(16.50 hodin)
Poslanec David Kafka: Všem přeji dobré odpoledne, i nepřítomnému panu ministrovi, kterému bych chtěl následující interpelaci směřovat.
Od jara roku 1944 se začaly budovat u Litoměřic podzemní továrny s krycími názvy Richard I a Richard II. K jejich výstavbě tam byly převezeny tisíce vězňů - Poláků, Jugoslávců, Rusů, Francouzů, Belgičanů, Italů a dalších. V blízkosti budované továrny pro ně byl zřízen koncentrační tábor jako zdroj pracovní síly, největší na území Československa. Vězňové upravovali terén na povrchu, razili štoly a připravovali prostory továrních hal. Někteří vybraní jednotlivci se pak spolu s totálně nasazenými dělníky podíleli na výrobě součástek k motorům tanků a těžkých vojenských vozidel a také lodí. Po několik měsíců zde pracovalo i početné komando vězňů z terezínské věznice, tzv. Malé pevnosti. Nelidské zacházení, vyčerpání, hlad, zima a otrocká práce v podzemí, kde stále hrozily závaly, a nakonec hlavně rozšíření tyfové epidemie způsobily, že z 18 000 vězňů, kteří tam byli deportováni, jich za necelý rok zahynulo asi 4,5 tisíce. Řada z nich byla samozřejmě také jednoduše popravena přímo na místě.
V současné době je prostor tohoto bývalého koncentračního tábora Litoměřice součástí památníku Terezín a jeho důstojnějšímu pojetí a ochraně lokality bránily komplikované poměry v majetkovém vlastnictví. Možná že by celé věci prospělo, kdyby se tento prostor a celá tato lokalita i administrativně oddělila od Památníku Terezín, a možná že by tak vznikl lepší impuls pro další rozvoj a důstojnější pojetí celého areálu.
Prosím tedy pana ministra o zprávu, jak -
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, obávám se, že váš čas vypršel.
Poslanec David Kafka: Jedna věta. Prosím o zprávu, jak pokročilo úsilí o vyřešení majetkových vztahů a jak se bude podle představ ministerstva vyvíjet další úprava pietního prostoru tohoto tábora. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak, dobře. Nyní vystoupí pan poslanec Hrnčíř, který bude interpelovat pana ministra Slamečku.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, minulý týden ve středu 25. 11. byl slavnostně uveden do provozu nový úsek nové dálnice D47 nebo lépe řečeno D1 v úseku mezi Bílovcem a Bělotínem. Ostravský region tak po letech slibů a několika poklepů na základní kameny dostal moderní spojení s hlavním městem a se zbytkem republiky. Já vím, že ta investice je pro náš kraj velmi důležitá, a slibujeme si od toho rozvoj našeho regionu, rozvoj podnikání, rozvoj zaměstnanosti apod. Proto jsme za to velmi vděční, jsme spokojeni a jsme velmi rádi. Ten obraz vděčnosti a radosti má však drobné vady na kráse a já si myslím, pane ministře, že vy o tom víte. Dálnice není ještě zdaleka hotová. V úseku mezi Hladkými Životicemi a Bělotínem nejezdíme ve dvou pruzích ve dvou směrech, ale zatím po jednom. Nejsou hotovy související obchvaty, nejsou hotovy některé dálniční přivaděče na Studénku - uvedu aspoň jeden příklad za všechny - takže je před námi ještě spousta práce.
Já v tuto chvíli využívám své pravomoci a ptám se vás, pane ministře, kdy bude dokončena dálnice celá, kdy budou odstraněny závady, do kdy budou vybudovány související investice, přivaděče a silnice. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Tak děkuji panu poslanci Hrnčířovi. Pan ministr Slamečka nepochybně vyhoví otázkám a odpoví.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka (Slovensky.) Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, určitě vyhovím v odpovědi, doufám, že vyhovím i tomu, co by chtěl pan poslanec slyšet, že budeme pokračovat dál, a doufám, že i vy mně vyhovíte při projednávání rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, protože svým rozhodnutím ve velké míře ovlivníte, jaké budou moje odpovědi.
