(16.00 hodin)
(pokračuje Sušický)
Co bych řekl závěrem? Zamysleme se prosím nad tím, zda nemalé finanční prostředky, které byly získány výběrem poplatků, nebudou někde ve zdravotnictví chybět. Podle mě ano, a to bohužel u vážně nemocných s nádorovými či genetickými chorobami. Vždyť podle poslední statistiky je Česká republika na neslavném sedmém místě ve světě v počtu úmrtí právě na nádorová onemocnění. Jejich moderní, takzvaná biologická léčba jde řádově do statisíců a někdy i milionů korun. Položte si tak na misku vah na jednu stranu 30 korun a na druhou pak dobrou a účinnou pomoc těžce nemocným. Která miska u vás převáží, o tom si laskavě rozhodněte sami.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane senátore. Nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád vyjádřil a zdůvodnil, proč je nutnost zamítnout senátní pozměňovací návrh k tiskům 735 a následně 739.
Senátní verze je verze s negativním dopadem na pacienty i na systém zdravotního pojištění. Uvedu příklady:
Paragraf 15 odst. 6, první a druhé generikum. Navrhuje se snížení ceny a úhrady o další procenta. V současném stavu nelze pravděpodobně určit pořadí nástupu generik, který bude pravděpodobně platit až pro ta další generika, která budou nastupovat po originálních přípravcích. V současné finanční situaci to nepomůže, finančně důležité skupiny mají generik dostatek; v budoucnu je úspora pravděpodobná, ale těžko vyčíslitelná. Navíc je to celé navázáno na minimální podíl na trhu. Cena generika se sníží pouze tehdy, když se výrobce písemně zaváže, že bude dodávat na český trh minimálně po dobu 12 měsíců, a tedy když se nezaváže, tak snížení ceny nebude a stát neušetří nic, přestože výrobce bude dodávat na trh tak jako tak. Není stanoveno, komu se má zavázat. Není jasné, jak a kdo posoudí i podíl léčebného přípravku na trhu ani v jakém období - jestli při účinnosti zákona, nebo po 12 měsících.
Paragraf 17 odst. 8 písm. d). To je zcela zásadní záležitost, je to průlom do zákona o veřejném zdravotním pojištění, protože se zavádí možnost zdravotním pojištovnám hradit léčivé přípravky a zdravotnické prostředky přímo distributorům léčivých přípravků. To znamená z toho systému se vyřazují vlastně lékárny. Je to zvýhodňování firem, které vytvářejí řetězce. Znamená to zřetelné riziko vertikalizace řetězce v obchodních vztazích. K tomuto kroku není žádný rozumný důvod, protože nemocniční lékárny samozřejmě nemocnici účtují vše bez marže a přitom léky vedou skladově, připravují pro oddělení apod., což samozřejmě budou činit i nadále. Povede to ke zvýšení zisku těch, kdo provozují pojišťovny, distribuční firmy i nemocnice. Platby pojišťoven distributorům by byly platbami bez předložení lékařského předpisu nebo účtu, byly by platbami za dodávky léčivých přípravků blíže neurčeným subjektům, byly by propláceny i léčivé přípravky, které by nebyly vydány pacientům. Byly by platbami za léčivé přípravky, které by pojišťovny hradily za neznámého pojištěnce, včetně pojištěnců jiných pojišťoven, byly by hrazeny ještě před poskytnutím léčivého přípravku pacientovi. Znamenaly by přenést osobní a citlivé údaje pacienta ze zdravotnických zařízení k distributorovi bez jakéhokoli zmocnění pro zpracování těchto údajů.
