(11.40 hodin)
Poslanec Cyril Svoboda: Pane místopředsedo, já chci reagovat na to, co řekl pan poslanec Jičínský. Stokrát můžu nesouhlasit s panem Melčákem, stokrát, ale naše Listina říká, že každý má právo se domáhat ochrany u soudu, a soudy jsou povolány k tomu, aby zákonným způsobem tuto ochranu poskytovaly. Je podle mne nepřijatelné denuncovat kohokoli jenom proto, že se obrátí na soud. To považuji za princip, i když s ním můžu stokrát nesouhlasit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Eviduji přihlášku pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Já jsem také neřekl, že pan poslanec Melčák neměl právo se na Ústavní soud obrátit. Ústavní soud je orgánem ochrany ústavnosti, ale je to samozřejmě soud, který má také velmi výrazně ústavněpolitický charakter. V tomto směru jeho rozhodnutí ve věci poslance Melčáka má tento ústavněpolitický charakter, který jsem ve svém vystoupení naprosto jednoznačně označil.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Vlasta Parkanová, připraví se pan poslanec Michal Doktor. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila k pozměňovacím návrhům k projednávanému tisku.
Pokud jde o pozměňovací návrh pod písmenem A pana místopředsedy Filipa, zde se navrhuje obecné doplnění Ústavy, na jehož základě by šlo přijímat ad hoc ústavní zákony o zkrácení volebního období. Dovolím si říci, že tento návrh v podstatě na nic v Ústavě nenavazuje, nevztahuje se k žádné situaci a neřeší kupříkladu návaznost na prezidenta. Ukončení volebního období se podle tohoto návrhu stalo velmi snadnou věcí, aniž by v něm byla jakákoli sankce pro politiky, které by nutila hledat nějakou dohodu. Vypisování předčasných voleb by se tímto stalo nikoliv posledním řešením politické krize, ale spíše běžným a standardním, což rozhodně nemůžeme - doufám, že se v tom shodneme - považovat za žádoucí jev pro stabilitu země.
Pokud jde o pozměňovací návrh pod písmenem B, pan poslanec Benda je jeho předkladatelem, je to návrh, který tady má shodu a podporu, navrhuje rozpuštění Sněmovny třípětinovou většinou. Vychází ovšem z toho, že prezident pak musí, a nikoli může Poslaneckou sněmovnu rozpustit, což si dovolím považovat za poněkud nesystémové, byť bych si netroufla říci, že je to protiústavní. Stejně tak tam chybí termín, takže prezident v každém případě má prostor takový krok odkládat, a není zde zakotvena žádná možnost, jak to udělat.
Chtěla bych ještě ke stávajícímu článku 35 říci, že rozhodně jeho ustanovení nejsou určena k tomu, aby byly předčasné volby vyvolány, ale k tomu, aby bylo hledáno a v optimálním případě nalezeno politické řešení, kde volby jsou až poslední možností nastalé situace, v podstatě jako trest za nečinnost nebo neschopnost nalézt řešení jiné.
A ještě jedna věc. Článek 35 prezidentovi dosud v žádné z popsaných situací nenařizuje Sněmovnu rozpustit, dává mu pouze tuto možnost. Vychází se z toho, že prezident je v obdobných situacích v Ústavě vnímán jako suverén, který situaci vyhodnotí ze širšího pohledu než jen z pohledu a aktuálních potřeb Poslanecké sněmovny. Systému to tak zaručuje potřebnou rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou. Proto musím říci, že možnost, kdy prezident může, nikoliv musí rozpustit Sněmovnu, pokládáme za vhodnější.
K pozměňovacímu návrhu pod písmenem C paní poslankyně Rujbrové bych chtěla říci: Smyslem tohoto návrhu je konstrukce, aby volební období Sněmovny, rozpuštěné podle návrhu pana Bendy, jak jsem o něm mluvila před chvíli, skončilo až dnem voleb. Já si dovolím zde vyslovit jednu jedinou pochybnost. Je otázkou, nakolik může poslanecký mandát existovat nezávisle na existenci Poslanecké sněmovny.