Takže ano, vlastně dneska už D47 neexistuje, existuje D1. Bohužel tedy ještě ne úplně v tom, řekl bych, plném profilu, a to tedy nejen co se týká těch úseků, které tu byly vzpomínány, ale chybí a bude ještě nějakou dobu chybět i úsek, který vlastně naváže na už budovaný a dokončovaný úsek v Říkovicích vlastně po Lipník. Tam to je otázka několika let.
Co se týče úseku od Lipníku na sever, tak informace, která tu zazněla, je úplně správná, s tím, že vlastně ještě budou probíhat dokončovací práce na úseku, který byl otevřen v tom polovičním profilu. Tam čekáme, bude trochu záležet na počasí. Finanční prostředky jsou zatím zabezpečeny, takže čekáme, že tam bychom koncem léta měli jezdit už po plnohodnotné dálnici. Takže nám zůstane už jen krátký úsek od Bohumína po státní hranice, který je momentálně rozestavěný a který v podstatě, pokud Poláci splní svůj slib, tak by znamenal, že dálnice se stane tranzitní, protože dneska, řekl bych, i při vší úctě k ní je trošku takovou spící krasavicí, protože pokud nebude uděláno tranzitní propojení do Polska, tak tam tu tranzitní dopravu zatím moc mít nebudeme. To, co se otevřelo, má velký význam z hlediska České republiky, ale na to, abychom z toho udělali skutečně tranzitní komunikaci, potřebujeme dokončit severní úsek. Zatím podle finančních výhledů to vypadá na rok 2011. Uvidíme, jak se rozpočet nakonec podaří obhájit.
Co se týče dalších staveb, rychle vám to tu vyjmenuji. Přivaděče - I/56 Ostrava - Prodloužená Místecká, první stavba, termín dokončení tam je devátý měsíc 2010, tam to zatím platí. I/56 - Prodloužená Místecká II je termín jedenáctý měsíc 2010 a u stavby I/68 Skřečoň - Bohumín obchvat je termín dokončení leden 2012. U dalších staveb I/11 Ostrava - Prodloužená Rudná - hranice okresu Opava, zatím v současnosti nemáme žádné finanční prostředky, takže termín si netroufám odhadnout. To by bylo asi všechno.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Hrnčíř s lopatou, krumpáčem a rýčem? Nechce?
Přistoupíme k další interpelaci, a to bude interpelace pana poslance Novosada na paní ministryni zdravotnictví Danu Juráskovou.
Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, vážená paní ministryně, v ranních zprávách České televize na dotaz redaktora, zda naše republika zajistila včas vakcínu proti prasečí chřipce, bylo jasně řečeno odborníkem, že ne. Naše republika ji zajistila se zpožděním 5 až 6 týdnů oproti sousedním státům. Byli kritizováni vaši náměstci, a to hlavně pan Šnajdr a hlavní hygienik pan Vít, který jasně a zřetelně nezvládl tuto závažnou situaci.
Má otázka, paní ministryně, zní: proč již na jejich místech nejsou jiní, schopnější náměstci, kteří by měli tak závažnou situaci plně pod kontrolou a zvládnutou? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Otázka zazněla, paní ministryně odpoví.
Ministryně zdravotnictví vlády ČR Dana Jurásková Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bohužel nemohu souhlasit s tvrzením, že Česká republika zajistila vakcíny pozdě. Já jsem sama v tom procesu, který ministerstvo realizovalo v nákupu vakcín, byla osobně angažovaná. Vakcíny pro Českou republiku byly k dispozici poslední týden v září, ale vzhledem k tomu, že vláda rozhodla, tak jak rozhodla, to znamená Česká republika nakupuje 1 mil. očkovacích dávek, tím pádem si blokovala určitou týdenní výrobní kapacitu. Ta výrobní kapacita odpovídá podílu celé produkce firmy k tomu milionu dávek. Takže zhruba 27. září měla Česká republika na svém depozitním skladu v Belgii asi 4000 očkovacích látek. ***