(14.30 hodin)
(pokračuje Vlček)
Dále paní poslankyně navrhla vyřadit bod č. 33, sněmovní tisk 803. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 282 z přítomných 175 poslankyň a poslanců pro návrh 36, proti 86. Ani tento návrh nebyl schválen.
To jsou všechny návrhy, které navrhla paní poslankyně Kateřina Jacques.
Dále pan poslanec Tejc navrhl zařadit bod č. 53, sněmovní tisk 808, na středu odpoledne po pevně zařazených bodech. Je tomu tak, pane poslanče? Ano.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 283 z přítomných 176 poslankyň a poslanců pro návrh 91, proti 66. Tento návrh byl přijat.
Dále budeme hlasovat o návrhu pana poslance Skopala. Ten chce zařadit na středu po bodech pana ministra Janoty body 161, sněmovní tisk 587, a 165, sněmovní tisk 703. Je tomu tak, pane poslanče? Ano, je tomu tak.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 284 z přítomných 176 poslankyň a poslanců pro návrh 151, proti 3. Konstatuji, že i s těmito návrhy byl vysloven souhlas.
Dále pan poslanec Hovorka navrhl, aby bod 226 byl zařazen na zítra po pevně zařazených bodech. Je tomu tak, pane poslanče? Ano, je tomu tak.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 285 z přítomných 177 poslankyň a poslanců pro návrh 93, proti 59. Konstatuji, že i s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Dále paní poslankyně Jakubková navrhuje, aby bod 47, sněmovní tisk 570, byl pevně zařazen po bodu 43. Je tomu tak, paní poslankyně? Je to ve středu odpoledne jako čtvrtý bod, teď pátý.
Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 286 z přítomných 177 poslankyň a poslanců pro návrh 87, proti 61. Tento návrh nebyl schválen.
Dnešní jednání zahájíme pevně zařazenými body 25, 221, nový bod, který jsme zařadili 230, 39, 54, 228, 50, 29, 227, 77, 52, 123, 127, 128, 139, 126, 102 a 108. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozdán na lavice.
Já bych poprosil někoho z místopředsedů, aby převzal řízení, a já bych vás rád seznámil se zprávou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, prosím o vaši pozornost, protože nyní před vás předstupuje předseda Poslanecké sněmovny Miroslav Vlček se svým stanoviskem, které vám blíže objasní. (V sále je obrovský hluk a neklid!)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ve svém vystoupení vás chci informovat o cestě poslanců národních parlamentů členských zemí Evropské unie a Chorvatska a Turecka, která pod mým vedením byla vykonána, a byla to cesta na Střední východ. Iniciativa vznikla poté, co jsem byl na začátku roku jako předseda Poslanecké sněmovny předsedající země osloven předsedou Evropského parlamentu panem Pötteringem a předsedou řeckého parlamentu panem Sioufasem s tím, že národní parlamenty ve shodě s Evropským parlamentem by se měly situací v pásmu Gazy zabývat.
V reakci na tuto výzvu jsem na únorové konferenci předsedů parlamentů členských států Evropské unie v Paříži předložil desetibodové memorandum, jež obsahovalo výzvu jak k vnitropalestinskému dialogu, který by vedl k utvoření palestinské vlády národní jednoty, tak i k dialogu mezi Palestinou a Izraelem, který by postupně vedl k vytvoření dvou samostatných států. (Hluk v sále neutichá!) Na této konferenci byl tento plán přivítán a předseda Evropského parlamentu mi doporučil, abych úzce spolupracoval se sdružením EMPA, jehož členy jsou prakticky všechny země středomořského regionu a jeho národní parlamenty. Bylo mi doporučeno, abych sestavil delegaci národních parlamentů, která by se na Blízký východ vydala pod mým vedením jako předsedy Poslanecké sněmovny parlamentu předsednické země.
Proto jsem se obrátil na předsedy všech národních parlamentů zemí Evropské unie s dotazem, zda vyšlou své zástupce do této delegace.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane předsedo. Dámy a pánové, já vás žádám, abyste zasedli do svých lavic a pozorně vyslechli informaci předsedy Poslanecké sněmovny o jeho misi na Střední východ.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Návštěva citovaného regionu byla konzultována již v měsíci březnu s prvním náměstkem ministra zahraničí panem Pojarem, se současným ministrem zahraničí Janem Kohoutem a pracovníky jeho ministerstva. Obsah této cesty i její program odpovídaly intencím české zahraniční politiky. Byla také zcela v souladu se současným úsilím Evropské unie povzbudit v celém regionu politický dialog. Program byl na základě připomínek zúčastněných stran několikrát modifikován tak, aby odpovídal celkovému záměru, byl maximálně vyvážený a respektoval společné principy zahraniční politiky jak naší země, tak Evropské unie. Akceptovali jsme přitom některé konkrétní požadavky zahraničních účastníků, například polské strany, aby byl rozšířen program v Izraeli. Na přípravě cesty se podílely se souhlasem ministra zahraničních věcí zastupitelské úřady v regionu a regionální mise Organizace Spojených národů.
Považuji za nutné uvést, že šlo rovněž o ověření metody takzvané parlamentní diplomacie. Ta vychází z premisy, že standardní zahraniční politika a diplomacie, která je v kompetenci vlád jednotlivých zemí, je vždy v souladu s pravidly vycházejícími z konvencí a úmluv a je svázána diplomatickými a protokolárními pravidly. Parlamentní diplomacie se pak odvíjí od mandátů národních parlamentů a jednotlivých poslanců, je vedena sice v koridoru zahraniční politiky jednotlivých států a Evropské unie, ale probíhá metodou volnějších neformálních rozhovorů s parlamentáři i představiteli občanských, nevládních a společenských organizací navštívené země. Tím, aby bylo jasno, v žádném případě nesouhlasím s excesy a selháním jednotlivců, ke kterým došlo a ke kterým se vyjádřím.
Delegace navštívila ve dnech 7. až 13. června Egypt, Izrael, Jordánsko a palestinská území včetně pásma Gazy. Cesty se zúčastnilo celkem 17 poslanců z 13 zemí, zástupkyně Evropského parlamentu a zástupce EMPA. V delegaci byla řada velmi významných evropských poslanců, například předseda polského Senátu Borusewicz, místopředsedkyně Evropského parlamentu Morgantini, místopředseda parlamentu Bulharska Beron, poslanci Nizozemí, Německa, Slovenska, Litvy, Kypru, Řecka a dalších členských a dvou kandidátských států Evropské unie. Většinou šlo minimálně o členy zahraničních výborů. Všichni evropští poslanci byli jmenováni předsedy národních parlamentů, což znamená, že v delegaci zastupovali své předsedy. Poslanci tvořili největší mezinárodní delegaci, která zavítala do pásma Gazy. Byla to vůbec první delegace v tomto regionu, ve které byli jak poslanci národních parlamentů, tak Evropského parlamentu. ***