(14.40 hodin)
(pokračuje Vlček)
Mezinárodní parlamentní delegace se v regionu setkala jak se zástupci národních parlamentů a vlád, tak i se zástupci OSN v regionu a řady humanitárních organizací i skupin občanské společnosti. V Egyptě delegace jednala s ministrem zahraničních věcí, předsedou poradního shromáždění Šúry, dále s předsedou lidového shromáždění parlamentu, dále pak s panem Šehabem, ministrem pro legislativní a parlamentní záležitosti, a panem Mússou, generálním tajemníkem Ligy arabských států. V pásmu Gazy byl program zaměřen na návštěvu míst, která byla cílem izraelské operace Lité olovo. Delegace hovořila s místními obyvateli a podnikateli z postižených oblastí a prohlédla si objekty Organizace spojených národů, které byly také zasaženy izraelským útokem. Byla rovněž přijata vedením Islámské univerzity.
A nyní k událostem, které se staly předmětem spekulací a kritiky i na půdě Poslanecké sněmovny. Ještě před vstupem na území Gazy jsem organizoval poradu všech členů delegace. Výslovně, a to podtrhuji, jsem účastníky upozornil, že naším záměrem není vybočit ze zásad politiky Evropské unie, která dosud považuje hnutí Hamas za teroristickou organizaci. Proto nelze připustit žádné oficiální ani neoficiální kontakty s představiteli této strany. Přesto bez mého vědomí a v době, kdy jsem vedl rozhovory na Islámské univerzitě v Gaze, delegaci svévolně opustila, aniž by mi přitom cokoliv oznámila, skupina poslanců v čele s místopředsedkyní Evropského parlamentu paní Morgantini, bohužel se k ní připojili dva členové českého doprovodu. Podle dostupných informací se setkali s představiteli organizace Fatah a Hamas, a to i přesto, že celý program v Gaze byl koncipován tak, aby k setkání právě se členy Hamas nedošlo. Iniciátorku setkání paní Morgantini, která nebyla pod mou jurisdikcí, jsem upozornil na krajní nevhodnost jejího jednání s tím, že ohrozila další program delegace, především pak jednání v Izraeli. Upozornil jsem ji rovněž, že pokud by se její jednání mělo opakovat, budu informovat pana předsedu Evropského parlamentu Pötteringa a požádám jej, aby ukončil její účast v delegaci.
Od jednání této skupiny jsem se zásadně distancoval. Současně jsem okamžitě odeslal vysvětlující nótu velvyslanci státu Izraele v České republice panu Levymu, která mu byla doručena kurýrem.
Pokud jde o dva členy mého doprovodu, pány Kavana a Laštůvky, vyvodím z jejich jednání ve velmi krátké době odpovědné personální závěry.
Také jsem informoval po příjezdu do Jeruzaléma zástupce izraelského ministerstva zahraničí. Tato informace byla přijata. Důkazem této skutečnosti je, že náš program v Izraeli nebyl nikterak krácen. V Izraeli delegaci přijal prezident Peres, dále předseda Knesetu Rivlin, předseda výboru pro zahraniční věci a obranu, a náměstek ministra zahraničních věcí Ayalon. Uskutečnila se setkání se zástupci občanských sdružení, která se zabývají otázkami soužití Židů a Palestinců v Jeruzalémě a problematikou osadnických aktivit. Poslanci se také seznámili se životem Izraelců žijících blízko palestinských oblastí a ve strachu z palestinských útoků.
Delegace navštívila rovněž západní břeh Jordánu a jeho hlavní město Ramalláh, kde se setkala s generálním tajemníkem Palestinské legislativní rady, pověřeným prezidentem pro styk se zahraničními delegacemi. Jednala rovněž s poslanci Palestinské legislativní rady za různé politické strany a uskupení, opět, a to zdůrazňuji, s výjimkou Hamasu. Členy mise přijal také ředitel kanceláře prezidenta Abbáse.
V Jordánsku se uskutečnila schůzka s předsedou Sněmovny reprezentantů Majalim a panem Al-Zanounem, předsedou Palestinské národní rady.
