(10.40 hodin)
(pokračuje Nedoma)
Pozměňovací návrh 7 vkládá za paragraf 3 nově paragrafy 4 a 5, které určují podmínky pro uplatnění odkladného účinku rozhodnutí správního orgánu a vypořádání nájemního práva třetích osob za náhradu nákladů spojených s ukončením nájmu. To je věc, která nebyla ošetřena, a my tvrdíme, že i nájemníci těchto nemovitostí mají právo dostat náhradu za škodu, která je tím způsobena.
Konečně pozměňovací návrhy č. 8 a 9 řeší přechodné ustanovení, podle kterého se správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadní právní úpravy. Proti navrhovanému zákonu, který se vztahoval i na správní řízení pravomocně nedokončená před nabytím jeho účinnosti, odstraňuje senátní návrh narušení tzv. principu právní nejistoty. Nebude tím oproti původnímu návrhu změněno postavení těch účastníků řízení, se kterými bylo zahájeno ještě před nabytím účinnosti tohoto zákona.
Původní návrh zákona je tedy nahrazen návrhem, který směřuje stejným směrem, hledá stejný cíl, avšak odstraňuje rozpory s Ústavou ČR a činí jej tak reálně použitelnějším pro urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Upřednostňuje seriózní jednání stavebníka s dosavadními majiteli nemovitostí a přitom odstraňuje dosavadní nejčastější příčiny zneužívání majetkových práv při blokaci výstavby dopravních liniových staveb. Proces projednávání správními úřady je zkrácen na maximální možnou míru, avšak neprolamuje hranici nevratného počínání u nedořešených majetkoprávních vztahů. Sporné případy správních rozhodnutí jsou pak rozhodovány soudy ve správní lhůtě 90 dnů.
Toť všechno a já bych chtěl skutečně poprosit v zájmu infrastruktury, kterou nutně potřebujeme a na kterou stát vynakládá nemalé finanční prostředky, abyste schválili senátní znění tohoto zákona, tak aby co nejdříve mohlo být použito v praxi. Děkuji vám za vaši pozornost i za vaši případnou vstřícnost. Díky.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já děkuji panu senátoru Nedomovi. Teď mě požádal o vystoupení pan ministr Slamečka. A pak ještě pan poslanec Krupka. Prosím o vaši pozornost. (Předsedající zvoní.) Prosím, pan ministr.
Ministr dopravy vlády ČR Gustáv Slamečka Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi stručně vystoupit k projednávanému poslaneckému návrhu zákona o urychlení výstavby dopravní a technické infrastruktury a zejména k pozměňovacímu návrhu, který k tomuto zákonu přijal Senát.
Poslanecká sněmovna tiskem 549, tedy nejprve návrhem zákona o urychlení výstavby, posléze změněným na obecný zákon o urychlení výstavby dopravní a technické infrastruktury, otevřela téma velmi podstatné, zároveň však velmi citlivé a kontroverzní. Musím říci, že tento váš krok považuji za účelný a cíl návrhu zákona, tedy umožnit efektivnější a jistější postup státu při budování liniové dopravní a technické infrastruktury významné z hlediska všech občanů ČR, považuji za správný a plně jej podporuji. Nikterak nepodporuji nadbytečné omezování vlastnických práv v rozporu s Ústavou ve prospěch nějaké betonářské lobby a mám za to, že je potřeba nalézt lépe vyvážený kompromis mezi ochranou vlastnického práva a veřejným zájmem, který je u budování významných dopravních staveb nepochybně velmi silný.
Sněmovní tisk 549 vyvolal velmi potřebnou debatu. Otázka výstavby liniové infrastruktury je nezbytně spojena s nutností pečlivě vybalancovat Ústavou a Listinou zaručená práva a veřejný zájem, což je úkol nelehký, při kterém se střetávají různě akcentované přístupy. Není proto divu, že při debatě probíhající při projednávání návrhu zákona o urychlení výstavby dopravní a technické infrastruktury v Senátu, na kterém se svým dílem účastnilo i Ministerstvo dopravy, vznikl pozměňující návrh reagující na některá jeho problematická místa, a o kterém budete dnes rozhodovat.
Dovolte mi vyjádřit plnou podporu návrhu Senátu, protože tento návrh staví na poslaneckém návrhu a zachovává jeho cíl a přitom řeší určité problémy, které v tomto návrhu byly. Předložený pozměňovací návrh ovšem směřuje i do druhé, pro mě velmi podstatné oblasti. Zavádí totiž zvláštní úpravu některých oblastí postupu získávání práv k nemovitostem potřebným pro výstavbu, která reaguje na hlavní problémová místa zákona o vyvlastnění, aniž by však nepřiměřeně oslabovala pozici vlastníka dotčeného pozemku nebo stavby.
