(16.40 hodin)
Poslanec Tomáš Úlehla: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení přítomní, moje interpelace bude směřovat nikoliv k čerpání samotných evropských fondů, i když to tak je nazváno, protože to bezprostředně souvisí, ale spíše k nastavení podmínek a osvětlení dalšího postupu z hlediska otevřeného zadávacího řízení na dodávku a provoz centrální části monitorovacího systému na Ministerstvu pro místní rozvoj. Je tomu tak z jednoho důvodu: Vlastně od roku 2001 se využívá určitých pravidel a systému, který byl uveden v život, ale přitom v průběhu let byla přijímána usnesení vlády, která chtěla tento stav napravit.
V roce 2006, v únoru, vlastně vláda uložila ještě tehdy ministru Martínkovi, aby zajistil funkční jednotný monitorovací systém, což se nepodařilo. Následně, v roce 2007, bylo usnesení vlády, které uložilo ministru, tehdy Jiřímu Čunkovi, zabezpečit, aby jednotný monitorovací systém splňoval podmínky pro efektivní a hospodárné provozování monitorovacího systému s tím, že podle potřeb se zajistí současně spolupráce s dalšími členy vlády a vypíše se veřejná zakázka na jednotný monitorovací systém. To se taktéž nestalo. Až na jaře 2009 vlastně byly připraveny kroky ministrem Cyrilem Svobodou, kdy se napravilo určité právní pochybení, a jak jsme si mohli přečíst také na euractiv.cz, z čehož čerpám, z dubna letošního roku, tak se vlastně vyjádřil tehdejší pan ministr Cyril Svoboda k podpisu příslušných smluv, díky nimž se ministerstvo stalo vlastníkem monitorovacího systému. Vlastně bylo řečeno, že uzavřením těchto smluv se naplňuje první etapa nápravy právní vady z roku 2001, kdy tehdejší vedení Ministerstva pro místní rozvoj nepostupovalo v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj tak má zajištěn nerušený provoz monitorovacího systému a přístup k potřebným datům a jejich komunikaci s Evropskou unií. To znělo sice pozitivně, nicméně v říjnu 2009 ministerstvo definitivně opustilo záměr vypsat tuto veřejnou zakázku na pořízení centrální části monitorovacího systému s argumentem, že je již pozdě, protože nový systém by byl stejně funkční nejdříve v roce 2012, a Evropská komise by proto pravděpodobně nesouhlasila s uplatněním nákladů spojených s pořízením nového systému z prostředků technické pomoci.
Já bych chtěl k tomu pouze dodat, že Ministerstvo pro místní rozvoj vlastně konstatovalo samo, že centrální část stávajícího monitorovacího systému nebyla pořízena v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Stojíme tedy před otázkou, zdali díky neuplatnitelnosti nákladů neboli neuznatelnosti výdajů z technické pomoci bude muset ministerstvo hradit si tuto záležitost samo. A určitě pan ministr zareaguje na to, jaká možnost se nabízí a co je pro Českou republiku v tuto chvíli reálné a efektivní, protože za normálních okolností by byl vlastně odhadován objem výdajů spojených se zavedením a provozováním té centrální části monitorovacího systému na více než 360 milionů.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane kolego, čas, prosím.
Poslanec Tomáš Úlehla: Já budu velmi krátký. Tím bych chtěl jenom říci, že ministerstvo by se tedy mělo pokusit provést kroky, které pro nové programové období umožní, abychom v České republice nepostupovali v souladu s pouhou domněnkou, že činíme to jediné možné. A naopak - zamezit pokračovat v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Sedí tady bývalý šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tato instituce se k tomu nikdy nevyjádřila. A je to zřejmě škoda.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane kolego, mě to mrzí, ale máme pouze dvě minuty na vznesení interpelace.
Poslanec Tomáš Úlehla: Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji také. Prosím všechny přítomné, kteří budou též interpelovat, aby respektovali to, že přesně nám jednací řád předepisuje, jak dlouho může poslanec využít času na to, aby vznesl svou otázku. Prosím, aby respektovali tato pravidla.
