(13.30 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Tady systém veřejného zdravotního pojištění těmito opožděnými úhradami, revizemi úhrad, přichází o značné prostředky, řekl bych o miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění. Pokud se tento systém nezmění, pokud se i ten systém revizí, systém správního řízení nezrychlí, tak to může být vážný problém do budoucna pro zdravotní pojišťovny i pro samotné pojištěnce. A jsem velice zvědav, až budeme projednávat tento návrh zákona, pokud bude ve výboru pro zdravotnictví, tak jestli dostaneme nějaké rozbory například za rok 2008 a 2009, jak došlo ke zvýšení cen léčiv, jak došlo ke zvýšení úhrad léčiv předepsaných na lékařských předpis a jak se to bude srovnávat s tím, co se deklarovalo v roce 2007, že dojde k zásadnímu snížení úhrad a že dojde k úsporám ve veřejném zdravotním pojištění.
Z tohoto důvodu si myslím, že by bylo dobré skutečně, aby tento zákon prošel do druhého čtení, a ta diskuse o tom, jakým způsobem regulovat výdeje léčivých přípravků, by se měla odehrávat spíše na půdě výboru Poslanecké sněmovny než tady v Poslanecké sněmovně. A jsem skutečně zvědav na ty údaje, které dostaneme od zdravotních pojišťoven nebo od Ministerstva zdravotnictví, abychom se podívali na skutečnosti, které jsou již dneska více než zřejmé.
Takže to je můj pohled na regulační poplatky, i když mu mohu uznat ten argument, že v současné době je stav systému veřejného zdravotního pojištění v určité situaci, kdy je méně příjmů do systému a kdy se zvyšují výdaje, a že určitě musí dojít k nějakým úsporným opatřením. Myslím si, že v případě poplatku za položku na receptu je třeba tuto situaci řešit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Slova se ujme pan poslanec Jiří Paroubek, připraví se pan poslanec Miroslav Opálka.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já bych se chtěl zapojit do této diskuse. Mě trošku vyprovokovalo vystoupení pana poslance Šťastného. Pan poslanec většinou velmi rozumně argumentuje, snaží se použít na obranu svých názorů argumenty, které, pravda, jsou mně cizí, ale o kterých se snažím přemýšlet.
Já bych uvedl jenom některá fakta ze statistiky. Možná že David Rath je tady uvedl málo průrazně, možná že tím, že je to David Rath a někteří z občanských demokratů jsou na něj řekněme trošku alergičtí, tak nevnímají, co říká. Ale já vám chci slíbit, že všechny tyhle věci přijdou do inzerce sociální demokracie v tištěných médiích, aby se s nimi mohli seznámit také naši spoluobčané.
A co říkají ta statistická fakta? Průměrný doplatek na jeden recept v korunách, který byl v roce 2005 62 korun, v roce 2006 72 korun, tak dosáhl v roce 2008 122 korun. Tak to je skok, to není nárůst. To je skok. To není pokrok, ale to je poskok přímo. Průměrný doplatek za jedno balení, který v roce 2005 byl 26 korun, v roce 2006 33, v roce 2008 je 43 korun.
A co spotřeba léčiv, když se hovoří o tom, že tyto poplatky mají regulační úlohy? Víte, že v roce 2006 jsme se pokusili s Davidem Rathem, mně ty věci rozpočtového charakteru jsou vcelku blízké, pokusili jsme se regulovat vývoj objemu léčiv rozpočtovými nástroji, limitováním v zásadě. Nechci příliš tady zdržovat těmi argumenty. Takže v roce 2005, kde byla spotřeba léčiv na recepty v miliardách korun necelých 56 miliard, tak v roce 2006 po těch opatřeních, o kterých jsem hovořil, to bylo 51 miliard. No ale kolik byste řekli v roce 2008? Kdyby můj vážený kolega měl řekněme pravdu v těch svých argumentech, tak byste řekli, no bude to nějakých 45 miliard. No, není to 45 miliard, je to 63,5 miliardy. A takhle bych mohl pokračovat. Myslím, že to nemá smysl. Je to trošku dialog hluchých, tahle debata, pochopitelně.
Já musím říct, že pokud tady pan poslanec Šťastný, prostřednictvím předsedajícího, hovořil o minulosti Davida Ratha, no tak každý má právo na své prozření. I David Rath mohl mít některé věci, na které se hodila ta slova Konrada Adenauera co je mi do mých hloupých řečí ze včerejška. Kromě toho tehdy je prosazoval ne jako člověk, který - kdybych to srovnal s exministrem Nečasem - jako člověk, který usiluje o vstup do české vlády, jako to učinil 26. května 2006 pan poslanec Nečas, kdy tvrdil v televizním přenosu v debatě s představiteli jiných politických stran, že poplatky ve zdravotnictví Občanská demokratická strana nezavede, před možná miliony televizních diváků. Jak to hodnotit? Pan poslanec Šťastný tady hovořil o negativní energii, o laciných populistických heslech. A já pro tohle nemám jiná slova nežli perfidní lež. Když někdo týden před volbami řekne pravý opak toho, co pak bude dělat, tak je to perfidní lež! Bohužel.
Takže myslím, že to není jediná věc, kdy jsme dneska si zopakovali, že v ní ODS lhala. Lhala ráno, lhala v poledne, lhala večer. Oni lhali, ano i v noci oni lhali, protože i na billboardech byli ti důchodci, důvěřiví důchodci ohlupováni tím, že dostanou svých tisíc korun navýšení důchodu. To už jsme tady ale dneska řekli. Tohle to pan hlavní debatér za občanské demokraty lehce pominul, přešel, a hovoří tady o mladické nerozvážnosti jednoho člověka, který samozřejmě že má právo na svůj vývoj.
Já myslím, že z těch argumentů, těch věcných, statistických argumentů, které jsem vám tady řekl, jednoznačně vyplývá, poplatky neplní svou regulační funkci. Poplatky jsou zvláštní daní. Vzhledem k tomu, že příjemci zdravotní péče z 80 % jsou děti a staří lidé, tak je to zvláštní daň, která je zaměřena na děti, na rodiny s dětmi, útočí na jejich rozpočty a na rozpočty starých lidí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Paroubkovi. Mám přihlášku pana poslance Miroslava Opálky. S faktickou poznámkou pan poslanec David Rath. Prosím, pane poslanče, máte čas k faktické poznámce.
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, já jsem samozřejmě sledoval, co všechno tady říkal pan kolega Šťastný. Pane kolego prostřednictvím předsedajícího, to bylo tedy pěkné farizejství. Víte proč? Protože vy směšujete dvě věci, které i malé děcko ví. A myslím, že to víte i vy, a pokud ne, je to dost chyba. Že je rozdíl vést diskusi, akademickou diskusi v lékařské komoře, diskusi o tom, jak by se měla změnit zdravotnická soustava. Diskuse, tedy debata, dialog je v demokracii potřebná. ***