Podle mého názoru i na základě názorů dalších členů delegace cesta splnila i přes zmiňovanou nepříjemnou epizodu svůj cíl. Poslanci národních parlamentů se přímo na místě seznámili se situací, od nejvyšších představitelů zemí regionu slyšeli názory na aktuální možnosti řešení situace na Středním východě. Při všech setkáních byla mise přijata skutečně vstřícně. Všechna jednání se nesla v přátelském duchu. Šlo o zdařilou akci pod českým předsednictvím, která se zdá být vhodnou inspirací i pro ostatní předsednické země. Zkušeností pak je, že by bylo vhodné při organizování cesty především vyžádat stanovisko členů delegace, že jsou ochotni respektovat navržený program a zdrží se jakýchkoliv akcí, které mohou společnou cestu poškodit.
U všech jednání byli přítomni velvyslanci České republiky v té které zemi. Jejich pomoc při přípravě a realizaci programu byla velice významná. Prostřednictvím zastupitelských úřadů pak naše exekutivní orgány a Ministerstvo zahraničních věcí získaly průběžné informace o cestě. Naprostá většina členů mise se shodla, že cesta se uskutečnila ve vhodnou dobu a splnila svůj cíl. Všechny účastníky cesty jsem požádal, aby podrobně tuto cestu vyhodnotili a toto hodnocení mně zaslali ke zpracování souhrnné zprávy. Tento dokument postoupím předsedům národních parlamentů členských zemí Evropské unie a Evropskému parlamentu, jakož i EMPA.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, předstoupil jsem před vás z vlastní vůle a s přesvědčením, že pochopíte mé argumenty a přijmete bez zášti či politické podjatosti tuto informaci, a to včetně mého postoje k události, ke které bohužel kvůli selhání konkrétních jednotlivců mimo oficiální delegaci a bez mého vědomí došlo. Musím říci, že jsem ocenil přistup některých politiků i vás, mých kolegů, k této události, a to přesto, že patříte k jiné politické straně, než které jsem členem. Jsem rád, že drtivá většina z vás pochopila výjimečnost situace, ke které došlo, a zároveň ocenila rychlost a razanci mé reakce. Těmto lidem chci za to, že pro levné politické body nedělali z komára velblouda a nepřilévali oleje do ohně, poděkovat. Abych parafrázoval jedno heslo: jsem rád, že se stali součástí řešení, nikoli strašení.
Bohužel svého hesla se nedržel - snad v důsledku nedostatku vlastních témat, popřípadě aktivit či zájmu médií, a to možná i z osobních a jiných důvodů - můj kolega předseda Senátu pan Sobotka, tedy představitel instituce, která vždy deklarovala oproti Poslanecké sněmovně větší vyzrálost a vyšší míru apolitičnosti. V tomto případě však je vidět, že tomu bylo přesně naopak. Tato událost byla, opakuji, osobním selháním konkrétních osob, ze kterého v nejkratší možné době vyvodím pro mě nepříjemné závěry. Míra politizace z úst předsedy horní komory však dosáhla takové míry nekorektnosti, že nad tím musím vyjádřit snad jen lítost.
Takže, dámy a pánové, já bych vám chtěl poděkovat za pozornost. Snad jsem vám sdělil to, co bylo v současné době možné, protože ta zpráva bude dokončena skutečně, až dostanu podklady od ostatních účastníků této mise. Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z levé části jednací síně.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček. Nemáme žádný pevně zařazený bod, nicméně v tuto chvíli je prostor pro přihlášky s přednostním právem. Mám takové dvě: pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Cyril Svoboda, poté pan předseda poslaneckého klubu ODS.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní místopředsedkyně, já doufám, že dostaneme zápis a že také dostaneme zápis, abychom viděli, co bylo přesně sděleno, protože teď jsme se dozvěděli, jak šel kalendář, kdo s kým se sešel a kdy, ale nebylo nám ještě řečeno, co bylo sděleno našim partnerům, protože Blízký východ je mimořádně citlivá oblast a myslím, že Česká republika tady sehrála velmi pozitivní a dobrou roli ve vyvážené politice. Ale to, co považuji za projev odpovědnosti, je složení delegace. ***