(16.00 hodin)
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, děkuji. Vážená paní ministryně, bývalá věznice v Uherském Hradišti je bezesporu místem s pohnutou historií. Za války zde trpěli čeští vlastenci a v padesátých letech zde bylo z politických důvodů odsouzeno a popraveno šestnáct osob, jedenáct umučeno při výsleších a dvě osoby zastřeleny, tedy celkem dvacet devět obětí komunistického teroru, jejichž jména připomíná pouze skromný pomník před bývalým justičním palácem. Je to bezesporu místo zkropené krví nevinných lidí hodné stejné pietní úcty jako Terezín, Lidice či jiná podobná místa utrpení a smrti nevinných. Bohužel podle mých informací po dlouholetých bezvýsledných jednáních mezi městem Uherské Hradiště a Ministerstvem spravedlnosti o převodu věznice na město připravuje ministerstvo dražbu, ve které by měla být věznice prodána k ryze komerčnímu využití. Přitom město po převodu věznice by v ní vybudovalo muzeum totality připomínající utrpení nevinných obětí a významnou vzdělávací instituci.
Vážená paní ministryně, je informace o připravované dražbě pravdivá? Jestliže ne, jak potom zamýšlí naložit váš resort s touto pod vaší péčí - bohužel v uvozovkách - patnáct let chátrající kulturní památkou, o náležité pietní úctě k místu utrpení nevinných lidí nemluvě. Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To byla první interpelace. Teď bych vyzval paní ministryni Kovářovou. Paní ministryně, máte pět minut k dispozici. Prosím.
Ministryně spravedlnosti vlády ČR Daniela Kovářová Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, pane interpelující poslanče, dobrý den.
Já to shrnu krátce ve dvou částech: minulost a přítomnost. Podle informací, které mám, 25. května 2006 vyslovil Okresní soud v Uherském Hradišti prohlášení o nepotřebnosti tohoto majetku a vlastně od té doby se vede jednání mezi Ministerstvem spravedlnosti a vedením města. 29. 9. letošního roku obdrželo Ministerstvo spravedlnosti informaci o tom, že bude předmětem jednání zastupitelstva úplatný převod tohoto objektu, který je v naprosto katastrofálním stavu a na nějž, přiznávám, Ministerstvo spravedlnosti nemá finanční prostředky. Jenom pro informaci ostatních, ten objekt je v takovém stavu, že samozřejmě se nedá hned použít jako věznice a potřeboval by obrovské prostředky na rekonstrukci.
19. 10. revokovalo město své usnesení o svém plánu úplatně převést nebo získat tento objekt na to, že preferuje bezúplatný převod. To znamená ministerstvo má poměrně čerstvé informace o tom, že stanovisko města je nyní bezúplatný převod. A pak je otázka, co my s tím teď. V současné chvíli je situace taková, že máme asi deset nebo čtrnáct dní nového ekonomického náměstka. S touto personální změnou se dá spojit, řekněme, nová etapa či nový výhled do budoucna, jakými cestami můžeme jít. A máme v podstatě tři možnosti. Pořád je ve hře varianta úplatného převodu nebo bezúplatného převodu, eventuálně třetí varianta dražby. Takže možná nabízím další variantu vzhledem k tomu, že ta poslední reakce města je velmi mladá, z 19. října.
Tak bych, pokud byste s tím souhlasil, prostřednictvím pana předsedajícího, tak by ministerstvo ještě dále pokračovalo v jednání o nějaké smírné variantě společného postupu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Jestli se s tím pan poslanec spokojí, to uvidíme. Má ještě v každém případě prostor v jedné minutě se k tomu vyjádřit. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní ministryně, vy jste vstřícnost sama. Jenže vaši předchůdci byli také vstřícnost sama a ono to trvalo patnáct let od roku 1994. Mezitím tam rostou břízy z okapů. Budeme-li takhle jednat s oboustrannou vstřícností dalších patnáct, možná padesát let, tak to spadne.
Proto já považuji za svou povinnost vás informovat o legislativní iniciativě směřující k bezúplatnému přechodu věznice na město Uherské Hradiště na základě speciálního zákona z důvodu toho, že tento majetek je pro vás evidentně dlouhodobě nepotřebný. Ostatně sama jste to potvrdila, že stát není schopen zabezpečit zákonnou péči o kulturní památku, kterou věznice je, a že nemá vůči tomuto místu utrpení potřebnou pietní úctu. Ze všech těchto důvodů předpokládám, že je zřejmý přechod věznice na město Uherské Hradiště ve veřejném zájmu. Nemůžeme ji koupit za dvojnásobek ceny, za kterou jsme ji kdysi v roce 1994 Ministerstvu spravedlnosti prodali. Tehdy to bylo asi šestnáct milionů, nyní po nás chce Ministerstvo spravedlnosti třicet milionů, což je cena obvyklá. A to my opravdu nemáme. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní ministryně, je tady dohoda možná? Prosím.
