(10.30 hodin)
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, pánové, já si dovolím jenom velice stručně reagovat, protože jsem toto zpravodajování zdědil po bývalém kolegovi Karlu Sehořovi a musel jsem trochu do celé problematiky proniknout.
Návrh, který předkládá formou pozměňovacího návrhu Senát, se zabývá přesnou aplikací stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. Tyto dva zákony, tak jak jsou uvedeny v pozměňovacím návrhu senátním, který je nám dnes předkládán, jsou obsahově věcně dobré. Jenom mám jeden velký problém jako zpravodaj hospodářského výboru: Potřeboval bych od předkladatele za Senát vysvětlit tu vazbu na stavební zákon, protože snahou té novely nebo existence tohoto návrhu zákona je to, abychom dokázali dopravní infrastrukturu stavět mnohem rychleji, a dochází tam ke sloučení územně správního řízení se stavebním řízením, a tím se zkracuje i lhůta na vypořádání vyvlastnění na těch šedesát dnů, o kterých říká zákon o vyvlastnění. Já bych zde chtěl vysvětlit jenom pojmosloví. Protože jestliže se senátní pozměňovací návrh otáčí přímo na pojmy ze stavebního zákona a slučuje tato dvě řízení, tak tam dochází k disproporci, protože v senátním pozměňovacím návrhu je vynechána "technická infrastruktura". Já bych chtěl vysvětlit, jaká ta vazba bude mezi aplikací této, případně změněné verze zákona o urychlení dopravní infrastruktury, když bude vynechána technická infrastruktura v návaznosti na stavební zákon.
Jiné připomínky k tomu nemám a myslím, že nic nebude bránit, jak řekl původní předkladatel, podpořit případně i senátní návrh, který k nám přišel zpět do Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji, pane poslanče, za toto úvodní slovo. Dovolte mi, abych otevřel rozpravu. V ní bych jako prvnímu chtěl umožnit vystoupit senátorovi Jiřímu Nedomovi. Nyní může reagovat i na to, co tady zaznělo třeba z úst pana poslance Šidla apod. Prosím, pane senátore, máte slovo v rozpravě jako první.
Senátor Jiří Nedoma: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji vám za to, že mi bylo umožněno v této věci zde vystoupit a provést vás stručně pozměňovacími návrhy, které předkládá Senát.
V první řadě bych chtěl zdůraznit, že Senát považuje tuto normu za velmi důležitou k urychlení výstavby dopravní infrastruktury ve smyslu toho, aby nebylo blokováno čerpání finančních prostředků jak ze státních zdrojů, tak ze zdrojů Evropské unie. Chápeme tedy, že úmysl tyto stavby urychlit má svoje opodstatnění. Otázka jiná je otázka právní - zdali by nakonec tento poslanecký návrh nevyprovokoval kontroverzní výsledek těchto jednání nebo řízení v tom smyslu, že by byl příliš velký počet účastníků, kteří by se potom museli obracet na soud. Proto Senát přijal v této věci celkem devět pozměňovacích návrhů a musím se přiznat, že z toho původního návrhu zůstala v zákoně první polovina názvu a doba účinnosti.
Provedu vás tedy teď podrobněji jednotlivými změnami.
První pozměňovací návrh - resp. návrhy 1 až 3 vlastně vypouštějí jedno jediné slovo, a to je slovo "technické". Původní návrh byl připravován a koncipován na urychlení výstavby rychlostní komunikace R35, ale jak se přidávaly pozměňovací návrhy, rozšířilo se to na všechny stavby dopravní infrastruktury. Ale tím slovem "technické" se to rozšířilo na úplně všechny technické stavby, které však v tomto poslaneckém návrhu nebyly jinak specifikované než tím slovem "technické". Usoudili jsme, že je to nebezpečný precedent, který by mohl do budoucna způsobit nevratné škody, které by nešly napravit. Proto jsme se vrátili k původnímu záměru toho zákona - použít jej skutečně pouze na dopravní infrastrukturu.
A v tomto okamžiku bych odpověděl panu poslanci, který se ptá na to, zda z toho nevypadne technická infrastruktura, která je nezbytná k výstavbě dopravní infrastruktury. Jsme přesvědčeni o tom, že z toho nevypadne, neboť technická infrastruktura je součástí celku výstavby dopravní infrastruktury a už podle dnes platného stavebního zákona je posuzována ve stejném režimu. Čili dbali jsme na to, abychom nezpůsobili touto změnou škodu, že by technická infrastruktura související s tou dopravní infrastrukturou nebyla řešena podle tohoto zákona.
Pozměňovací návrh číslo 4 mění text prvního paragrafu zákona, který původně určoval dotčené stavby ve veřejném zájmu. Senát v původním návrhu spatřuje narušení ústavní dělby moci mezi zákonodárnou a výkonnou, tak jak je vymezena v hlavě druhé a třetí naší ústavy. Zákonodárce si na základě tohoto zákona a priori atrahuje pro vybrané případy rozhodnutí o tom, zda uvedené stavby jsou realizovány, či nejsou ve veřejném zájmu, i když má být podle obecných předpisů tento závěr až výsledkem individuálního posouzení všech zájmů v území ze strany příslušných správních orgánů. To znamená každá taková stavba musí být zanesena v územně plánovací dokumentaci v případě programu státu na tyto stavby.
Pozměňovací návrh číslo 5 mění text druhého paragrafu, který umožňoval vydat stavební povolení, a tedy zahájit fyzicky tuto stavbu do 120 dnů od zahájení řízení, aniž by byly doloženy všechny potřebné doklady. Návrh významným způsobem odporoval článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zajišťuje všem subjektům stejný zákonný obsah a ochranu jejich vlastnických práv. V novém textu, senátním, se řízení svěřuje úřadům obcí s rozšířenou působností, které sice mohou územní a stavební řízení sloučit a zahájit jej mohou i bez kompletnosti těchto dokladů, o kterých jsem mluvil, avšak co je podstatné, vydat stavební povolení mohou až teprve po jejich doložení. Tím se zabezpečí, že nedojde k excesům, které se nedají zpětně napravit.
Pozměňovací návrh číslo 6 mění třetí paragraf, který umožňoval do 30 dnů od návrhu na uzavření kupní smlouvy zahájení výstavby bez ohledu na vlastní výsledek toho jednání s tím vlastníkem. A zde senátní úprava klade v nové podobě paragrafu 3 důraz na uzavření smlouvy do 60 dnů. Čili měníme to ze 30 na 60 dnů, protože těch 30 mnohdy vůbec sotva stačí na vyřízení korespondence a nezbývá žádné místo pro rozhodování těch lidí. S návrhem - a to je důležité - tržní ceny v místě a čase obvyklé, s uvedením způsobu a lhůty vyplacení kupní ceny. To znamená, že ten dotčený majitel bude mít jistotu, za jakých podmínek a do kdy se dočká slibované náhrady. Teprve potom je možné převod práv k nemovitostem řešit podle zákona o vyvlastnění, pakliže nedojde k takové dohodě. Dneska byla praxe taková, že se navrhovaly ceny nízké, tabulkové, a protože vyvlastňovací zákon na samém konci teprve dává cenu tržní, tak každý si pochopitelně počkal na tu tržní cenu, ale stát tím ztratil šest měsíců v přípravě. Čili o těch šest měsíců minus těch 60 dnů se toto urychlí. V obou případech je však nastaven princip doručitelnosti na adresu vlastníka tak, aby se řízení nemohlo protahovat pro nedoručitelnost písemné korespondence. A to je jeden z hlavních dalších důvodů, které v současnosti brání časové průchodnosti těchto řízení.***