(11.00 hodin)
(pokračuje Hrnčíř)
Zákon klasifikuje celkem sedm druhů platebních služeb, já je nebudu blíže rozebírat, jsou to vložení či výběr hotovosti, provedení převodu platebních prostředků a další. Naopak platební službou podle navrženého zákona není například směnárenská činnost, vydávání šeků a směnek i papírových poukázek na zboží a další. Dále zákon stanoví pravidla pro platební systém, povinnosti a práva poskytovatelů platebních služeb, lhůty na provádění jednotlivých platebních transakcí a sankce za správní delikty, a to až do 50 milionů korun podle druhu deliktů. Účinnost je navržena 1. 11. 2009.
Závěrem bych to trošku osobně ohodnotil, ať se nemusím hlásit do rozpravy. Cílem implementace je vytvořit jednotný trh platebních služeb bez rozdílu mezi národnostními a přeshraničními platbami v rámci trhu Evropského hospodářského prostoru a bude podle mého názoru záležet na tom, jak to proběhne i v ostatních členských zemích. Což je určitě dobrá zpráva pro klienty, uživatele těchto služeb, naopak pro poskytovatele to znamená určitou zvýšenou míru konkurence.
Transpozice by měla být samozřejmě posílením postavení klientů v tomto systému. Měla by jim být zajištěna určitá míra standardu, poskytnuty informace, zkrácení lhůt v platebním styku, přesun zodpovědnosti za zneužití elektronických platebních prostředků na poskytovatele, zrušení poplatku za blokaci a okamžité vrácení finančních prostředků v případě zpochybnění zúčtovacích transakcí.
U poskytovatelů to naopak bude znamenat zvýšené náklady, jak jednorázové, tak i opakované, které vyplývají mimo jiné z povinnosti informovat klienta. Z toho důvodu bude u poskytovatelů i v určité míře předpokládaný pokles příjmů, zejména u poplatku u služeb povinně poskytovaných informací zdarma, dále pak v důsledku očekávaného poklesu zájmu klientů o pojištění ztrát ze zneužití platební karty. Na druhé straně je však zřejmé, že takovéto výdobytky stejně zaplatí klient, akorát jinou formou, přenesením do cen jiných produktů.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik moje zpravodajská zpráva.
Vážená paní místopředsedkyně, dovoluji si v tuto chvíli podat procedurální návrh, abychom v této fázi projednávání bod přerušili, otevřeli další bod, který s tím bodem zcela určitě souvisí, neboť je to zákon, který je vyvolaný, a poté bychom, jestli dovolíte, sloučili rozpravu jak k bodu 31, tak k bodu 32. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, je zde tedy návrh na to, abychom nyní přerušili projednávání tohoto bodu a sloučili obecnou rozpravu k tomuto bodu a k bodu následujícímu. Požádám Sněmovnu o souhlas s touto možností sloučené rozpravy.
Zahajuji hlasování číslo 243, prosím, kdo je pro to, abychom tyto dvě rozpravy sloučili. Kdo je proti?
Hlasování číslo 243, přítomno 117, pro 73, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Proto přerušuji projednávání bodu číslo 31, zahajuji projednávání bodu číslo
32.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku
/sněmovní tisk 861/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Opět je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Opět požádám pana ministra financí Eduarda Janotu, aby z pověření vlády tento návrh uvedl.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Děkuji, vážená paní předsedající, dámy a pánové, váš předchozí postup byl logický, správný a rozumný. Chci říci, že tento tisk prostě reaguje na změny předchozího textu zákona do ostatní legislativy. Čili v tomto smyslu na tento předchozí bod plně navazuje, a proto je v pořádku i průběh dnešního projednávání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane ministře, opět požádám o slovo pana zpravodaje Pavla Hrnčíře, který je zpravodajem pro prvé čtení.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Paní poslankyně, páni poslanci, jak zde bylo řečeno panem ministrem, jedná se o související normu s návrhem zákona o platebním styku. Já si přece jenom dovolím ve své zpravodajské zprávě některé věci okomentovat blíže.
Tento návrh zákona obsahuje novelizaci celkem 22 zákonů vyvolaných sněmovním tiskem 860. Je to například zákon o bankách, o spořitelních a úvěrních družstvech, o České národní bance, devizový zákon, občanský a obchodní zákoník, zákon o ochraně spotřebitele, o poštovních službách, živnostenský zákon a další.
V tomto sněmovním tisku stejně jako u předešlého je zhodnocení s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s právem Evropské unie. Shodná je i závěrečná zpráva RIA, tedy o hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad. Jediná změna je v navržené účinnosti, a to u dvou zákonů ze 22 je navržena odlišná účinnost, a to u novely zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a změny zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kde je navržena účinnost 1. 1. 2010. U ostatních dvaceti dílčích zákonů je navržena stejně jako u sněmovního tisku 860 o platebním styku účinnost 1. 11. 2009.
Všechny navržené změny vyplývají z transpozice (směrnice?) Evropského společenství o platebních službách podle návrhu zákona o platebním styku s výjimkou tří případů, které využívá vláda k opravě chyb či drobných změn. Dovolím si je drobně okomentovat. Ta první nevyvolaná změna je v zákoně o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která obsahuje celkem sedm novelizačních bodů, z toho bod číslo 5 napravuje věcnou chybu a nahrazuje pojem skutečný majitel pojmem ovládající osoba, to je v paragrafu o provádění identifikace. Druhá změna, která byla přidána k souvisejícím změnám, je v zákoně o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde byla přidána úprava splatnosti pojistného placeného zaměstnavatelem. Namísto komplikovaného znění je navržena splatnost od 1. do 20. dne následujícího měsíce. A třetí drobná změna, kde ke čtyřem změnám vyvolaným v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti byla přidána drobná úprava v § 17, která vznikla nepromítnutím platného znění podle § 14a, a to v tom, že na žádost osoby samostatně výdělečně činné použije příslušná sociální správa přeplatek na pojistném na úhradu záloh nejdéle do konce měsíce června následujícího kalendářního roku.
Tedy to jsem okomentoval ty drobné změny, které nebyly vyvolány zákonem o platebním styku. Stejně jako u sněmovního tisku 861 žádá vláda o vyslovení souhlasu s návrhem zákona již v prvním čtení, s čímž také souhlasím.
Podle mého názoru, paní místopředsedkyně, v této chvíli byste mohla otevřít rozpravu k oběma sněmovním tiskům. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji zpravodaji pro prvé čtení panu poslanci Hrnčířovi. Otvírám obecnou rozpravu k tisku číslo 860, bodu 31 a tisku 861, bodu 32. Nemám zatím žádné písemné přihlášky ani k jednomu z těchto tisků. Ptám se, zda se někdo hlásí. Žádnou přihlášku nevidím, končím obecnou rozpravu.
Vracíme se tedy k bodu číslo
31.
Vládní návrh zákona o platebním styku
/sněmovní tisk 860/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Rozhodneme nejprve podle § 90 odst. 5 o pokračování tohoto návrhu.***