(14.40 hodin)
(pokračuje Petr)

Jedná se tady o výrazné porušení kompetenčního zákona 2/1969, kdy záležitosti horního zákona nepatří do kompetence ministra životního prostředí, ale patří výrazně do kompetence ministra průmyslu a obchodu. Výsledkem tohoto kutilství není nic jiného než snaha to poslední, co ještě skýtá naše zem pro těžbu, vyloučit z možnosti, aby těžaři byli schopni na základě stávajícího horního zákona těžit. Dochází tady k tomu, že orgány životního prostředí mohou těžaři nařídit, aby zásoby odepsal, pokud se budou domnívat, že zájem na ochraně životního prostředí je větší než zájem na tom, vytěžit nerosty, přičemž těžařům má být poskytnuta pouze náhrada za vynaložené investice. Vůbec se nebere v úvahu, že Česká republika je vázána mezinárodními smlouvami o ochraně investic a že navrhujeme ve střední Evropě, v civilizované Evropě a v Evropském společenství, znárodnění, které si nedovolili ani Chávez anebo Morales, kteří když něco znárodnili americkým monopolům, tak za to tvrdě zaplatí.

Je s podivem, že ministerstvo životního prostředí, když se něco usnese Komise anebo Rada, okamžitě předkládá změny našich zákonů. Poněkud mě zaráží, že tento zákon je v rozporu s usnesením Evropské komise z února roku 2008 s názvem Iniciativa v oblasti surovin a zajištěním, aby i Evropa byla schopna těžit více jak pět procent toho, co potřebuje. Výsledkem je, že Komise zpracovává návrh, aby i v oblastech Natura se mohla provádět těžební činnost. S podivem musím konstatovat, že na tuto záležitost doposud Ministerstvo životního prostředí nezareagovalo.

Jak jsem již předeslal, je tento návrh úlitbou, jak říkal, prostřednictvím pana předsedy, kolega Rabas, tisícům lidí, kteří nevědí, na čem jsou. Já si myslím, že to je naprostá nepravda, poněvadž lidé tam, kde je dobývací prostor, vědí, oč se jedná. Myslím si, že je to úlitba halasným ochráncům životního prostředí. Je jich výrazná menšina. Přestali být rozumnými ochránci rozumné věci. Jsou v menšině, ale hlučným a neústupným chováním a dokonce fanatismem se pokoušejí zmást většinu lidí a posléze jim nakonec vnutit svou vůli. Takovým jednáním deformují demokratický proces, kterým se nikdy nemíní řídit, ale bojují proti všem a proti všemu, co se netýká jejich zájmů. Co nedokáží zvrátit logickými argumenty a důkazy, znemožňují zdržováním a právnickými kličkami a obstrukcemi.

Co mě děsí, jsou u této novely náznaky toho, že se jedná o ovládnutí legislativního procesu soukromými subjekty nebo organizacemi, které nerespektují zájmy státu. V mezinárodním žargonu se tomuto stavu říká state capture a v Americe je to trestný čin.

Jistě víme, za jakých podmínek novela vznikala - když šest hlasů Strany zelených bylo pro premiéra Topolánka důležitější než ochrana přírodního bohatství tohoto státu. I tato okolnost již dnes pominula.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, dovolte, já bych vás rád upozornil, že se k pořadu nekoná rozprava.

 

Poslanec Břetislav Petr: Pane předsedo, já si myslím, že nehovořím déle než paní kolegyně Jacques. Já už končím.

Čili chtěl bych vás požádat, abychom vzali rozum do hrsti a posedmé tento zákon vrátili. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Orgoníková. Připraví se pan poslanec Bursík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Orgoníková: Děkuji. Pane předsedo, já navrhuji vyřadit bod číslo 76, sněmovní tisk 792. Jde o novelu zákona 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Jde o to, že se doposud nedohodly obě komory - jak stavební inženýři, tak architekti. Myslím si, že je nutné, aby se komory dohodly.

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji paní poslankyni. Nyní by měl vystoupit pan poslanec Bursík, ale pan poslanec Bursík nemá ve své přihlášce uvedeno, jestli chce navrhnout bod, nebo chce reagovat na některého z předcházejících poslanců. Tam bych ho ale rád upozornil na § 54 odst. 5, že se nekoná rozprava k návrhům.

Má pan poslanec Bursík návrh nějakého bodu? (Poslanec Bursík se zdržuje v lavicích.) Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Bursík: Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, omlouvám se za krátké zdržení. Já bych rád navrhl pevné zařazení tisku novely horního zákona, což jest dnešní bod jednání č. 86, pardon, 56, omlouvám se, a to jako první bod na jednání Poslanecké sněmovny tento pátek. Čili - je to alternativní návrh k návrhu poslance Rabase.

Dovolte mi velmi krátké odůvodnění, které je nepřímou reakcí na obsáhlý komentář a "zdůvodnění" pana poslance Břetislava Petra.

Pan poslanec zde řekl, že tento vládní návrh zákona, kdy probíhá již šestý pokus v pořadí o zařazení tohoto návrhu na program pléna, je legislativním kutilstvím, a uvedl vás, obávám se, v omyl, jako by se jednalo o nějakou poslaneckou iniciativu. Zapochyboval o kompetenci předložit takový vládní návrh zákona Poslanecké sněmovně. Rád bych toto uvedl na pravou míru. Tento návrh zákona schválila vláda, a to 10. září loňského roku. Ten zákon čeká již více než jeden rok, a obstrukcí poslanců Břetislava Petra a dalších, kteří zde systematicky vystupují na podporu bourání těžebních limitů a další exploatace zásob hnědého uhlí, které je hlavním zdrojem hlavního skleníkového plynu CO2, vždy byl odložen z jednání. Chtěl bych tedy toto uvést na pravou míru.

Nejedná se ani o žádný přílepek. Jde o komplexní novelu, která - za prvé - napravuje nedostatečnost zákona, který ukládá těžební společnosti předložit orgánům státní správy podklady pro odpis zásob. Zásoby odepisuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, nikoli orgány životního prostředí, jak řekl pan poslanec, a v tomto zákoně není lhůta, do kdy musí těžební společnost tyto podklady předložit. To znamená jsou případy, kdy těžební společnosti kompletují podklady již více nežli 15 roků.

Za druhé. Jsou obce, především pod Beskydami, které jsou velmi podvázány na rozvoji, protože zde existuje předkupní právo těžební společnosti na pozemky nad dobývacím prostorem, byť se jedná o dobývací prostor, který je v podzemí. Zcela nelogicky to vlastně podvazuje možnost rozvoje obcí v Beskydech.

Takže jsou to naprosto racionální novely. Je to racionální novela zákona, která prošla vládou, která byla schválena jednomyslně, kde byla shoda ministra životního prostředí i ministra průmyslu, a zákon má za sebou několik jednání v tripartitě, jednání s dalšími partnery. To znamená nebylo lze odpracovat více k tomu, než se zákon dostává na šestý pokus na jednání pléna.***




Přihlásit/registrovat se do ISP