(11.00 hodin)
(pokračuje Zubová)
Vláda Jana Fischera naproti tomu zachovala chladnou hlavu a zaujala v ekonomické oblasti střízlivý postoj. Oceňuji, že své záměry, rozhodnutí a cíle v maximální míře komunikuje jak s veřejností, tak s politickými stranami, informuje věcně a realisticky, bylo zde řečeno i aktuálně, a vytváří tím nový etalon vztahů mezi zákonodárnou a výkonnou mocí. Nesporně tím přispěla i ke všeobecné politické shodě na nutnosti přijetí tohoto státního rozpočtu, byť v něm všecky politické síly musely ustoupit ve větší či menší míře ze svých priorit.
Demokratická strana zelených, pro kterou je sociální soudržnost společnosti jedním ze základních principů, nejásá nad relativně masivními zásahy do oblasti sociálních výdajů a různých typů veřejných služeb, včetně služeb sociálních. Za samozřejmé považujeme také názor poslanců, kteří tu hovořili o tom, že musíme letos zapomenout na oblíbené porcování medvědí kořisti a máme se chovat hospodárně, chceme-li mít za pár let na důchody.
Po prostudování návrhu rozpočtu si nutně musíme položit otázku, zda byly využity opravdu všechny možnosti na redukci výdajů, a to jak v provozní, tak v investiční oblasti. Namátkou mohu jmenovat například přezbrojení armády novými pěchotními zbraněmi nebo nákup lehkých obrněných vozidel. Tyto programy svým rozsahem i dobou trvání v nezanedbatelné míře ovlivňují nejen tento rozpočet, ale i rozpočty příští. Stejný charakter má i problematika ekologické superzakázky, nad jejímž vypsáním i průběhem vyvstává celá řada otazníků a o které tu už padlo hodně komentářů během včerejšího dne. Nejvíc paradoxně asi od těch, kteří dřív sami seděli ve vládě a objem financí na ni určený jim tehdy zřejmě tak megalomanský nepřipadal.
Považuji za žádoucí, aby vláda seznamovala i nadále poslance v maximální míře se svými záměry a připravované kroky v Poslanecké sněmovně důkladně a důsledně komunikovala.
Samostatnou kapitolou jsou investiční výdaje na budování dopravní infrastruktury. Všechny signály a hodnocení, které máme k dispozici, ukazují, že ne všechno je v tomto resortu v pořádku, ale věřím, že vláda bude této oblasti věnovat patřičnou péči a trvalou kontrolu. Chci upozornit i na to, že otázka průhlednosti a kontroly výdajů se dotýká také hospodaření mimorozpočtových fondů jako celku, už proto, že ze státního rozpočtu je do těchto fondů alokována nemalá část příjmů. Problém transparentnosti a efektivity výdajů je vůbec dlouhodobým a dlouholetým problémem našeho státu a je jednou z oblastí, na které by se měla vláda zaměřit především, protože veřejnost pravdivě informovaná o stavu věcí dovede přistoupit i na bolestivá opatření. Nesmíří se ale s plýtváním, s kamufláží a s obelháváním. Nechceme-li prohlubovat odcizení občanů a jejich znechucení politikou, je nutné předkládat jim jednoznačné, transparentní a hlavně pravdivé informace o státním hospodaření.
Je zřejmé, že schvalování státního rozpočtu je výzvou a testem pro celou politickou reprezentaci státu a šancí pro nás všechny představit veřejnosti naši vzájemnou toleranci a vůli být konstruktivní a vytvořit státní rozpočet srozumitelně, přijatelně a odpovědně. A hovořím-li o odpovědnosti, tak mohu za sebe panu kolegovi Hovorkovi slíbit, že v hlasování o návrhu na změnu loterijního zákona se mnou může počítat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Zubové. Nyní prosím o slovo paní kolegyni Zelenkovou. Prosím.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem moc ráda, že řada kolegů přede mnou zdůraznila oblast vzdělávání jako prioritu, kterou je třeba podporovat. Zdá se, že to je jasné každému. Všichni chceme, aby se našim dětem dostalo kvalitního vzdělání, aby je učili učitelé - osobnosti, na které pak celý život vzpomínají. Jsme si také všichni vědomi toho, že naše země, která nemá přírodní bohatství, má toto bohatství právě v lidech, v lidském kapitálu. Naši lidé, to je ta hodnota, ta deviza, do které je třeba investovat, kterou je třeba rozvíjet a o kterou je třeba pečovat. A také to všichni tak opravdu říkáme. Říká se to ve vládních prohlášeních a říká se to v jiných prohlášeních čelných politiků. Bohužel u toho velmi často zůstane. Do velké míry se pak tato školská priorita stává prioritou deklarovanou, stává se prioritou pouze na papíře. Ve skutečnosti potom plynou peníze do našich dálnic, o tom teď tady byla dost řeč. Jsou to dálnice, které jsou předražené, některé zdroje hovoří o tom, že jsou o třetinu nebo čtvrtinu dražší než jinde v Evropě. Náš stát si klidně nechává utíkat miliardy z dnes už nekontrolovatelné oblasti hazardu.
Nedávno byla, kolegyně a kolegové, uveřejněna zpráva OECD o stavu vzdělávání. Říká se v ní mimo jiné, že v Česku se dává na oblast vzdělávání 4,1 procenta, zatímco ve vyspělých zemích je to 6,1 procenta. Samozřejmě ani nepřekvapí, že platy našich učitelů za učiteli v evropských a ostatních vyspělých zemích také zaostávají. Pro ilustraci je to třeba na prvním stupni za hodinu týdenního úvazku, samozřejmě přepočteno na paritu kupní síly, 598 korun za hodinu, zatímco u kolegy učitele v Evropě je to 862 korun. Ještě větší rozdíl je pak u středoškolského učitele, kde ve vyspělých zemích takovýto učitel bere 1267 korun za tuto hodinu týdenního úvazku, u nás pouhých 897. (V sále je silný hluk.)
Za této situace, za tohoto stavu věcí přece nemůžeme učitelům dále ubírat. Nejde přece jenom o ně. Dopad takových kroků je dlouhodobý a nic horšího nemůžeme pro sebe, pro nás, do budoucna udělat. Proč bychom si tady nemohli vzít příklad ze zemí, které byly také v obtížné rozpočtové situaci, přesto jim nechyběla odvaha a věnovaly investice právě do vzdělávání?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, paní kolegyně, já bych chtěla požádat všechny poslankyně a poslance, aby věnovali pozornost vašemu projevu, přerušili své rozhovory, případně je přenesli do kuloárů. Děkuji.
Poslankyně Ladislava Zelenková: No ono to školství, ono se to pořád říká, ono se to pořád zdůrazňuje - ale skutek utek. Takže zdá se, že to nikoho ani už příliš nezajímá.
Já teď nebudu popisovat příčiny toho, proč naše školství není v dobrém stavu, ale nepochybně to, že je dlouhodobě podfinancované, to nepochybně se na něm podepisuje měrou zásadní. Pokud by nyní došlo k poklesu nominálních platů pedagogických pracovníků, mělo by to v tomto marasmu, ve kterém naše školství v současné chvíli je, skutečně nedozírné důsledky. Osvícená vláda by si tohle měla uvědomit a měla by rozpočet s tímto vědomím připravovat. A pořád chci věřit, že tato vláda, ale především tato Sněmovna, protože už na ní to teď bude, chci věřit, že tato Sněmovna je v tomto smyslu dostatečně osvícená a je a bude hlavně ve druhém čtení a pak ve třetím čtení dostatečně odvážná.***