postupně, který bude tomu pacientu vyhovovat. A on každý pokus lékaře musí zaplatit. V tom vidím problém. A problém jedné diagnózy není problém 30 korun. Já vám uvedu jeden příklad. Problémy se sluchem, návštěva svého lékaře, v tomto případě mám na mysli praktického lékaře, 30 korun a poukaz k vyšetření na ORL. Přijde na ORL, zaplatí 30 korun za vyšetření a v lékárně dvakrát 30 korun za dva léky. Za nějaký čas na doporučení jde na neurologii, protože to může být problém ještě jiný, tam zaplatí se dalších 30 korun a dozví se, že léky na ORL nebudou dobré, a zaplatí dalších dvakrát 30 korun v lékárně za léky. Ty zas nepomůžou, takže za nějakou dobu zaplatí 30 korun u neurologa a ten ho pošle na různá vyšetření, CT a jiná. Tam naštěstí neplatí. Takže zatím je to za jednu diagnózu 210 korun a ještě se nedopátral nějakého zlomu ve svém zdravotním stavu. Takže ne vždy to je jenom o 30 korunách. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Opálkovi. Nyní se přihlásil do rozpravy pan poslanec Jaroslav Krákora. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krákora: Děkuji, pane místopředsedo. Už je mi to skoro až trapné, protože diskuse o poplatcích je tady tak dlouhá a tolik měsíců trvající, že už všechno skoro bylo řečeno. Ale já chci říci, že není pravda, prostřednictvím pana předsedajícího, co tady kolega Boris Šťastný, kterého si taky vážím, řekl, že my třeba nemáme žádnou alternativu. My jsme řekli jasně: zrušením zastropování se dá získat sedm, osm, někdo uvádí devět miliard. Kdežto regulačními poplatky taky uvádíte cifry v rozmezí pěti deseti miliard úspor, ale jsou tam často v tom započítány i zisky samozřejmě soukromých ordinací a to si myslím, že do úspor nepatří. Takže ta faktická úspora z regulačních, když již se tomu říká regulační poplatky, může být někde mezi 3 až 5 miliardami.
Regulační poplatek, jak již tady bylo řečeno, v lékárně, v lékárně regulační poplatek nereguluje vůbec nic. Navíc zmatený systém doplatků a poplatků není jasný nejenom pacientům, ale často ani lékařům anebo jiným odborníkům v lékárenství. Takže rozhodně se tohoto systému, co se týče regulačních poplatků, nemůžeme zastat, jsme proti tomu, bylo tady řečeno jenom o kolegovi Rathovi, spoluautoři jsme my ostatní. My jsme nikdy nechtěli zavádět, konkrétně třeba já, žádné poplatky a vždycky jsem tvrdil, že medicína má být bez poplatků.
Limitujícím je to, jak již tady bylo řečeno, regulační poplatky pro zvláště pediatrické pacienty, kde jsou vícečlenné rodiny, a důchodce, nízkopříjmové skupiny. A ještě nikdy tady nebyla skupina matka samoživitelka zmíněna se dvěma až třemi dětmi. Matek samoživitelek je v České republice kolem 250 tisíc, z toho víc než 25 tisíc má víc než tři děti. A ze své vlastní praxe, protože v pondělí se vždycky snažím ordinovat, se mi již několikrát stalo, že se matka ještě před 1. dubnem 2009, kdy jsem jí ošetřil čtyři nebo pět dětí, vrátila a řekla mi: Pane doktore, já na ty léky, na ty doplatky a poplatky nemám. Takže určitě pro některé pacienty nebo skupiny pacientů je to limitující.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Faktická poznámka pana zpravodaje, poté řádně přihlášená paní poslankyně Dagmar Molendová. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Boris Šťastný: Děkuji. Dámy a pánové, protože už podruhé zaznělo, poprvé to bylo z úst paní kolegyně Markové, teď z úst pana kolegy Krákory, možná alternativa v podobě možného zrušení stropů na zdravotní a sociální, resp. v tomto případě na zdravotní pojištění - já chci říci, že to je velký omyl.
Za prvé, zavedení stropů bylo systémovým opatřením v určitém balíčku, to znamená v balíčku rovné 15procentní daně, která platí nejenom pro zaměstnance, ale i pro osoby samostatně výdělečně činné, čili například pro živnostníky. Tato věc způsobila zvýšení příjmu jak v oblasti daňové, tak v oblasti pojištění do systému. Proto hovořit o devíti miliardách, to je číslo nesmyslné, protože naproti tomu samozřejmě stoupl výběr toho pojistného a výběr daní u vysoce příjmových skupin. A to nemusí být vysoce příjmové skupiny, ale mohou to být i skutečně živnostníci, kteří překročí určitou hranici a takto začnou platit do systému a neoptimalizují své daňové výdaje díky tomu.
Čili regulaci to neřeší vůbec a příjmová složka je velmi pochybná.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní se slova ujme paní poslankyně Dagmar Molendová, zatím poslední písemně přihlášená v rozpravě. Mám ambici tento bod ukončit. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dagmar Molendová: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Já bych jen krátce chtěla zareagovat na to, jak se tady omílá a říká se, spotřeba léků tehdy byla taková, tehdy byla taková, nám se podařilo ji snížit tím, že jsme zavedli limity. Ano, snížily se výdaje na léky, ale za jakou cenu to bylo? Stanovení limitů, stanovení částky na čtvrtletí pro zdravotnická zařízení, které nesměly být překročeny. A jaký byl výsledek? Neadekvátní léčba, pokud pacient měl tu smůlu a onemocněl před tím čtvrtletím. A jednalo se o neadekvátní léčbu těch nemocných, kteří potřebovali odbornou a náročnou léčbu. A v tomto případě neadekvátní léčba taky může znamenat zkrácení jejich života. A nyní vám vadí, že díky poplatkům se těmto těžce nemocným umožnila lepší léčba ve větším procentu? ***