(14.40 hodin)
(pokračuje Dědič)
Vážený pane premiére, měl bych na vás tři dotazy. Považujete výše uvedený postup policejního prezidenta Oldřicha Martinů vůči bývalému náměstku Jiřímu Houbovi za správný a v souladu se služebním zákonem? Nechal jste se ministrem vnitra Martinem Pecinou o tomto postupu informovat a požadoval jste vysvětlení a případné vyvození odpovědnosti, pokud by se prokázalo porušení zákona? Je-li postup policejního prezidenta v rozporu se služebním zákonem, jak hodláte postupovat vůči ministru vnitra, který toleruje porušování zákona vůči policejnímu prezidentovi, který zákon porušuje?
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Františku Dědičovi. Prosím pana premiéra Jana Fischera, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Díky, pane předsedající. Dámy a pánové, já mám tady na to připravenou poměrně rozsáhlou odpověď, která je spíš takovým vysvětlením nebo explikací a chronologií toho, jak ty kroky byly řazeny. Toho vás ušetřím. Důležité jsou ty otázky, pane poslanče, které jste mi položil.
Za prvé budu dbát na to, a vždycky jsem tady říkal, že nepovažuji za přípustné, aby v případě ať už jde o pracovněprávní věci či jmenování, že je prostě nutné postupovat v mezích zákona, v souladu se zákonem, a to zcela zřetelně, průhledně a striktně. Čili o těchto vašich otázkách já si v této věci vyžádám především analýzu a potvrzení toho nebo vyvrácení toho, že byl, či nebyl porušen zákon. Podle toho vám připravím, pane poslanče, písemnou odpověď v té době, která je na to určena jednacím řádem.
Jinak já bych tady obtěžoval přítomné tím, že bych četl chronologii - byl pan Houba odvolán a kdo byl jmenován. To já nepovažuji za nutné v této situaci. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Dědič je s vaší nabídkou spokojen, takže nehodlá využít své jedné minuty.
Můžeme přistoupit k další interpelaci, kterou bude interpelace pana poslance Ivana Ohlídala ve věci negativního vývoje ve financování vysokých škol. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji. Vážený pane premiére, jak již bylo řečeno, ve své interpelaci bych si rád všiml negativního vývoje ve financování veřejných vysokých škol ze státního rozpočtu v posledních několika letech. Všiml bych si především financování takzvané vzdělávací činnosti, která je nesmírně důležitá pro zajištění kvalitní výuky na veřejných vysokých školách. Budu tento narůstající trend, který je bohužel zachován i za vaší vlády, dokumentovat na významném ukazateli, který se týká výdajů na jednoho studenta ze státního rozpočtu, který je věnován veřejným vysokým školám.
Zatímco v roce 2007 byl tento údaj rovný přibližně 72 tisícům korun, v prvním návrhu rozpočtu pro rok 2010 tento výdaj poklesl; tento ukazatel poklesl přibližně o 10 tisíc korun. I když bychom vzali v úvahu váš slib a zabudování jedné miliardy navíc pro kapitolu vysokých škol ve státním rozpočtu, tak pořád deficit na jednoho studenta bude zhruba šest a půl tisíce korun. To je velmi významný deficit, který se plošně musí projevit v poklesu vzdělávací úrovně a výukové úrovně na veřejných vysokých školách. Může to vést pochopitelně i k uzavření některých oborů významných pro naše hospodářství.
