(11.20 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Říkám, je to něco, co není úkolem této Fischerovy vlády z řady důvodů. Také to není jeho vina, že se tento stav vytvořil. Nemyslím si, že jsme s to také tuto představu - mylnou - zcela změnit do konce tohoto volebního období, ale měli bychom si tu základní pozici uvědomit, chceme-li, aby Česká republika se vyvíjela jako republika parlamentní. Myslím, že bylo třeba, aby parlamentní strany daly prezidentu republiky jasně najevo, že pokud by nechtěl podepsat smlouvu, čili ratifikovat, i po nálezu Ústavního soudu, který jasně bude konstatovat, že smlouva je v souladu s ústavním pořádkem, pak není žádný problém, aby se změnila Ústava v tom smyslu, že se stanoví, že prezident je povinen ratifikovat, a pokud by odmítl svou ústavní povinnost splnit, že se změní systém ratifikace.
Říkám to jenom proto, abychom si uvědomili, že je i naší odpovědností, proč se vytvořil tento stav. Jak říkám, není v silách jej jednorázově změnit, je to něco, co se stalo součástí určitého povědomí, a je to povědomí špatné, které oslabuje fungování naší demokracie, a v souvislosti s 20. výročím toho, jak jsme politickou demokracii v Československu a potom v České republice obnovili, bychom měli dbát na to, aby její základní hodnoty zůstaly zachovány.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Nyní zde mám další přihlášku do rozpravy, a to od pana kolegy Martina Bursíka. Dále by měl mluvit pan poslanec Petr Nečas.
Poslanec Martin Bursík: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych v souvislosti s vystoupením pana premiéra rozvinul několik témat, kde - věřím - bych mohl tím příspěvkem nějak přispět k určité pozornosti vlády a členů vlády na tato témata.
Nejprve téma energetické politiky, kde předseda vlády zde popsal situaci tak, že hodlá nikoli ten proces zpomalit, ale urychlit. Stojí o debatu o energetické koncepci s tím, že ovšem rozhodnutí by měla učinit vláda, která vzejde z řádných voleb. Já bych si k tomuto dovolil doplnit jeden podnět, který jsme také předávali panu premiérovi, totiž upozornit na existenci návrhu zcela nové politiky ochrany klimatu České republiky, kterou vypracovalo Ministerstvo životního prostředí, která je vlastně komplexním materiálem. Pracuje, tak jako řady jiných vlád včetně nové Obamovy administrativy, s nákladovými křivkami, které produkuje pro jednotlivé vlády konzultační společnost McKinsey a které vlastně ukazují, ve kterých sektorech ekonomiky, na základě jakých opatření je možné zajistit zdroje energie, ale především snížit emise hlavního skleníkového plynu - oxidu uhličitého.
Já musím říci, že tak jak jsem studoval, a kolegové experti ze Strany zelených, ten návrh energetické koncepce, pak kromě toho, že to je návrh, který je jaksi vystřelen do debaty, tak se k tomu stavíme velmi kriticky. On totiž obsahuje, respektive absentují v něm úplně klíčové parametry, které by moderní energetická koncepce měla obsahovat. Skutečnost, že ta koncepce v podstatě navrhuje posílení fixace a vazby a české energetiky na Rusko, považuji za mimořádně alarmující, a to bych tady chtěl zdůraznit. A protože stále ve vládě, a to je ve většině vlád ve světě, převažuje resortní vidění, resortní řešení jednotlivých témat, tak se vlastně energetická koncepce ponechává dominantně v rukou Ministerstva průmyslu a obchodu. Ovšem přitom to rozhodování o energetické budoucnosti České republiky zdaleka není pouze o energetice, ale týká se samozřejmě i našich českých, evropských a světových závazků v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a také se samozřejmě týká otázek energetické