Ministryně spravedlnosti vlády ČR Daniela Kovářová Já mám v podkladech informaci o tom, že ministerstvo preferovalo jednání s městem, prokázání veřejného zájmu na bezúplatném převodu za splnění podmínek, které ministerstvo navrhlo, to znamená nezcizitelnost objektu po dobu pěti let, předkupní právo státu a využití objektu městem pro vlastní potřebu města.
Ale k tomu návrhu pana poslance bez ohledu na jeho legislativní iniciativu nebo vedle tohoto návrhu legislativní iniciativy si troufám říct, že nejsou zavřeny všechny cesty pro jednání. Takže bez ohledu na rychlost legislativního projednání já dám pokyn, abychom ještě jednou ten pokus vyřešit vše smírnou cestou vyřešili. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já také děkuji. Myslím, že můžeme ukončit tuto první interpelaci.
A máme tu druhou, to je interpelace paní poslankyně Kateřiny Konečné. Připomínám, že ministra Martina Pecinu mám mezi omluvenými, což vy víte. Ale vidím, že chcete přesto přednést svou interpelaci, takže prosím, máte prostor.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře, budu ráda, když mi odpovíte do třiceti dnů či spíše písemně.
Zajisté jste zaznamenal, že na webu Ústavu pro studium totalitních režimů byla zveřejněna data, jmenný seznam včetně osobních údajů a fotografií, o československých rozvědčících. Jedná se o bezprecedentní čin, který musí děsit příslušníky všech zpravodajských služeb na celém světě a který následně kritizoval Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy česká civilní rozvědka. Udivuje mě však pokrytectví úřadu, který se projevil teprve v reakci na názory ze zahraničí. Již při předávání archiválií Ústavu pro studium totalitních režimů si úřad musel být vědom rizika tohoto kroku vzhledem ke znění zákona číslo 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů, a v souvislosti s tím se nabízí domněnka, že šlo o předem domluvenou operaci.
Úřad pro zahraniční styky a informace dostával úkoly od vlády a prezidenta vaším prostřednictvím, a proto se obracím na vás. Vysvětlete mi, pane ministře, na jakém základě, od koho a za jakých pohnutek a okolností dostal Úřad pro zahraniční styky a informace pokyn poskytnout Ústavu pro studium totalitních režimů výše uvedené svazky a evidenční materiály československých rozvědčíků, mezi nimi i těch, kteří ještě po roce 1989, zejména v době krize v Perském zálivu, pracovali v rizikových oblastech ve službách československého státu. Věřím, že si uvědomujete svoji plnou politickou odpovědnost za činnost úřadu a prověříte si, zda nešlo o záměrnou aktivitu třeba jen malého okruhu lidí. Proto vás prosím, abyste mi odpověděl písemně na všechny mé vznesené dotazy. Pevně věřím, že v některé z dalších interpelací se k tomuto tématu budeme moci vrátit.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, dobře. Slyšeli jsme interpelaci. Písemná odpověď přijde ve lhůtě, kterou předpokládá jednací řád, a můžeme hned k další.
To je interpelace poslance Petra Bratského - no, nevidím tady pana poslance Bratského. Ale jo, je to tady. To je opravdu příchod v pravou chvíli. Prosím pana poslance Bratského, aby v tak efektním vstupu přednesl svou interpelaci.
Poslanec Petr Bratský: Hezké odpoledne. Vážený pane ministře, vážení přítomní kolegové, kolegyně, vedení českých krajů se v uplynulých dnech rozhodlo ve velkém spěchu, ještě než začne platit nová legislativa Evropské unie, která podobné praktiky již neumožňuje, uzavřít bez výběrových řízení smlouvy o provozování regionální železniční přepravy s jedním předem vybraným zájemcem, Českými drahami, a to rovnou na celých dalších deset příštích let. Vím, že rozhodování krajů můžete jako ministr velmi ztěžka ovlivnit. Nicméně váš úřad objednává obdobným způsobem přepravní kapacity pro osobní dopravu celostátního charakteru a nakonec i České dráhy jsou společností vlastněnou státem, nepřímo řízenou tedy Ministerstvem dopravy, takže se v problematice jistě dobře orientujete.
Rád bych znal váš názor, pane ministře, na krok, který krajská vedení učinila, a váš pohled na vstup skutečné konkurence na české koleje, nastavení transparentního prostředí, výběrová řízení, další opatření vedoucí k vyšší efektivitě a úspornosti železniční dopravy v České republice. Děkuji zatím za odpověď. ***