Vy jste, vážený pane premiére, spolu s panem ministrem financí Janotou před časem několikrát slíbili a vyjádřili se v tom směru, že se bude šetřit ve všech oblastech společenského života České republiky, nikoliv však v oblasti vzdělávání a vědy. Evidentně tady tento rozpočet ukazuje, že tento slib nebyl dodržen. Já bych se chtěl zeptat jednak proč a jednak bych se vás taky chtěl zeptat, jestli by se skutečně našla nějaká cesta, která by umožnila dorovnat rozpočet v kapitole veřejné vysoké školy aspoň na úroveň roku 2009. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ohlídalovi. Prosím pana předsedu vlády Jana Fischera, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedající, dámy a pánové, když vláda prezentovala svůj koncept státního rozpočtu, a to bylo dávno před oním balíčkem, hovořila o dvou prioritách. Já jsem o nich několikrát hovořil osobně. Byla to oblast vzdělávání, vědy, výzkumu, inovací a druhá byla dopravní infrastruktura. Současně jsem vždycky říkal, že tyto dvě oblasti jsou prioritní oblasti, to, pravda, jsou, také jsme vybrali jenom dvě, s tím, že v těchto oblastech budeme sešlapávat brzdový pedál méně než v těch ostatních. Na jiné prostě nemáme vytvořeny dostatečné zdroje.
Co se týká vysokých škol. Já si myslím, nemluvme teď o univerzitním světě, protože tam to přímo nesměřovalo, pokud jde o tu vědeckovýzkumnou dimenzi, tam jenom stačí říct, že vysoké školy již dávno, a asi na rozdíl od Akademie věd, našly schopnost se vyrovnat s posilováním té účelové částky financování na vědu a výzkum a se snižováním té institucionální. To se projevilo v tom, že se uměly lépe adaptovat na institut výzkumných záměrů, hledání jiných zdrojů, než jsou státní či veřejné prostředky. Mluvím o vědě a výzkumu. Kam to směřovalo, je pedagogická činnost. Samozřejmě, vím o tom.
Jsem si vědom, že situace samozřejmě jednoduchá není, proto vláda ještě v červno-červencové debatě o státním rozpočtu přidala ty dvě miliardy do resortu školství, kde si paní ministryně potom rozhodla, že jednu miliardu bude alokovat směrem k univerzitám, k vysokým školám. Na tento účel, ne na vědu a výzkum. Já jsem o tom vedl řadu jednání s řadou rektorů individuálně, se zástupci konference rektorů. Zúčastnil jsem se jednání konference rektorů, kam jsem přinesl tuto informaci, že vláda se rozhodla posílit o jednu miliardu jejich prostor. Tato informace byla přijata nikoliv jako spasení, to samozřejmě jsem ani nečekal, ale jako výraznou úlevu, s tím, že vysoké školy, byť se necítí zrovna nejlépe, jsou schopny se s tímto faktem vyrovnat. Já jsem přesvědčen, že se s ním vyrovnají.
V delším horizontu budeme muset totiž přemýšlet. A já jsem včera otvíral akademický rok, nebo jsem se ho účastnil, v Ostravě. Skutečně je zcela legitimní debata - třeba rektoři si velmi jasně připouštějí, že i s ohledem na demografickou křivku, ale i na zajištění kvalitního univerzitního vzdělávání je potřeba se velmi vážně zabývat tím, kolik veřejných vysokých škol v této republice působí. Jsou města jako Budějovice, kde působí dvě, což je opravdu velmi složité, jestli mají opravdu raison d´etre existence v jednom krajském městě. Těch studentů s ohledem na demografický vývoj bude ubývat, čili my půjdeme spíše - budeme muset jít - než tou cestou takovou tou kapitační a zvyšováním počtu a hladiny studentů, tak se orientovat v první řadě na kvalitu a na stimulaci takových oborů, které bohužel máme tragicky nenaplněny, a to zejména technických oborů. A to snižuje naši konkurenceschopnost.
Já teď momentálně nemám k tomu co dodat. Řada jednání se zástupci univerzitního světa, já k nim mám opravdu velmi blízko, oni adaptace schopni jsou. Jsou připraveni vstřebat tu situaci, kdy se jim tam přisunula jedna miliarda navíc. Netvrdím, že to je zázrak, ale přijali to v zásadě s úlevou, nikoliv s potleskem a nataženým červeným kobercem a hrající kapelou. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Ohlídal využije svých šedesáti sekund k doplnění otázky. ***