Pokud jde o návrh pod písmenem D pana poslance Doktora, je to návrh, kterým se navrhuje snížit počet poslanců Poslanecké sněmovny z 200 na 199. Toto je návrh, který by byl hodný podpory. Já ale musím upozornit na jednu věc. Původní senátní návrh zde v Poslanecké sněmovně ležel roky. Nyní velmi hekticky je připravován k eventuálnímu přijetí. Myslím si, že bychom měli brát ohled na naše kolegy senátory a na jejich postoje. Jestliže slyšíme ze Senátu avizo, že Senát si nepřeje - a myslím si, že je to hodno respektu - abychom jim poslali do Senátu návrh obohacený o řadu pozměňovacích návrhů, o kterých oni neměli možnost a nebylo s nimi o tom jednáno, potom je to situace, která si zaslouží, abychom na ni brali zřetel a návrhy v tomto tisku nepodporovali.
Pokud jde o písmeno E, pozměňovací návrh paní poslankyně Dundáčkové, kterým se navrhuje zrušit přestupkovou imunitu, vypadá to atraktivně, ale v podstatě to příliš mnoho neřeší. Přece víme, že přestupková imunita je dnes omezena již tím, že poslanec se rozhodne, zda se podrobí řízení přímo, nebo si vybere řízení ve Sněmovně. To, co je problémem a co nás trápí, není přestupková imunita, ale trestněprávní imunita, protože, jak jsem řekla, za přestupky jsou již poslanci fakticky trestáni, ať už v disciplinárním řízení komory, nebo v běžném přestupkovém řízení. Že je to téma, které v této Sněmovně už rezonuje řadu let a že vždy všichni velmi deklarují podporu, ale potom skutek utek, to víme všichni. Tato chvíle není ovšem podle mého soudu vhodná pro to, abychom toto téma přidávali k tomu, které už tak nás dnes tíží.
Konečně poslední pozměňovací návrh pod písmenem F paní poslankyně Jacques. Jedná se zde o snížení počtu poslanců na 199, stejně jako v pozměňovacím návrhu pana poslance Doktora. Navrhuje se zde k možnostem rozpuštění Sněmovny podle článku 35 přidat další, kterým je právo prezidenta navrhnout Sněmovně rozpuštění v případě, že vláda podala demisi a se svým rozpuštěním souhlasily tři pětiny poslanců. Opět zde odkážu na stanovisko, které jsem prezentovala v bodě předchozím. S ohledem na to, že tato úprava není obsažena v původním senátním tisku, a s ohledem na to, že ani s vrcholnými představiteli a zástupci Senátu nebyl tento návrh projednán, tak bohužel se i u tohoto musíme zdržet podpory, jakkoli si myslím, že to je návrh velmi zajímavý.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové. Požádal jsem paní místopředsedkyni Němcovou o vystoupení s přednostním právem v reakci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Slovo má nyní s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já jen krátkou reakci na vystoupení paní poslankyně Parkanové. Myslím si, že neřekla pravdu, protože přijetí ústavního zákona a získání tří pětin poslanců a tří pětin senátorů je mnohem složitější proces než to, co se navrhuje v návrhu na rozpuštění Sněmovny a doplnění článku 35, to je získání pouze tří pětin poslanců. To znamená že můj návrh je legitimní, je dokonce vhodnější a není v kolizi s navrženým postupem v článku 35 Ústavy České republiky. Považuji její vystoupení vůči tomuto návrhu za zcela nekorektní.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní se hlásí pan poslanec Zdeněk Jičínský, který má slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Několik stručných poznámek k vystoupení paní poslankyně Parkanové. Samozřejmě má právo říci, co si o určitých návrzích myslí, jenom bych jí připomněl - zřejmě v té době jako ministryně obrany se různých parlamentních diskusí neúčastnila, takže o tom neví - ten problém, zda může, nebo musí, byl mnohokrát diskutován a většinově byl právě i ten senátní návrh z tohoto hlediska odmítán, protože nepřiměřeným způsobem posiluje postavení prezidenta republiky. Většina v této Sněmovně má za to, že k tomu není žádný důvod. ***