(16.50 hodin)
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, v návrhu státního rozpočtu na rok 2010 se výrazným způsobem snižuje částka na dotace pro poskytovatele sociálních služeb. Z letošních 6,8 mld. korun, které byly vyčerpány pro poskytovatele sociálních služeb, se navrhuje na příští rok pouze 3 mld. korun. Tento dramatický pokles dotací by způsobil kolaps celé sítě sociálních služeb a ohrozil by desetitisíce klientů, kteří jsou na poskytování služeb závislí.
V roce 2007 vstoupila Česká republika do období transformace sociálních služeb. Došlo k výraznému navýšení finančních vstupů do systému a jednotlivé druhy sociálních služeb jsou zřizovány na základě zákona s jasně stanovenými pravidly. Došlo k výraznému posílení úlohy klienta v celém sociálním systému a v této oblasti jsme se přiblížili standardu v Evropské unii. Pokud by došlo v návrhu rozpočtu k avizovanému dramatickému snížení dotace, tak je zřejmé, že bychom se dostali zpět před rok 2007. Došlo by k rozpadu především terénní sociální péče, protože navrhované prostředky by stačily pouze k financování minimální lůžkové kapacity.
Vážený pane ministře, v posledních dvou letech dochází k neustálému snižování dotací pro poskytovatele sociálních služeb a není již možné, aby došlo k dalšímu poklesu prostředků na dotační řízení. V roce 2008 činily dotace 7,3 mld. korun, v roce 2009 je uvolněna částka celkem 6,8 mld. korun. Domnívám se, že pokud nemá dojít k ohrožení péče u většího množství lidí, nemůže částka poskytnutá pro poskytovatele sociálních služeb klesnout pod 6,5 mld. korun.
Vážený pane ministře, osoby, které potřebují pomoc, jsou velmi zneklidněny a bojí se budoucích týdnů a měsíců. Proto na vás apeluji, abyste se jako ministr vlády České republiky přičinil o to, že bude navýšena částka na dotace tak, aby nedošlo k výraznému omezení poskytované péče. Mnohokrát vám za to děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Prosím pana ministra Petra Šimerku o odpověď na tuto interpelaci.
Ministr práce a sociálních věcí vlády ČR Petr Šimerka Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já nemám, co bych polemického dodal k tomu, co řekl pan poslanec Látka. Já bych chtěl především poděkovat jednak jemu a jednak prostřednictvím zvukového či písemného záznamu všem poslankyním a poslancům, kteří na toto téma tady hovořili. Bylo jich v posledních třech dnech hodně. Kromě toho včera po skončení pléna Poslanecké sněmovny se konalo ještě zasedání, večerní zasedání, podvýboru pro zdravotně postižené občany zdravotního výboru Poslanecké sněmovny. Tam proběhla asi hodinu a půl nebo dvě hodiny trvající diskuse na toto téma. Mě to velice těší, že poslankyně a poslanci se zajímají o tuto problematiku, a doufám, že zájem projeví potom i v rámci druhého čtení. Budu jenom rád, když bude tato částka zvýšena.
Já nemám ani důvod, abych s vámi polemizoval o případných důsledcích situace, že by se tak nestalo, nicméně mohu konstatovat, že pokud jde o sociální služby, tak aplikační praxe po dobu uplatňování toho nového zákona samozřejmě ukazuje jisté výhody a ukazuje i určité problémy. Musím současně říct, že je podstatné vědět, že státní rozpočet není jediným zdrojem financování sociálních služeb. Jde o typický případ vícezdrojového financování. Kromě státních nebo veřejných zdrojů je důležité těžiště ve financování také v příspěvku na péči, který právě tito zdravotně postižení občané dostávají právě k tomu, aby si za to nakoupili řekl bych dodavatelským způsobem sociální službu a péči. Ne vždy tak činí a tyto prostředky využívají k tomuto účelu. To je druhá stránka věci. To je samozřejmě otázka další úpravy, možná právní úpravy. Podrobíme, jak už tady bylo dneska řečeno i panem premiérem, určité inventuře celou právní úpravu a praxi a pravděpodobně budeme muset připravit některé návrhy právních předpisů tak, aby se minimalizovaly ztráty, ke kterým zatím dochází. To ovšem nemění nic na skutečnosti, že i podle mého názoru částka 3 mld. korun je nedostatečná. Budu rád, když bude jakkoli zvýšena.
Pokud jde o tu výši, včera i v podvýboru byla shoda v tom, že by se mohlo jednat o částku, která by byla plus minus stejná, jako je částka reálná, nikoli plánovaná, ale skutečná částka v letošním roce, to znamená zhruba 6,8 mld. Zda k tomu dojde, či nedojde, to už nemá v ruce vláda. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec nechce uplatnit možnost doplňující otázky, proto končíme tuto interpelaci a můžeme se věnovat další. Nevidím zde poslance Davida Ratha, který chtěl interpelovat ministra Martina Pecinu ve věci lázní, proto tato interpelace propadá.
