(16.20 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Je zřejmé, že proti krizi budou velmi důležitá prorůstová opatření. Už jsme si vyjasnili, že balíček má mírný brzdný efekt. Možná že nebude tak velký, pokud ubereme na výdajových škrtech, protože peníze, které občan utratí, nakonec slouží jako koupěschopná poptávka a růst to pomáhá udržet. Důležité ale je, že v debatě nad státním rozpočtem si musíme říci, jak akcentovat prorůstovou politiku. Možností je několik, ale objem zdrojů je omezený.
Pokud jde o vládní investice, nemůžeme se nepodívat na Státní fond dopravní infrastruktury, kde jsou předražené dopravní stavby. Možná, než se naučíme tyto rozpočty dělat přiměřeněji ekonomické realitě, tak část těchto peněz vyvést například do oblasti bytové výstavby, protože tady je multiplikační efekt rychlejší, méně se tu plýtvá a řeší to i problematiku sociálního bydlení, nájemného bydlení pro chudší nájemníky, protože extendovat vlastnické bydlení s našimi krizovými možnostmi příliš reálné není.
Je tady celá oblast koupěschopné poptávky. Myslím si, že nás čeká těžká debata nad platy ve veřejné sféře. Ani těch minus 2 %, jak naznačuje dohoda, není pro tuto oblast řešením. Jestli seberou ministrům a ústavním činitelům 20 %, prosím, ale představte si, že učitelce na střední škole, která má pár tisíc, seberete dva tisíce; je to neporovnatelné. V tomhle ohledu debata musí proběhnout, protože naše vstřícné politické gesto obětovaných několika set milionů se potkává s několika miliardami vybranými v této oblasti.
Další téma - zmrazení důchodů. Buďme otevřeni debatám střednědobého charakteru o parametrických změnách důchodového systému, ale nevyvádějme peníze z tohoto systému. Pokud jde o valorizační schémata, musíme si uvědomit, že důchodci žijí podle svých životních nákladů, ne podle průměrných statistických indexů o inflaci, a že tam vývoj není v řádu necelá 2 % v příštím roce, ale že to tam půjde do desítek procent. Kde je důchodce sám, kde mu nepomohou děti, dostane se do těžkých problémů. Toto je před námi.
Možná že platí zejména pro Českou republiku, že se v první fázi světové krize podařilo zklidnit paniku ve finančních institucích. Krize ve výrobním sektoru ale rozhodně pokračuje a může dokonce trvat poměrně dlouho; riziko, že přeroste do krize sociální, tady je. Tak prosím vás nevykládejte o tom, že všichni musíme začít šetřit, protože to většinou dopadá tak, že vybíráme miliardy po těch, kteří horko těžko seškrtnou tu korunku, ale tam, kde ty velké peníze jsou, tam bojíme se sáhnout. Lidé se bojí, že náklady krize - pochopitelně ta krize nějaké náklady mít bude - hodíme jen na jedna bedra a ta druhá, která by to daleko snáz unesla, budou vynechána.
Proto si myslím, že by bylo velmi falešné si myslet, že krize odejde jako rýma, odejde tehdy, když to nebudeme komplikovat nějakými zásahy do ideálu liberálního trhu. Rozhodně to není jen příležitost pro ty, kteří mají peníze, aby na lidech postižených krizí dále vydělávali. Tento výrok jsem postřehl včera na konferenci Hospodářských novin, myslím, že ve Zlaté koruně, kdy pan expremiér a kolega poslanec Topolánek tam takto hovořil. Myslím si, že krize není šance pro bohaté, aby ještě více zbohatli. Na to si dejme pozor, to bychom měli mít na mysli, když budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích k tomuto balíčku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Další přihlášený do obecné rozpravy je poslanec Jan Látka, připraví se poslanec Grospič. V obecné rozpravě mám ještě osm písemných přihlášek. Prosím pana poslance Látku.
Poslanec Jan Látka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s analýzou, se kterou se na mne obrátily některé podnikatelské subjekty. Cituji:
Návrh na zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty, který je součástí úsporného balíčku, pokládáme za naprosto neefektivní a kontraproduktivní, a to jak pro občany, tak pro firmy a v konečném důsledku i pro samotný stát. Při zvýšení spotřební daně a současně i DPH bude skutečné navýšení až 1,30 Kč na litr pohonných hmot. Je důležité zdůraznit, že k dalšímu tzv. zvyšování spotřební daně dochází neustále při každém posílení koruny vůči euru. Sousední země mají spotřební daň v eurocentech a při dlouhodobém trendu posilování koruny a zároveň navýšení spotřební daně o korunu bude Česká republika patřit v pohonných hmotách k těm nejdražším v celém našem regionu. Zvýšením spotřební daně se připravíme o zásadní konkurenční výhodu a to se projeví na výrazném propadu prodeje pohonných hmot. Logickým důsledkem této situace budou výrazné nižší daňové odvody jak na spotřební dani, tak na DPH a dani z příjmu. Celkové ztráty dle odhadu dopravců a provozovatelů čerpacích stanic mohou činit na odvodech u spotřební daně a DPH až 9 miliard ročně. V tomto se nekalkulují daně přímé a ostatní negativní dopady tohoto opatření, jako jsou horší konkurenceschopnost dopravců, ekonomické oslabení především příhraničních regionů a pokles zaměstnanosti ve všech dotčených segmentech trhu. Máme k dispozici materiály, které uvedená čísla velice přesně potvrzují, a obáváme se, že navrhovatelé a zastánci daňové úpravy vycházeli pouze z jednoduchého statistického výpočtu, který skutečnosti reálného dopadu vůbec nebere v potaz.
Jako velice významné se jeví i další celospolečenské důsledky zvýšení spotřební daně, které se nepochybně promítnou i do cen přepravy, a to následně do přepravovaného zboží a ostatních služeb. Zdražení pohonných hmot vyvolá nutnost navýšení dotací státu a územních samospráv do osobních přeprav. Nárůst cen zboží pak bude mít za následek nárůst indexu spotřebitelských cen s následnou povinností státu valorizovat sociální dávky a důchody.
Ze všech těchto důvodů se jeví toto navrhované řešení úsporného balíčku jako velmi nepříznivé, a to jak z hlediska příjmů, tak z hlediska výpočtu státního rozpočtu. Negativně by to ovlivnilo celou společnost a ekonomiku státu v krizové době. Proto navrhujeme ponechat spotřební daň na pohonné hmoty beze změny.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím nyní pana poslance Stanislava Grospiče. Další bude poslanec Miroslav Opálka.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, než začnu hovořit k balíčku, odbočím k otázce odborů a některých odborových předáků, o kterých tady mluvil pan kolega Kalousek.
Tak to je. Jsou někteří odboroví předáci, kteří možná naivně, možná z jiného přesvědčení věří, že tento systém je reformovatelný a že smířlivost, zdánlivá vstřícnost a ústupky povedou k zachování zaměstnanosti a udrží sociální systém, a jsou odboroví předáci a odborové organizace a centrály, které tomu nevěří a mají obavy, že se Česká republika propadne ještě hůře a že není dobré ořezávat nejzákladnější věci, které se týkají sociálního systému, mezd a třeba i důchodových věcí. ***