(12.40 hodin)
(pokračuje Grospič)
Je také pravda, že i mezinárodní právo má určité zvyklosti a určité instituty, které je třeba dodržovat. Jestliže my dnes s uspokojením říkáme, že ta otázka je vyřešena a že nehrozí umístění radaru Spojených států amerických a vojenské základny a vojáků Spojených států amerických a jejich pobyt na území ČR, pak se domnívám, že ta otázka má také svou druhou stránku. Co se stane, když se za měsíc pan prezident Obama a americká administrativa rozhodne, že oživí tuto otázku, a zase zavolá nočním telefonátem premiérovi české vlády a řekne: My jsme zvážili toto stanovisko, je potřeba ten problém znovu otevřít, protože se změnily geopolitické souvislosti a Spojené státy americké pro své zájmy potřebují v České republice umístit tento prvek, třeba v jiné podobě.
Myslíme si, že by mohl být ad hoc, když není vůle, zatím není vůle, většinová vůle v Poslanecké sněmovně přijmout zákon o obecném referendu, tak jak ho také kdysi předkládali v tomto volebním období poslanci za Komunistickou stranu Čech a Moravy, aby mohl být obecně upraven princip ad hoc zákonem, že v otázkách umístění cizí vojenské základny, cizích obranných systémů, pobytu cizích vojáků, v otázce tak zásadní mohli lidé rozhodnout referendem. Tím není dotčena úloha vlády, rozhodující úloha vlády při obranné politické České republiky.
V této souvislosti chci říci, že jako skupina předkladatelů i sám za sebe se samozřejmě nebráníme příslušným úpravám při projednávání tohoto zákona na půdě výborů Poslanecké sněmovny, že vnímáme stále aktuálnost toho problému, ať může být myšlen vážně, nebo i nevážně jako určitý manévr vůči jiným státům ve světě, že zde dojde třeba k umístění pouze - pouze říkám v uvozovkách - mobilních prvků protiraketové obrany Spojených států amerických. Ale to nemění nic na postoji Komunistické strany Čech a Moravy a zřejmě ani na postoji většiny občanů v České republice, že o této zásadní otázce by prostě lidé měli mít právo rozhodnout v referendu.
Vážené kolegyně a kolegové, přes výkřiky na pravici, jak jsou tato slova skandální, vás prosím za předkladatele o podporu tohoto návrhu zákona. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Bürgermeistera, aby vystoupil.
Poslanec Jan Bürgermeister: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, od zástupců komunistické strany jsme slyšeli spoustu argumentů, které nás zcela oprávněně vedou k pevnému přesvědčení, že se tento tisk týká základních otázek bezpečnosti naší země. Nejde o radar v Brdech, jde o raketovou obranu naší země, protiraketovou obranu, o zachování velice důležité hodnoty severoatlantické vazby, a ještě podbarvené debatou o roli zastupitelské demokracie, o roli exekutivní zodpovědnosti za vedení tohoto státu a o výkonu přímé demokracie.
Tyto otázky jsou natolik závažné, že z tisku, který vypadal jako prošlý událostmi a už nedůležitý, se stává tisk zásadní a my se musíme poradit. Žádám tím pádem jako zástupce předsedy našeho klubu o přestávku na jednání klubu do 13 hodin.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, já vám vyhovím. O slovo se hlásí ještě zpravodaj. Já vám ještě dám slovo, ale vyhovím vzápětí panu poslanci Bürgermeistrovi. Ale nevím, co chcete říci a neměl bych vám slovo dát.
Poslanec Jiří Polanský: Pane místopředsedo, chci jenom říci, že v případě, když bude zamítnut návrh na zamítnutí, navrhuji prodloužení lhůty -
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já bych o tom nyní nespekuloval, to teď není na místě.
Bylo požádáno o pauzu, já ji umožním a vyhlašuji polední přestávku.
(Jednání přerušeno ve 12.44 hodin.)***