A jsme u další, tentokrát osmnácté interpelace. Tu vznáší místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek na ministra financí Eduarda Janotu ve věci určovací žaloby na RPG Industries. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Bude to stejné téma, ale nebude to ta určovací žaloba, o které jsme už mluvili. Já bych se chtěl zmínit o jiné věci, která se týká tohoto případu. Já jsem tady ve Sněmovně opakovaně interpeloval, pane ministře, vašeho předchůdce ministra financí Miroslava Kalouska, protože dle mého názoru společnost RPG Byty, RPG Industries nepečovala řádně o bytový fond bytů OKD a porušovala privatizační smlouvu tím, že vlastník vyvedl byty ze společnosti OKD na jinou společnost, RPG Byty apod. V té době pan ministr financí Kalousek odmítl tyto mé argumenty a opřel své stanovisko o odborný posudek, který si nechal vypracovat u advokátní kanceláře Allen & Overy. Já jsem včera v televizi viděl v hlavní zpravodajské relaci informaci, že společnost Allen & Overy pracovala ovšem zároveň nejenom pro Ministerstvo financí, ale také pro druhou stranu, pro společnost RPG Holding, což je věc, která jde, jak jsem zjistil, poměrně snadno ověřit, takže člověk zjistí, že společnost Allen & Overy pracovala sice pro Ministerstvo financí nebo Fond národního majetku už v roce 2004, kdy vlastně připravovala i tu smlouvu o prodeji akcií OKD, která pak byla uzavřena mezi Fondem národního majetku a tehdy Karbon Investem, společností, do které pak vzápětí vstoupila majetkově společnost Zdeňka Bakaly s podnikatelskou skupinou RPG Industries. Pak ovšem zjišťujeme, že společnost Allen & Overy pracovala pro tohoto nového majitele, aby dnes se ukázala opět na straně státu a pracovala pro Ministerstvo financí.
Mně tohle připadá jako nesmírně závažné zjištění. Zároveň jsem zjistil, že např. pan Steven Schuit, který je členem představenstva společnosti NWR pana Bakaly od roku 2007, tak tento člověk je zároveň právním poradcem společnosti Allen & Overy, pro kterou pracoval 30 let také jako partner této společnosti. To znamená ten konflikt a působení na obě strany jsou tady doložitelné i takovýmto způsobem. Mně to připadá jako nesmírně vážné zjištění a myslím si, že z toho by měly být vyvozeny nějaké důsledky na Ministerstvu financí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo. Pan ministr odpoví na tuto interpelaci. Prosím tedy pana ministra financí Eduarda Janotu.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pane místopředsedo Sněmovny, asi vás nepřekvapí, že na tohle vám teď neodpovím. Pochopitelně z toho zadání jsem mohl těžko usoudit, že vám jde specificky o kauzu Allen & Overy ve vztahu k poradenské činnosti. Splním to, co je mojí povinností, to znamená podám písemnou informaci a vysvětlení. Pochopitelně kdybych zjistil nějaké nesrovnalosti v této věci, kdybych zjistil, že někdo radí nám a zároveň radí proti nám, tak z toho vyvodím důsledky. Tolik asi v této chvíli.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Chce pan místopředseda vystoupit ještě s doplňujícím dotazem? Nikoliv.
Takže další interpelaci máme před sebou. Vznáší ji pan kolega Pavel Němec na ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerku ve věci nezaměstnanosti okresu Šumperk.
Poslanec Pavel Němec: Vážená paní předsedající, členové vlády, přednesu svoji interpelaci. Vážený pane ministře, jak jsem se zde dnes již dotazoval pana předsedy vlády v rámci své ústní interpelace, patří problém rostoucí míry nezaměstnanosti k největším rizikům pro občany naší země v období hospodářské krize. Přiznám se, že s odpovědí pana premiéra jsem nebyl příliš spokojen.
Okres Šumperk patří podle údajů Českého statistického úřadu k regionům s největší nezaměstnaností v republice. Hodnota míry nezaměstnanosti v tomto okrese přesahuje již 14 %. Šumpersko je třetím nejhůře zasaženým okresem; vyšší počet lidí bez práce je již jen v okresech Karviná a Most. Přitom dlouhodobě zde byla míra nezaměstnanosti poloviční. Šumpersko je postiženo propouštěním u velkých zaměstnavatelů a dochází zde i ke krachům významných podniků především v těch částech okresu, kde většinou není ani šance, že by se zde provoz mohl znovu obnovit.
Vážený pane ministře, jste ochoten zabývat se tímto problémem a hledat nástroje, jak řešit rostoucí nezaměstnanost v regionu Šumperska? Děkuji. ***