Paragraf 30 odst. 2 písm. b) - poskytnutí očkovacích látek, respektive jejich hrazení ze zdravotního pojištění včetně takzvaného dobrovolného očkování proti pneumokokovým infekcím. Ministerstvo zdravotnictví opakovaně neprosadilo změnu zákona 48/1997 Sb. ani 258/2000 Sb., a přitom do návrhu státního rozpočtu na rok 2009 nedalo ani korunu na hrazení očkovacích látek. Dosud to bylo 780 milionů Kč ročně. V podstatě protiprávně uložilo ministerstvo - podle našeho právního názoru - pojišťovnám, aby náklady na očkování se zahrnuly do zdravotně pojistných plánů pojišťoven na rok 2009. Ministerstvo také v rozporu se zákonem vyřadilo ze systému očkování krajské hygienické stanice, které ještě do letošního roku nakupovaly a skladovaly očkovací látky, a pověřilo dodávkami, skladováním a distribucí soukromé firmy. Včera na interpelacích jsem se dozvěděl, že to bylo z důvodu, že krajské hygienické stanice nesplňovaly nové směrnice Evropské unie. V současné době nejsou k dispozici očkovací látky pro běžná očkování, ale ministerstvo zavádí bez jakékoli nákladové analýzy další dobrovolné očkování, tentokrát proti pneumokokům. Navíc není definován typ vakcíny. Poslanci navíc dostávají účelové dopisy od marketingových agentur, aby tento návrh podpořili. My nejsme proti zavedení očkování proti pneumokokům, ale domníváme se, že nejdříve by měl fungovat systém základních povinných očkování, jejich dodávky, včetně finančního krytí, a potom by mělo následovat, řekněme, doplňkové očkování s nákladovou analýzou, jestli to má být očkování proti pneumokokům, nebo proti rakovině děložního čípku apod.
Pokud se týká plošného snížení maximální ceny a úhrady o 5 % v přechodných ustanoveních, značná část léčiv není regulována maximální cenou. Často se stává, že výrobce před změnou zvýší cenu o daných 5 %. Značná část léčiv přitom není obchodována za maximální cenu. Ve skutečnosti tedy nedojde k plošnému snížení reálně obchodované ceny, ale pouze k plošnému snížení úhrad, což samozřejmě zvýší finanční zátěž pacientů; vlastně o to, co klesne úhrada, stoupne výše doplatku. Já si myslím, že pokud by ministerstvo důrazně dohlédlo na to, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv vykonával řádně a v termínech v souladu se zákonem příslušné revize cen a úhrad, pak by úspora byla daleko vyšší, než se navrhuje tímto opatřením.
Tím chci zdůvodnit, proč není možné podpořit tento senátní návrh, který nebyl ani řádně projednán a vlastně se postupuje podobně jako v roce 1997, kdy se měnily ceny a úhrady léčiv.
A ještě k tomu původnímu návrhu. Já si myslím, že regulační efekt se u některých poplatků projevil, u některých se neprojevil. Myslím, že by měl být minimálně zachován poplatek za pobyt v nemocnici a že by také měl být možná zachován limit na zaplacené doplatky za léky. A myslím si, že by bylo dobré, aby se tento problém řešil po volbách, aby se řešil v klidu a aby vlastně celý systém regulačních poplatků se udělal rozumně, tak aby nepoškozoval pacienty a pomáhal systému.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan poslanec Rath. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já bych si dovolil vystoupit k oběma předlohám najednou, protože v této chvíli před Poslaneckou sněmovnou leží tři návrhy. Dva, které vzešly z Poslanecké sněmovny, jeden na úplné zrušení, druhý, kompromisní návrh, který ruší poplatky u starobních důchodců, u invalidních důchodců, u nemajetných lidí, u dětí a mladistvých do 19 let a u dárců. Tedy u skupin, které mají nízký sociální příjem, které patří mezi nízkopříjmové skupiny, a také pro skupiny lidí, kteří jsou nejvíc nemocní, tedy potřebují nejvíc zdravotní péče. Tento kompromis podle mého soudu je dobrým východiskem, na jehož bázi by se tato Sněmovna mohla vypořádat s problémem, který sama způsobila za Topolánkovy vlády.
Dámy a pánové, před pár chvílemi jsme hlasovali o tom, že tato Sněmovna nejspíš v příštím týdnu skončí. Myslím si, že by bylo rozumné a správné, abychom se vypořádali i s tím největším dluhem a nenechávali ho až po volbách. Ten největší dluh vůči občanům České republiky jsou právě tyto poplatky, které pan Julínek nazval regulační. ***