(11.20 hodin)
(pokračuje Tošovský)

Hranice 11 let. S tím asi nikdo nemá problém. Nicméně je to tak, že ta cena, kterou v současné době dostane výměrem, je platná pro investora po celou dobu jeho životnosti, nikoliv že se mu za chvíli změní. Je platná po celou dobu. Čili bude to platit až od roku 2011 pro ty, kteří budou připojeni v roce 2011.

Podíl obnovitelných zdrojů. Již teď ten náš závazek, nebo naši ambici, považujeme za téměř již dnes nezvládnutelnou, byť klesla spotřeba, byť podpora je velmi masivní a intenzivní. V roce 2008 to číslo je asi 5,3 %. Když si to dáte do kombinace s tím, že veškeré kapacity jsou dneska vyčerpány a nic nového se nepřipojí kromě těch, co tam jsou, tak ten podíl nemáme z čeho zvýšit k tomu, abychom se přiblížili k oněm 13 %, která jsme deklarovali, byť by třeba například byly bioplynové stanice, byly by stanice na spalování biomasy. To všecko je to, že řešíme jenom jednu část celého provozního řetězce.

O fondu na eventuální budoucí likvidaci. Nechci tady teď za nic horovat. Nicméně pokud si přečtete aktualizovanou koncepci, tak tam o tom hovoříme.

Dodatkové investice. Proč pokles ceny v silové elektřině není kopírován s tou cenou konečnou? Právě proto, že jsou to dvě zcela odlišné položky. Silová elektřina je jenom jedna část toho, co ve svém účtu platíme. Je to neregulovaná část a tvoří se na trhu. Druhou část, nesmírně významnou, tvoří náklady a položky, které když tak najdete na stránkách regulačního úřadu, které ovšem meziročně rostou. A mezi ně právě patří ten příspěvek pro obnovitelné zdroje, ale zároveň i investice do distribučních soustav, které byly v důsledku toho vynaloženy, a ty investice jsou řádově v miliardách.

Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi Tošovskému. Zeptám se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Krátký. Prosím.

 

Poslanec Jiří Krátký: Děkuji moc. Já si myslím, že to vysvětlení tady padlo. Všichni jsme ve shodě, že je s tím potřeba něco dělat. Mrzí mě, že se mi nepodařilo přesvědčit kolegy, abychom při poslední velké novele energetického zákona přijali můj pozměňovací návrh, který ukládal, aby firmy, které si požádají o připojení, tuto připojovací kapacitu nemohly blokovat donekonečna, pak dokonce kšeftovaly, což už se samozřejmě děje v našich podmínkách, aby do určité doby musely splnit určité podmínky, a tu blokaci ztratí. My nemluvíme o připojování, my mluvíme, a zase je tady ta určitá mystifikace, o zablokované kapacitě.

Takže zkusme ještě krátce, třeba v devadesátce, přijmout malinkou novelu, vsaďme jeden paragraf, abychom odblokovali zablokované připojovací kapacity. A na to ještě máme pořád v této Sněmovně čas.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Hlásí se prosím někdo další do obecné rozpravy? Nehlásí. Končím obecnou rozpravu. Zeptám se na případná závěrečná slova pana zpravodaje, či pana ministra. Pan zpravodaj, pan kolega Vojtěch... Oldřich Vojíř. Pardon, pane kolego.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, někdy je těžké mi přijít na jméno.

Nebudu už dlouho zdržovat. Možná mě ještě napadla jedna poznámka v tom závěrečném slovu, že si možná musíme trochu uvědomit určitý rozdíl mezi výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, případně výrobu tepla z obnovitelných zdrojů, to znamená my máme určitý prostor především v té oblasti teplárenství a možná že by stálo za to napřít větší aktivitu a více sil do oblasti teplárenství a menších zdrojů s nějakým malým třeba CZT, nebo něco podobného. Navíc třeba s nějakou kombinovanou výrobou, což by bylo velmi šťastné. A to je možná apel směrem jak k Ministerstvu průmyslu, tak Ministerstvu životního prostředí.

To je něco, co bych považoval za takovou spíše středně velkou energetiku.

Ale vzkaz možná pro občany, kteří si řekněme vyběhávají povolení a chtějí si na rodinné domy umístit nějaké malé fotovoltaické panely. V tomto případě si myslím, že k žádné dramatické změně nebo nějakému znevýhodnění v takovýchto oblastech prostě nedojde. Navíc tady existuje model, o kterém pan ministr nehovořil, jmenuje se to Zelený bod. Je to taková zvýhodněná forma, kdy vy něco odebíráte a zase do té soustavy dodáváte. Energeticky se vám to započítává, nikoliv samozřejmě fyzikálně nebo ekonomicky, nicméně na konci ten efekt je ekonomicky pro vás pozitivní, protože obnovitelná forma energií je prostě stále dotovaná poměrně vysoko.

Proto si myslím, že tady leží i ta norma. Jejím cílem není nic jiného, než zkrotit ten úprk, který otevírá nůžky v profitabilitě. Nikdo nic nemá prosím vás proti tomu, aby někdo rozumně vydělával, ale nesmí to být v rovině, kdy to je dáno regulovanou cenou. Kdyby to bylo na trhu, neřekne nikdo nic. Je to dáno regulovanou cenou, proto se to musí dostat někam na hladinu třeba 10 % meziročně výdělku. To je něco, co považujeme určitě všichni za rozumnou hladinu.

Takže bych navrhl propustit návrh do druhého čtení a přikázat hospodářskému výboru k projednání. Chtěl bych slíbit, že se pokusíme tu normu projednat tak, abychom se k ní mohli když tak dostat někdy v rozmezí ledna, února. Tak nějak myslím, že bude případně další schůze. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Pan ministr se závěrečným slovem nechce již vystoupit. Tím jsme se dostali k návrhům na přikázání výborům k projednání, neb nepadl žádný návrh ani na vrácení, či zamítnutí. Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání hospodářskému výboru. Pan kolega Ambrozek má jiný návrh.

 

Poslanec Libor Ambrozek: Ano, paní předsedající, kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že tato norma vznikla před čtyřmi lety ve spolupráci Ministerstva průmyslu a Ministerstva životního prostředí, dovolil bych si požádat i o přikázání výboru pro životní prostředí.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, děkuji. Je ještě nějaký další návrh na přikázání výborům? Není. Budeme tedy hlasovat.

 

První návrh je návrh výboru organizačního. Ten zní, že přikážeme tento návrh k projednání výboru hospodářskému.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 78. Táži se, kdo je pro toto přikázání. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 78 přítomno 113, pro 97, proti nikdo. Tento návrh byl schválen.

 

Další návrh vznesl pan kolega Ambrozek. Navrhuje přikázat tuto normu výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 79. Táži se, kdo je pro. (Nefunguje.) Kdo je proti? Zahajuji hlasování ještě jednou. Kdo je pro? Proti?

V hlasování pořadové číslo 79 přítomno 114, pro 83, proti 4. Také tento návrh byl schválen.

 

Tím jsme se vyrovnali se vším, co bylo potřeba v rámci tohoto bodu udělat. Konstatuji tedy pouze závěrem, že návrh byl přikázán k projednání výboru hospodářskému a výboru pro životní prostředí, a tím jsme se vyrovnali s bodem č. 60, sněmovním tiskem 968 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP