(Jednání pokračovalo ve 14.34 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zahájila odpolední část našeho dnešního jednání. Gongem přivolávám ty, kteří jsou zatím mimo jednací sál, aby stihli přijít. Mezitím, než se tak stane, oznámím, že jsem dostala dodatečnou omluvu. Omlouvá se z našeho dnešního jednání, a to ze zdravotních důvodů, pan poslanec Ivan Langer, který tedy bude dnes odpoledne chybět na našem jednání. To je snad všechno, ještě se podívám - jediná omluva, která tady dnes dopoledne nezazněla, a proto vám ji sděluji.
Dle našeho rozhodnutí zahájíme dnešní odpolední jednání bodem číslo
1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010
/sněmovní tisk 913/ - prvé čtení
Ještě předtím, než vyzvu pana ministra financí Eduarda Janotu, požádám všechny ve sněmovně, aby zasedli do svých lavic, věnovali se bodu číslo 1, tedy státnímu rozpočtu. (Zazněl gong.) Myslím, že to za naši pozornost stojí. Ještě jednou všechny důrazně žádám, aby usedli do svých lavic, věnovali pozornost bodu, který se jmenuje návrh státního rozpočtu pro rok 2010.
Poprosím pana ministra financí Eduarda Janotu, aby tento bod z pověření vlády uvedl. Děkuji vám. Prosím, pane ministře.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se svým vystoupením k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 v rámci projednávání procedury v prvním čtení.
Na základě pověření vlády České republiky před vás dnes předstupuji s odůvodněním vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010. Předložený návrh zákona je již tradičně doprovázen detailní rozpočtovou dokumentací, která nabízí mimo jiné strukturovaný podrobný pohled na příjmovou i výdajovou stranu rozpočtu, konkretizuje makroekonomický rámec a poskytuje informace o očekávaném průběhu hospodaření územních samospráv v roce 2010.
Co se týče makroekonomického rámce. Dovolte mi nyní, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu rozpočtu na příští rok. Makroekonomický rámec vychází ze současné situace ekonomiky, která se v důsledku světového hospodářského útlumu nachází v recesi. Předpokládáme, že v příštím roce nedojde k novým turbulencím na světovém finančním trhu a ekonomiky hlavních obchodních partnerů se začnou velmi pozvolna oživovat. Zároveň je však nutné si uvědomit, že odhad budoucnosti v této turbulentní době je ještě mnohem obtížnější než obvykle. Makroekonomický rámec počítá s vlivem aktivních opatření, chcete-li úsporného balíčku, ke snížení veřejného deficitu včetně plánovaného snížení mezd ve státní správě.
Co se týká recese v roce 2009 a odhadovaného vývoje v roce 2010, lze konstatovat, že česká ekonomika se v prvním pololetí letošního roku nacházela v recesi. Hrubý domácí produkt v prvním pololetí meziročně klesl o 5,1 %. Ten pokles byl způsoben zejména poklesem hrubého kapitálu včetně zásob, který se na tomto poklesu podílí více než 7,4 %, poklesem zahraničního obchodu řádově o 1 % a na druhé straně aktivním nebo plusovým přínosem spotřeby domácností o 0,8 % a spotřeby vlády o 0,7 %. Recese se projevila silnou zápornou produkční mezerou, která v prvním pololetí dosáhla cca 4 % potenciálních produktů. Záporná produkční mezera se projevuje snížením využití výrobních kapacit v průmyslu na nejnižší úroveň od čtvrtého čtvrtletí 1994. Projevuje se výrazným nárůstem míry nezaměstnanosti a snížením počtu volných pracovních míst, ale i inflačních tlaků.
Návrh státního rozpočtu pro rok 2010 zahrnuje záporný vliv aktivních opatření ke snížení veřejného deficitu, nárůst hrubého domácího produktu ve výši minus 0,8 procentního bodu. Domácí poptávka bude při zohlednění vlivu aktivních opatření působit ve směru meziročního poklesu hrubého domácího produktu. Na druhé straně zahraniční obchod bude mít prorůstový dopad. Podotýkám, mluvím o našich odhadech pro rok 2010.
Hlavním rizikem makroekonomického výhledu pro rok 2010 zůstává vývoj externího prostředí, zejména ve smyslu vývoje ekonomik našich hlavních obchodních partnerů. Horší než předpokládaný vývoj by se projevil horším výkonem zahraničního obchodu a následně i dalšími negativními dopady do tvorby hrubého kapitálu a spotřeby domácností. Nicméně nejnovější odhady růstu HDP v zemích eurozóny naznačují možnost lepšího vývoje našich exportních trhů.***