Pana ministra prosím o odpověď na tuto interpelaci. Slovo má pan ministr Rostislav Vondruška.
Ministr pro místní rozvoj vlády ČR Rostislav Vondruška Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, vážení páni poslanci. Já bych chtěl říci úvodem svého vystoupení, že monitorovací systém, který v současné době používá Česká republika, resp. jeho centrální část, plně odpovídá závazku, ke kterému se Česká republika přihlásila v kapitole 11 Národního strategického referenčního rámce, a sice že pro monitorování programovacího období 2007 až 2013 je zajištěna plná funkcionalita integrovaného systému, který zajistí monitorování na všech úrovních implementace, to znamená centrální, výkonné i té žadatelské, potažmo příjemců. Systém zajišťuje plnou podporu pro řízení, monitorování, hodnocení a administraci programů a projektů, respektuje požadavky Evropské komise a zajišťuje požadovanou funkci sběru dat a předávání těchto dat Evropské komisi a platebnímu orgánu. Čili po stránce funkční ten systém je naprosto vyhovující. Je také pravdou, že byl v roce 2001 vybrán netransparentním způsobem z hlediska tehdy platného zákona o veřejných zakázkách. Z hlediska zákona, který je platný dneska, by tomu tak nebylo. To je ale pouhá teorie.
Kroky, které provedl pan Cyril Svoboda a které tady pan poslanec zmiňoval, napravily vztah dvou českých právních subjektů, a sice ministerstva a dodavatele těch služeb, a neměly vůbec nic společného s nápravou této právní vady. K té jsme se my chystali prostřednictvím vypsání nového veřejného výběrového řízení. Také jsme učinili kroky, které vedly k tomu, že jsme podpisem smluv se stávajícím dodavatelem zajistili funkcionalitu až - resp. od srpna, protože od srpna to vlastně nebylo zajištěno. A v té nové smlouvě je také klauzule, která říká, že ve chvíli podpisu s novým dodavatelem vybraným transparentním způsobem tato stará smlouva končí bez nároku na další finanční vyrovnání.
To, že ten systém je funkční, bylo vyjádřeno přijetím řídících a kontrolních systémů pro jednotlivé operační programy ze strany Komise. Také jsme zvažovali samozřejmě eventuální ohrožení čerpání evropských fondů. Máme vyjádření Evropské komise, generálního ředitele DG Regio ve smyslu, že ten to bere na vědomí, že po důkladném zhodnocení všech okolností česká strana navrhuje posílit a zdokonalit současný monitorovací systém jako nejlepší možnost spíše než zahájit veřejnou zakázku na vývoj nové centrální části monitorovacího systému a že na základě předpokladů že bude naplněn ten závazek funkcionality, nemá Evropská komise k tomuto přístupu žádné námitky. Čili není tím ohroženo čerpání fondů v žádném případě.
Na druhou stranu je potřeba říci, že to má i svou ekonomickou stránku, která je vyjádřena tím, že zatímco nový systém by nás stál odhadem, empirií danou minulými výdaji, kolem 740 milionů korun, náklady na provoz stávajícího do konce roku 2013 a 2015 při uplatnění toho N+2 pravidla nás vyjdou na 273 milionů. Čili rozdíl pro státní rozpočet, plus, je 467 milionů korun, a to i v případě, že bychom uplatnili těch 200 milionů, na které bychom měli nárok u nového systému vůči Evropské komisi.
Toto byly tedy ty hlavní důvody ekonomické a provozní, proč jsme navrhli vládě, abychom pokračovali v provozu stávajícího systému a abychom samozřejmě připravili transparentní zadávací řízení pro nové programovací období tehdy, až budou známy požadavky na monitorovací a kontrolní systémy období 2014 až 2020. Předpokládáme, že takové výběrové řízení bude moci být připraveno v příštím roce, až budou známy požadavky kohezní politiky Evropského společenství.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám také, pane ministře. Má pan kolega doplňující dotaz, prosím? Nemá. Tím jsme se vyrovnali s touto interpelací.
Můžeme se věnovat další a já požádám o slovo pana poslance Jana Látku, který interpeluje ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerku ve věci státního rozpočtu. Prosím, pane kolego. ***