(14.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Já bych chtěl varovat před tím, abychom něco podobného provedli při přípravě rozpočtu na následující rok, a jestliže pan ministr financí potvrdí, že tento tzv. Janotův balíček podsekne hospodářský růst v příštím roce v řádu několika desetin procenta, pak by bylo korektní, aby vláda také změnila odhady, na základě kterých připravuje návrh zákona o státním rozpočtu. To se nepochybně také projeví v oblasti zdrojů tohoto státního rozpočtu a bude velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem se s tím Fischerova vláda vyrovná.
Často se hovoří o tom, že tento balíček je vlastně technokratický, že je politicky neutrální, že je to něco, co bylo sestaveno na základě nejvyšší dobré vůle. Já se domnívám, že to není přesný popis tohoto balíčku. Je pravda, že on byl v zásadě zřejmě stavěn mimo komunikaci s politickými stranami v této Poslanecké sněmovně. Já sám jsem byl seznámen s podobou tohoto balíčku minulý pátek a sociální demokracie se nikterak nepodílela na jeho konstrukci. My jsme v pátek zveřejnili devět zásadních výhrad, protože to bylo poprvé, kdy jsme měli možnost seznámit se se všemi těmito podklady. Devět zásadních výhrad, co si myslíme, že by vláda ještě měla v tomto svém materiálu a v této své rozpočtové a daňové politice změnit. Já bych rád tyto výhrady zopakoval, tak aby bylo jasno, co se od samého počátku sociální demokracii na tomto návrhu nelíbilo.
První výhradou, kterou jsme měli, byla otázka valorizace důchodů v roce 2010. My jsme nesouhlasili a nesouhlasíme s tím, aby vláda tuto věc zcela pominula, aby v návrhu rozpočtu, tudíž i v parametrech tohoto balíčku nepočítala s vyčleněním zdrojů na byť minimální valorizaci důchodů. Mě velmi mrzí, že vláda odmítla návrh ministra Šimerky na to, aby byly důchody valorizovány alespoň o 200 korun.
Druhá věc, která se nám nelíbila a kterou jsme jasně identifikovali, je otázka objemu platů ve veřejném sektoru. Myslím si, že nejzazší mez, kterou by rozumná vláda mohla využít, by bylo zmrazení objemu prostředků, které jsou vynakládány nebo budou vynakládány v příštím roce na platy ve veřejném sektoru. Vláda navrhuje o 4 % snížit objem těchto prostředků. Je to zhruba 7 miliard korun. Já si myslím, že je to velmi negativní signál vůči zaměstnancům veřejného sektoru, ať už jde o učitele nebo ať už jde o policisty, hasiče, pracovníky v sociálních službách nebo ve zdravotnictví. Určitě to nebude mít pozitivní vliv na spotřebu domácností a růst české ekonomiky v roce 2010.
Další výhrady se týkaly konstrukce příjmové stránky. Vláda navrhuje celou řadu změn, kombinaci několika daňových opatření, která celkem zvýší příjmy státního rozpočtu o cca 50 miliard korun. My jsme řekli, že nesouhlasíme s tím, aby paušálně byla zvýšena daň z nemovitosti, a to na dvojnásobek stávajících základních sazeb. Poslanecká sněmovna už před dvěma lety dala obcím možnost, aby zvýšily daň z nemovitosti až na pětinásobek tehdejších sazeb. Většina obcí této možnosti nevyužila. Většina obcí dodnes pracuje se sazbami, které byly před touto legislativní změnou. Já se domnívám, že vzhledem k tomu, že sto procent výběru této daně je příjmem výhradně obecních a městských rozpočtů, mělo by být na vůli obcí, aby rozhodly o tom, jak vysoká sazba daně z nemovitosti se bude platit. A to včetně daně, která se bude platit ze zemědělských pozemků. Já se domnívám, že je vážný problém teď najednou ze dne na den navrhnout zdvojnásobení této sazby, a to tak, že to bude direktivně a obce do toho v zásadě nebudou moci vstoupit, pouze tehdy, pokud by se rozhodly tuto daň ještě dále v budoucnu zvyšovat.
Další výhrada se týkala spotřební daně z pohonných hmot. Vláda navrhuje, aby stát získal cca 7 miliard korun navíc do státního rozpočtu tím, že se zvýší zdanění benzinu a nafty. Současně vláda říká, že chce řešit situaci na trhu práce, že by se měla posilovat mobilita zaměstnanců. Já si myslím, že zdražení pohonných hmot je přesně to, co působí proti mobilitě pracovní síly. V této kritické situaci, v době, kdy ekonomika klesá, v době, kdy máme velký problém se zaměstnaností, je myslím velmi kontroverzní, aby se zvyšovala spotřební daň u benzinu a nafty. My se domníváme, že opatření na příjmové straně by se dala nahradit jiným mixem daňových změn, které by více posunuly zdanění v oblasti přímých a majetkových daní a méně pokračovaly v úprku k vyššímu zdanění v oblasti daní nepřímých.
Toho se týká i další výhrada, kterou v pátek uplatnila sociální demokracie, a ta se týká zvýšení DPH u snížené sazby z 9 na 10 %. Pokud k tomuto zvýšení dojde, bude to znamenat, že za tři roky se snížená sazba DPH zvýšila na dvojnásobek. Před třemi lety, ještě na konci roku 2007, byla snížená sazba DPH 5 %. K 1. lednu 2010, to znamená po třech letech, by sazba činila 10 %. To je velmi výrazné zvýšení. Je to vlastně zdvojnásobení daňového zatížení v oblasti těch položek, které patří do snížené sazby. Chtěl bych připomenout, že tam patří potraviny, že tam patří léky, patří tam opět - a teď jsme zpátky u mobility pracovní síly - jízdné ve veřejné dopravě, patří tam také bydlení. A za tři roky se zvýšilo zdanění v oblasti DPH u těchto položek vlastně o 100 %. Já si myslím, že to ukazuje, že politika vlády, tak jak byla realizována v minulých letech, výrazně posunula náš daňový systém k nepřímému zdanění. Přitom současně došlo k výrazným úlevám v oblasti přímých daní u nejbohatších příjmových kategorií. To je velmi nespravedlivý posun, protože daňové břemeno a povinnost financovat stát a veřejný sektor se tak vlastně za uplynulé tři roky přesunuly zejména na bedra nízko- a středně příjmových skupiny. ***