Dovolte mi zde vyzvednout dvě oblasti senátního pozměňovacího návrhu. Za prvé, návrh se soustředí na fázi jednání s vlastníkem před zahájením vyvlastňovacího řízení. Zde zavádí nové instituty, které mají zefektivnit jednání a působit proti možným obstrukcím. Jedná se zřejmě o určení, že s vlastníkem nemovitosti se komunikuje primárně na jeho adrese v katastru nemovitostí, a také je možné udělat dohodu pro vlastníka atraktivnější tím, že je možné již v prvním kole nabídnout za pozemky tržní cenu. Ještě jednou tohle opakuji, protože to byla jedna z věcí, která se vytýkala předchozímu návrhu: již v prvním kole je možné nabídnout tržní cenu, což samozřejmě předpokládá, že se nebudou opakovat případy, kdy vlastníci pozemků čekali v podstatě na vyvlastňovací jednání, aby tržní ceny dosáhli. Za druhé, návrh řeší i otázku možnosti výpovědi nájemního vztahu, pokud nájem představuje překážku stavby.
Dovolte mi ještě závěrem zglosovat dvě základní věci, které vidíme, že jsou rozdílné oproti původnímu poslaneckému návrhu. Původní návrh prakticky zákonem stanovuje veřejný zájem. Senátní novela to vrací do podoby ústavnosti v tom směru, že o veřejném zájmu rozhoduje vyvlastňovací úřad a pak soud. Čili to je první důležitý aspekt, který je třeba brát v potaz, když se bude rozhodovat o těch verzích.
Druhý podstatný rozdíl je, že původní návrh říká, aby stavba byla zahájena a schválena, je to možné pro stavebníka, aniž by získal práva k pozemkům. To znamená mělo by být řešeno jen věcné břemeno, a to dokonce bez vyřešené náhrady za toto věcné břemeno. Senátní návrh tuto filozofii opouští a říká, že musí dojít k dohodě mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem. A tam znovu opakuji, že u této dohody už v prvním kole bude moci být stavebníkovi nabídnuta tržní cena.
Třetí aspekt, který tu byl zmiňován, byla technická infrastruktura. Je třeba říci, že to je aspekt, kterým se bude zabývat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jsme s panem ministrem dohodnuti, že se tomu budou věnovat.
Děkuji moc za pozornost a ještě jednou mi dovolte vyjádřit podporu senátnímu návrhu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám děkuji, pane ministře. Poprosím pana poslance Krupku, který se přihlásil jako další do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Krupka: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, vážený pane premiére a vládo. Já jenom bych se chtěl k této věci přihlásit v tom směru, že bych možná začal stručným uvozením, že dobrými skutky je cesta do pekel dlážděna. Když se předkládal tento zákon, tak jsem chápal, bylo to ke konci volebního období, že tady byli zástupci jednotlivých regionů, které tuto stavbu potřebovaly, primárně tedy Královéhradecký kraj, a z toho pohledu asi jejich iniciativa by svým způsobem byla odůvodnitelná. Nicméně následně poté, co tu přibyly pozměňovací návrhy, které byly klasicky z výroben lobbistických kruhů, přesně odpovídaly tomu, jak zákon nemá vypadat, a poté co prošel Sněmovnou, se dostal do podoby naprosto neslučitelné s právní praxí a odešel do Senátu.
Přestože Senát tady udělal určité úpravy, já k nim mám výhrady, dovedu si představit, že daleko menší zlo bude schválení senátního návrhu než poslaneckého. Senátní návrh, jak tady bylo už několikrát vysvětleno, vyřešil největší problémy, které tady byly. Pro zástupce zákona zajistil to, že dojde k urychlení výstavby tím, že se spojí územní se stavebním řízením. Je tam vyřešena i otázka vypuštění slůvka "technická", protože pojem "technická infrastruktura" ve stavebním zákoně neexistuje a nedovedu si představit, že podle tohoto zákona by měla legislativa fungovat. Nastala by dokonce situace, kterou možná iniciátoři tohoto zákona nechtěli, že by tento zákon byl naopak brzdou jakékoliv další výstavby, protože kdykoliv by byl zpochybnitelný jakýmikoliv iniciativami, anebo případně by skončil jednáním u Ústavního soudu.
Z tohoto pohledu, přestože tuto normu nevidím jako optimální, dokonce v mnohých případech na hranici pro mě se základní věcí, a to jsou vlastnická práva, která svým způsobem mohou být v některých případech i diskutabilně narušována, přesto považuji senátní verzi za daleko lepší než původní poslaneckou, a pokud někdo bude pro to zvedat ruku, tak spíš ať se drží tohoto názoru, který jsem teď sdělil. Děkuji. ***