bezpečnosti. A skutečnost, že polostátní firma ČEZ s dominantní majoritou, s dominantní účastí státu připravuje tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín plus na výstavbu dalších tří jaderných bloků v odhadované výši 500 miliard Kč, s tím, že jednou z firem o které se hovoří jako o favoritu, za kterou lobbuje český prezident v Moskvě při návštěvě Moskvy, je ruská firma Rosatom, skutečnost, že od tohoto roku, respektive od roku 2010 jediným dodavatelem jaderného paliva pro jaderné elektrárny Dukovany a Temelín je ruská společnost Tvel, to znamená, že končí dodávky paliva společnosti Westinghouse do Temelína, protože z technických důvodů ty palivové články způsobovaly problémy v této elektrárně a Česká republika bude ze 100 % závislá na dodávkách jaderného paliva z Ruska. Dalším záměrem je vystavět závod na přepracování a výrobu jaderného paliva, protože v České republice se těží uran a přepracovává se pouze do podoby žlutého koláče a pak se exportuje. Takže je tady záměr vystavět v České republice závod na výrobu jaderného paliva. Kdo je hlavním zájemcem? Ruská společnost! Kdo je hlavním vlastníkem Škoda - jaderné strojírenství? Ruská společnost! Jak vypadá struktura dovozu zemního plynu? V roce 2008 6,4 miliardy krychlových metrů z Ruska, 2 miliardy krychlových metrů z Norska.
Já si vzpomínám na tu debatu, kterou jsme tady měli, když byla plynová krize na začátku loňského roku, jak řada politiků využila argumentu přerušení dodávek plynu k posílení argumentace na to, abychom se opřeli o jadernou energetiku. A kde jsme dnes? Co navrhuje Ministerstvo průmyslu? Opřít jadernou energetiku o Rusko! Kritický týdeník, politický, Respekt na titulní stránce dal název ČEZ na oranžovém pozadí, a kdo z vás si ze školy ještě pamatujete azbuku, nebo kdo zná cyrilici, tak tam bylo ČEZ rusky! Protože to začíná být firma, jejíž vazby, jejíž strategie, jejíž vliv na Ministerstvo průmyslu, ale propojenost s Ruskem je tak silná, že to skutečně vytváří bezpečnostní riziko. Mě mrzí, že tady teď není přítomen pan premiér. Ale ponechat přípravu energetické koncepce na resortu Ministerstva průmyslu, kde jsou buď úředníci zlobbovaní ČEZem, který má své zájmy přes Rusko, nebo jsou naivní, nebo jsou koupeni ruskými agenty - já nevím, co z toho může být pravda, ale skutečnost je taková, návrh, který byl předložen k diskusi, je návrh, který vytváří mimořádné bezpečnosti riziko pro Českou republiku, a ani úřednická vláda nemůže mlčet. A tady v tom mám obavy, že skutečně jestli se lobbisté, rozliční agenti a šedé eminence snaží využít této situace, kdy tady vládne poloúřednická vláda, která nemá přímý politický mandát a přímou politickou odpovědnost, tak bych velmi rád upozornil na to, že toto riziko a tato hrozba je velmi reálná.
To je první poznámka a zároveň laskavá výzva panu premiérovi, aby debatu o energetice v České republice propojil s debatou o ochraně klimatu a rozšířil ten materiál, respektive přiložil k tomu i novou energetickou koncepci, kterou by také poslala do debaty vláda, samozřejmě poté, kdy se s ní premiér a příslušní ministři seznámí.
V klimatické politice je důležité zdůraznit, že z nákladové křivky, která byla zpracována pro Českou republiku, vyplývá, že je reálné snížit emise skleníkových plynů z dnešních 146 megatun oxidu uhličitého o zhruba 20 %, to znamená o 30 megatun, aniž by bylo nezbytné prolomit územní ekologické limity těžby, dokonce i bez nových jaderných bloků. Ty dva nové jaderné bloky dělají dalších 8,4 megatuny CO2. To znamená lze snížit realisticky emise skleníkových plynů o 20 % oproti současnosti. To se rovná o 45 % oproti roku 1990. ***